NASA představila robota, který bude hledat vodu na Měsíci. Dostal jméno VIPER

Robotické vozítko VIPER, které bude na jižním pólu Měsíce hledat vodu pro budoucí mise amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), vyrobí a na přirozeného souputníka Země koncem roku 2023 dopraví soukromá společnost Astrobotic. Své rozhodnutí NASA oznámila ve čtvrtek večer.

Ke splnění tohoto úkolu americká vesmírná agentura firmě z Pittsburghu přidělila 199,5 milionu dolarů (4,7 miliardy korun). VIPER pátrající po vodě má pomoci připravit cestu pro mise astronautů na lunárním povrchu, které by měly začít už v roce 2024. Bude to další krok k realizaci programu NASA Artemis, který počítá s dlouhodobou přítomností lidí na Měsíci.

„VIPER a obchodní partnerství, které ho na Měsíc dopraví, jsou názorným příkladem toho, jak vědecká komunita a americký průmysl mění lunární vizi NASA ve skutečnost,“ komentoval rozhodnutí své agentury šéf NASA Jim Bridenstine.

„Obchodní partneři přinášejí změnu do průzkumu vesmíru a VIPER bude velkým podnětem pro naše úsilí poslat první ženu a dalšího muže na měsíční povrch v roce 2024 prostřednictvím programu Artemis,“ dodal.

Robotická virgule

Mise VIPERu má trvat sto dní, během nichž robotické vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujede několik kilometrů a probádá povrch pomocí čtyř vědeckých nástrojů. Verze tří z těchto nástrojů určených k hledání vody poletí na Měsíc k testování už v letech 2021 a 2022. VIPER bude také vybaven vrtákem, s nímž se dostane do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, budou využita k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci, uvedla NASA. Údaje také poslouží k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis, protože pomohou určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 19 hhodinami
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.