NASA představila robota, který bude hledat vodu na Měsíci. Dostal jméno VIPER

Robotické vozítko VIPER, které bude na jižním pólu Měsíce hledat vodu pro budoucí mise amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), vyrobí a na přirozeného souputníka Země koncem roku 2023 dopraví soukromá společnost Astrobotic. Své rozhodnutí NASA oznámila ve čtvrtek večer.

Ke splnění tohoto úkolu americká vesmírná agentura firmě z Pittsburghu přidělila 199,5 milionu dolarů (4,7 miliardy korun). VIPER pátrající po vodě má pomoci připravit cestu pro mise astronautů na lunárním povrchu, které by měly začít už v roce 2024. Bude to další krok k realizaci programu NASA Artemis, který počítá s dlouhodobou přítomností lidí na Měsíci.

„VIPER a obchodní partnerství, které ho na Měsíc dopraví, jsou názorným příkladem toho, jak vědecká komunita a americký průmysl mění lunární vizi NASA ve skutečnost,“ komentoval rozhodnutí své agentury šéf NASA Jim Bridenstine.

„Obchodní partneři přinášejí změnu do průzkumu vesmíru a VIPER bude velkým podnětem pro naše úsilí poslat první ženu a dalšího muže na měsíční povrch v roce 2024 prostřednictvím programu Artemis,“ dodal.

Robotická virgule

Mise VIPERu má trvat sto dní, během nichž robotické vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujede několik kilometrů a probádá povrch pomocí čtyř vědeckých nástrojů. Verze tří z těchto nástrojů určených k hledání vody poletí na Měsíc k testování už v letech 2021 a 2022. VIPER bude také vybaven vrtákem, s nímž se dostane do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, budou využita k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci, uvedla NASA. Údaje také poslouží k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis, protože pomohou určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Austrálie poprvé hlásí delfína nakaženého ptačí chřipkou

V červnu se do Austrálie poprvé dostal virus vysoce nakažlivé ptačí chřipky H5N1. Přiletěl tam na křídlech stěhovavých ptáků, ale od té doby se rozšířil na další zvířata, od lišek, až po tuleně. Teď tamní epidemiologové upozornili na další zasažený druh – delfíny.
před 5 hhodinami

V USA bují spalničky nejvíc za tři dekády. Politici se přou o odpovědnost

Ve Spojených státech amerických je nejvyšší počet nakažených spalničkami od roku 1992. Guvernér Pensylvánie Josh Shapiro oznámil v souvislosti s nemocí dvě úmrtí. Následovala veřejná roztržka s ministrem zdravotnictví Robertem Kennedym mladším, kterému Shapiro vyčítal dlouhodobý odmítavý postoj vůči očkování. To je přitom nejúčinnější ochranou proti nákaze. Kennedy obvinil Shapirovu administrativu z falšování důkazů. USA hrozí, že ztratí status země bez spalniček.
před 6 hhodinami

Rakovina se dá popsat kvantově, navrhuje vědec cestu k nové léčbě

Označit rakovinu jako „kvantovou“ nemoc může vypadat jako krajně ezoterický přístup. Autoři dvou nových studií v odborném časopise Nature Genetics to přesto udělali. Výraz ale používají spíš jako užitečnou metaforu. Metaforu, která ale může zachránit spoustu životů zjednodušením a zefektivněním přístupů k léčbě.
před 7 hhodinami

Kdo popírá souvislost extrémního počasí s klimatem, ignoruje vědu, říká šéfka EEA

Lidé, kteří tvrdí, že současné extrémní počasí nemá nic společného s klimatickou změnou, jednoduše ignorují vědecké poznatky. V rozhovoru s novináři ze sdružení European Newsroom (ENR) to uvedla ředitelka Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) Leena Ylä-Mononenová. Zmínila v této souvislosti zejména rekordní vlny veder, rozsáhlé lesní požáry a vážná sucha, která poškodila zemědělství a narušila dopravu i energetickou infrastrukturu. Agentura EEA zatím podle ní nemá kompletní data, nicméně podle odhadů dosáhnou ekonomické škody letošních extrémních událostí několika miliard eur.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.