NASA představila robota, který bude hledat vodu na Měsíci. Dostal jméno VIPER

Robotické vozítko VIPER, které bude na jižním pólu Měsíce hledat vodu pro budoucí mise amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), vyrobí a na přirozeného souputníka Země koncem roku 2023 dopraví soukromá společnost Astrobotic. Své rozhodnutí NASA oznámila ve čtvrtek večer.

Ke splnění tohoto úkolu americká vesmírná agentura firmě z Pittsburghu přidělila 199,5 milionu dolarů (4,7 miliardy korun). VIPER pátrající po vodě má pomoci připravit cestu pro mise astronautů na lunárním povrchu, které by měly začít už v roce 2024. Bude to další krok k realizaci programu NASA Artemis, který počítá s dlouhodobou přítomností lidí na Měsíci.

„VIPER a obchodní partnerství, které ho na Měsíc dopraví, jsou názorným příkladem toho, jak vědecká komunita a americký průmysl mění lunární vizi NASA ve skutečnost,“ komentoval rozhodnutí své agentury šéf NASA Jim Bridenstine.

„Obchodní partneři přinášejí změnu do průzkumu vesmíru a VIPER bude velkým podnětem pro naše úsilí poslat první ženu a dalšího muže na měsíční povrch v roce 2024 prostřednictvím programu Artemis,“ dodal.

Robotická virgule

Mise VIPERu má trvat sto dní, během nichž robotické vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujede několik kilometrů a probádá povrch pomocí čtyř vědeckých nástrojů. Verze tří z těchto nástrojů určených k hledání vody poletí na Měsíc k testování už v letech 2021 a 2022. VIPER bude také vybaven vrtákem, s nímž se dostane do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, budou využita k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci, uvedla NASA. Údaje také poslouží k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis, protože pomohou určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 1 hhodinou

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 1 hhodinou

Za současnou vlnou veder stojí omega blokování, roli může hrát i hrouda chladné vody v Atlantiku

Takovou vlnu veder, jaká panuje tento týden, ještě Evropa v dějinách měření nezažila. Proč tak intenzivní a dlouhotrvající horko přišlo, má více příčin.
před 1 hhodinou

Bez kobaltu, ale s 3D katodami. Vědci hledají bezpečnější baterie

Moderní svět by nemohl fungovat bez baterií, které dokáží akumulovat energii. Jenže také občas chytnou, vyrábí se z prvků, které těží v nelidských podmínkách malé děti, a navíc jsou zdroje na ně velmi drahé. Všechny tyto problémy by mohla vyřešit nová technologie.
před 3 hhodinami

Vědci popsali působivý řád obřích muších spermií

Spermie octomilek jsou obří, ty největší mohou mít až šest centimetrů. Kdyby měly v poměru k velikosti těla tak dlouhé spermie lidé, měřily by o deset metrů víc než plejtvák obrovský. A navíc, podle nové studie, se chovají pozoruhodně koordinovaně – na to, že pro takové chování nemají žádné smysly.
před 20 hhodinami

Hnědí trpaslíci, psychometrie i výzkum covidu. Mladí čeští vědci dostali Prémii Otto Wichterleho

Mimořádný talent na počátku vědecké dráhy – tak označila Akademie věd České republiky 23 mladých vědců a vědkyň, kterým ve středu udělila ocenění Prémie Otto Wichterleho.
před 21 hhodinami

Absolutní český teplotní rekord může padnout v neděli

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) na svých sociálních sítích uvedl, že v neděli může padnout rekord pro vůbec nejteplejší den v dějinách tuzemského měření – dosavadní zaznamenané maximum je 40,4 stupně Celsia. „Na základě aktuálních dat lze říct, že nás čeká extrémně teplý víkend bez ohledu na to, zda bude rekord překonán, nebo ne,“ napsal ČHMÚ. V dalších dnech bude předpověď dále zpřesňovat a reagovat výstrahami.
včera v 11:34

Čína technologicky pokořila USA. Nejrychlejší superpočítač mají v Šen-čenu

Nejvýkonnější, oficiálně známý počítač mají poprvé od roku 2017 v Číně. Nachází se v Národním superpočítačovém centru v Šen-čenu. Z prvního místa tak sesadil americký superpočítač El Capitan. Vyplývá to z žebříčku pěti set nejrychlejších počítačů na světě, který se zveřejňuje dvakrát do roka.
včera v 10:06
Načítání...