NASA představila robota, který bude hledat vodu na Měsíci. Dostal jméno VIPER

Robotické vozítko VIPER, které bude na jižním pólu Měsíce hledat vodu pro budoucí mise amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), vyrobí a na přirozeného souputníka Země koncem roku 2023 dopraví soukromá společnost Astrobotic. Své rozhodnutí NASA oznámila ve čtvrtek večer.

Ke splnění tohoto úkolu americká vesmírná agentura firmě z Pittsburghu přidělila 199,5 milionu dolarů (4,7 miliardy korun). VIPER pátrající po vodě má pomoci připravit cestu pro mise astronautů na lunárním povrchu, které by měly začít už v roce 2024. Bude to další krok k realizaci programu NASA Artemis, který počítá s dlouhodobou přítomností lidí na Měsíci.

„VIPER a obchodní partnerství, které ho na Měsíc dopraví, jsou názorným příkladem toho, jak vědecká komunita a americký průmysl mění lunární vizi NASA ve skutečnost,“ komentoval rozhodnutí své agentury šéf NASA Jim Bridenstine.

„Obchodní partneři přinášejí změnu do průzkumu vesmíru a VIPER bude velkým podnětem pro naše úsilí poslat první ženu a dalšího muže na měsíční povrch v roce 2024 prostřednictvím programu Artemis,“ dodal.

Robotická virgule

Mise VIPERu má trvat sto dní, během nichž robotické vozítko o hmotnosti zhruba 450 kilogramů ujede několik kilometrů a probádá povrch pomocí čtyř vědeckých nástrojů. Verze tří z těchto nástrojů určených k hledání vody poletí na Měsíc k testování už v letech 2021 a 2022. VIPER bude také vybaven vrtákem, s nímž se dostane do hloubky téměř jednoho metru.

Shromažďovaná data, včetně místa a koncentrace ledu, budou využita k vytvoření prvních globálních map zdrojů vody na Měsíci, uvedla NASA. Údaje také poslouží k výběru budoucích míst přistání astronautů v rámci programu Artemis, protože pomohou určit lokality, kde lze získat vodu a další zdroje k zajištění dlouhodobých expedic lidí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci poprvé léčili člověka virem, který navrhla AI. Výsledky jsou zatím neznámé

Kontroverzní výzkum virů, které nyní navrhují a upravují umělé inteligence (AI), poprvé dospěl do fáze, kdy byla tato technologie použita u lidského pacienta. Společnost Radical Numerics, která za experimentem stojí, ale řadu klíčových informací nezveřejnila.
před 1 hhodinou

Lidmi způsobená změna klimatu zastavila nástup nové doby ledové, naznačuje výzkum

Až doposud se předpokládalo, že nástup doby ledové nehrozil další tisíce let. Nová studie teď popsala, že se ve dvacátém století objevily náznaky toho, že ledovce začaly růst, což představuje začátek takzvaného glaciálního období doby ledové. Následně ale bylo vše jinak.
před 3 hhodinami

Začíná Týden Akademie věd, zdarma nabízí stovky akcí po celém Česku

Tradiční akce Týden Akademie věd České republiky letos nabízí stovky přednášek, výstav i prohlídek míst, kam se veřejnost běžně nedostane. Žádná z akcí není zpoplatněná, lidé tak mohou zjistit, jak vypadá špičková tuzemská věda, zcela zdarma.
před 4 hhodinami

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 5 hhodinami

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.