Čína chce vytvořit flotilu družic pro průzkum Sluneční soustavy

Čína plánuje vybudovat systém družic, který má od roku 2030 sloužit jako komunikační most pro mise na Měsíc a do dalších částí vesmíru. Využíván má být také pro činnost přímo na Zemi, informovala podle agentury Reuters čínská státní média.

Pilotní projekt družicového systému má podpořit současný čínský program průzkumu Měsíce a výstavby mezinárodní lunární výzkumné stanice (ILRS), řekl podle státní agentury Nová Čína šéf čínského programu průzkumu hlubokého vesmíru Wu Jen-chua.

Začátek budování sítě satelitů nazvané Čchüe-čchiao-2 neboli Stračí most-2, podle mostu tvořeného strakami z čínské báje, byl stanoven na rok 2024. Vypuštěna má být družice pro přenos komunikace mezi odvrácenou stranou Měsíce a Zemí, která se bude používat pro čínské bezposádkové lunární mise plánované v tomto desetiletí.

Smělé plány

Čína ještě letos plánuje zahájit misi Čchang-e 6, jejímž cílem je získat vzorky horniny z odvrácené strany Měsíce. Na rok 2026 se chystá mise Čchang-e 7, která provede průzkum zdrojů v oblasti jižního pólu Měsíce, kde se uvažuje o vybudování dlouhodobého lidského obydlí. Po ní bude kolem roku 2028 následovat mise Čchang-e 8, kdy má být sestaven základní model ILRS.

Cílem Číny je dostat astronauty na Měsíc do roku 2030. Do roku 2040 má být hotova základní část družicového systému, který bude podporovat komunikační služby, navigaci a dálkový průzkum pro pilotované mise na Měsíc a průzkum hlubokého vesmíru, mimo jiné Marsu a Venuše, uvedl Wu.

V roce 2020 přivezla sonda Čchang-e 5, pojmenovaná po víle, která podle čínské báje cestovala k Měsíci, na Zemi první čínské vzorky měsíční horniny. Své první přistání na Měsíci uskutečnila Čína v roce 2013 a do roku 2030 se chce stát vesmírnou velmocí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 20 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...