Velryby se po několika dekádách vracejí do polárních oblastí, zjistili vědci

Do polárních oblastí se po letech opět začaly vracet některé druhy velryb. Nedávná studie například poukázala na rostoucí populaci plejtváků obrovských ve vodách kolem subantarktického ostrova Jižní Georgie.

Za pouhých osmdesát let dvacátého století ulovili velrybáři více než dva miliony velryb. Lovci tak dostali mnoho druhů kytovců na pokraj vyhynutí, a to dokonce i ve vzdálených vodách kolem severního a jižního pólu.

Téměř čtyřicet let poté, co Mezinárodní velrybářská komise (IWC) přijala moratorium na komerční lov velryb, se však některé druhy těchto mořských savců začaly opět zotavovat. 

Podle nedávné studie se vzpamatovává například populace plejtváků obrovských (modrých velryb) v oblasti kolem Jižní Georgie. Za posledních devět let tam vědci objevili 41 nových jedinců. Vody, které ostrov omývají, jsou bohaté na kril, jejž velryby jedí. Vědci proto věří, že jejich návrat ohlašuje „znovuobjevení“ této oceánské oblasti novými generacemi velryb. 

Podobné známky zotavení byly nedávno zdokumentovány i na západě Antarktického poloostrova u keporkaků. Na severu se zase například rozrůstá populace velryby grónské.  

Nové hrozby

Vzhledem k tomu, že velrybářský průmysl je ve velké míře minulostí, představují vody v polárních oblastech jedno z nejlepších míst pro oceánské obry. Jejich stanoviště totiž zůstávají stále relativně nedotčená a zatím obsahují poměrně stabilní zásoby potravy. Návrat se však netýká všech druhů dříve lovených velryb, a to i přes dlouhodobé snahy ochranářů.

Podle odborníků ovšem budou v příštích desetiletích velryby kolem obou pólů čelit několika novým hrozbám. Kromě oteplování vod se jedná například o znečištění. Ubývající led a teplejší léta navíc činí tyto oblasti a jejich zdroje pro člověka přístupnějšími.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
12:48Aktualizovánopřed 15 mminutami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledá nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 bude věnovat medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 4 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 5 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
před 8 hhodinami

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
před 10 hhodinami

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
před 12 hhodinami

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
před 22 hhodinami

Ve stockholmské kavárně člověk slouží umělé inteligenci

Kávu sice nalévá lidská ruka, ale za pultem v experimentální kavárně ve Stockholmu tahá za nitky něco mnohem méně tradičního. Začínající firma Andon Labs se sídlem v San Franciscu svěřila vedení kavárny Andon Café ve švédském hlavním městě zástupkyni umělé inteligence (AI), které říkají Mona, napsala agentura AP.
včera v 13:30
Načítání...