V prosinci 1969 prováděla americká expedice Deep Freeze průzkum Transantarktického pohoří. Členem této výpravy byl i Josef Sekyra, rodák z Královéhradeckého kraje, který 26. prosince 1969 stanul jako první občan bývalého Československa na jižním pólu. Američtí polárníci tam na jeho počest vyvěsili narychlo ušitou československou vlajku. Na stožáru byla pověšena obráceně.
Vědec a dobrodruh Josef Sekyra nebyl před dobytím jižního pólu ve zkoumání neznámého žádným nováčkem. Mimo jiné se zúčastnil československé speleologické expedice do druhé nejhlubší propasti světa v Apuánských Alpách v Itálii.
V roce 1961 začal provádět geomorfologickou studii v asijském pohoří Pamír. V průběhu těchto výzkumů zvládl vytvořit výstupem na Pik Lenina, vrchol hory ve výšce 7134 m n. m., tehdejší československý výškový rekord.
Do Antarktidy se Sekyra podíval dvakrát. Poprvé v letech 1966 až 1967, kdy se sovětskými výzkumníky působil v oblasti Země královny Maud a Enderbyho země.
V roce 1969 se do Antarktidy vydal znovu, tentokrát s Američany v rámci výpravy Deep Freeze, jejímž úkolem bylo kromě základního geologického výzkumu a mapování také najít důkaz pro existenci dávného prakontinentu Gondwana.
Na jižní pól se Sekyra dostal prakticky náhodou. Při vánočním večírku na americké vědecké základně McMurdo se ho někdo zeptal, jestli už byl někdy nějaký Čech na jižním pólu. Když se dozvěděl, že ne, nabídl mu na jižní pól zaletět v rámci vzdušného průzkumu.
Na základně Amundsen-Scott ho vysadilo obří dopravní letadlo C-120 Herkules, které vezlo na stanici zásoby. Vedoucí stanice a polárníci už věděli, že Sekyra je první Čechoslovák v oblasti, a tak narychlo vyvěsili ručně ušitou československou vlajku. Na stožáru byla ale pověšena naopak, červená nahoře, bílá dole.
Na jižním pólu Sekyra obdivoval prostředí a provedl geologický výzkum. Než odletěl, přibil do ledu cedulku s nápisem Praha 15 560 km – tolik to bylo ke geologickému ústavu na Malostranské náměstí.
Na jižní pól se Josef Sekyra vrátil ještě o tři dny později. V rámci expedice Deep Freeze byl také u objevu praplaza rodu Lystrosaurus, který potvrdil teorii o posunu kontinentů.
V sedmdesátých a osmdesátých letech Sekyra geologicky mapoval Blízký východ, opět v extrémních klimatických podmínkách. Prozkoumal například Iráckou západní poušť nebo i část Sahary.
Josef Sekyra zemřel 10. listopadu 2008 v Praze. Je považován za jednoho z nejvýznamnějších českých geologů.
