Robotická housenka roznese v těle léky přesně na místo, kde jsou potřeba

Hongkongští vědci vyvinuli miniaturní robotickou housenku, která umí „cestovat“ tělem a na potřebné místo dopravit lék. Silikonová housenka má množství nohou, které jsou jen milimetr dlouhé, a uvnitř magnetické částice, díky nimž může být prostřednictvím elektromagnetu dopravena na konkrétní místo.

Housenka se dokáže pohybovat i po kluzkých površích v lidském těle a nezastaví ji ani krev nebo hlen.

„Různorodé povrchy a měnící se textura různých tkání uvnitř lidského těla znamená, že dopravit někam lék může být obtížné,“ říká Wang Zuankai z fakulty strojního inženýrství City University of Hong Kong, kde robotická housenka inspirovaná svou „přírodní variantou“ vznikla.

Robot si dokáže poradit s různým terénem, včetně překážek desetkrát vyšších, než je jeho noha. Zvedne jeden svůj konec až do úhlu 90 stupňů a překážku překoná. Může také nést náklad stokrát těžší, než je on sám. 

Hongkongští vědci doufají, že se jim v následujících letech podaří housenku zdokonalit tak, aby se v těle po dokončení svého úkolu rozložila. Předpokládá se, že pacienti ji spolknou, nebo jim bude vpravena do těla skrze kůži.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Význam setkání absolventů v digitální době klesá. Přesto mohou být jako psychický lék

Přelom května a června bývá nejčastější dobou, kdy probíhají srazy spolužáků ze středních škol, kteří v této době vzpomínají na doby, kdy společně maturovali. Podle psychologů mohou mít taková setkání silný a většinou pozitivní dopad.
před 5 hhodinami

Více než stoletý vrak americké ponorky ukázaly nové záběry

Trvalo více než sto let, než se podařilo dostat k potopené americké ponorce, která při katastrofě v roce 1917 klesla do hloubky 400 metrů. Vědecká expedice přinesla záběry jejího vraku.
před 10 hhodinami

Pokud evropské ledovce roztají, jejich funkci už nic nenahradí, varuje bioklimatolog

Evropské ledovce plní roli gigantických přírodních nádrží, a pokud roztají, jejich funkci už nic plnohodnotně nenahradí, říká bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR. V případě, že by ledovce zcela zmizely, ztratí podle vědce evropská krajina významný stabilizační hydrologický prvek a přeruší se důležité ekosystémové funkce. Ztráta ledovců podle něj není jen vizuálním symbolem změny klimatu, ale představuje hluboký zásah do vodního režimu Evropy.
před 12 hhodinami

Vedra jsou pro záchranáře výrazně náročnější než mrazy, ukázala obří analýza

Zvyšování teplot spojené se změnou klimatu bude mít významný dopad na vytíženost zdravotnické záchranné služby. V obsáhlé studii to popisují vědci z centra Recetox Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně a jejich kolegové z Barcelony.
včera v 10:00

Před 55 lety zasáhly Peru ničivé otřesy. Zahynula i celá československá expedice

Před 55 lety zasáhlo Peru velmi silné zemětřesení, které připravilo o život přes 70 tisíc lidí. Byli mezi nimi i členové československé horolezecké výpravy, kteří se pokoušeli zdolat Huascarán.
31. 5. 2025

Syndrom bílého nosu zabíjí miliony netopýrů. Nejspíš pochází z ukrajinské jeskyně

Plíseň už zabila v USA miliony netopýrů, což způsobuje obrovské ekonomické škody. Vědcům se teď po mnoha letech podařilo s velkou pravděpodobností díky analýze genomu vystopovat zdroj tohoto problému do konkrétní jeskyně na východě Evropy.
31. 5. 2025

Velitelé Pražského povstání osvobodili Prahu, komunisté je za to potrestali

Češi na konci války Prahu osvobodili sami – prostá pravda, která se ale přes čtyřicet let nesměla vyslovit. Rudá armáda přijela do města až ve chvíli, kdy měli povstalci metropoli už fakticky ve vlastních rukou. Boje na barikádách i jinde koordinovala povstalecká velitelství. Jejich představitelé, například velitel povstání Karel Kutlvašr, byli bezprostředně po válce za hrdiny. S nástupem komunismu se z nich ale stali psanci, kteří přišli nejen o vyznamenání a hodnosti, ale často i o majetek a dokonce i svobodu.
31. 5. 2025

Los evropský z Česka mizí. Už podruhé hrozí jeho úplné vyhynutí

Už podruhé v historii mizí z české krajiny los evropský. Ještě v 80. letech tu žilo několik menších populací, ta na Třeboňsku už ale s největší pravděpodobností také zanikla. České televizi to potvrdil jak ředitel České krajiny Dalibor Dostál, tak zoolog Správy chráněné krajinné oblasti Třeboňsko Jiří Neudert. Poslední skupina losů v Česku v současnosti žije na Šumavě. K záchraně tohoto silně ohroženého druhu by podle odborníků mohla pomoci prevence střetů se zvěří na silnicích nebo výstavba ekoduktů na migračních trasách.
31. 5. 2025
Načítání...