Velryby se po několika dekádách vracejí do polárních oblastí, zjistili vědci

Do polárních oblastí se po letech opět začaly vracet některé druhy velryb. Nedávná studie například poukázala na rostoucí populaci plejtváků obrovských ve vodách kolem subantarktického ostrova Jižní Georgie.

Za pouhých osmdesát let dvacátého století ulovili velrybáři více než dva miliony velryb. Lovci tak dostali mnoho druhů kytovců na pokraj vyhynutí, a to dokonce i ve vzdálených vodách kolem severního a jižního pólu.

Téměř čtyřicet let poté, co Mezinárodní velrybářská komise (IWC) přijala moratorium na komerční lov velryb, se však některé druhy těchto mořských savců začaly opět zotavovat. 

Podle nedávné studie se vzpamatovává například populace plejtváků obrovských (modrých velryb) v oblasti kolem Jižní Georgie. Za posledních devět let tam vědci objevili 41 nových jedinců. Vody, které ostrov omývají, jsou bohaté na kril, jejž velryby jedí. Vědci proto věří, že jejich návrat ohlašuje „znovuobjevení“ této oceánské oblasti novými generacemi velryb. 

Podobné známky zotavení byly nedávno zdokumentovány i na západě Antarktického poloostrova u keporkaků. Na severu se zase například rozrůstá populace velryby grónské.  

Nové hrozby

Vzhledem k tomu, že velrybářský průmysl je ve velké míře minulostí, představují vody v polárních oblastech jedno z nejlepších míst pro oceánské obry. Jejich stanoviště totiž zůstávají stále relativně nedotčená a zatím obsahují poměrně stabilní zásoby potravy. Návrat se však netýká všech druhů dříve lovených velryb, a to i přes dlouhodobé snahy ochranářů.

Podle odborníků ovšem budou v příštích desetiletích velryby kolem obou pólů čelit několika novým hrozbám. Kromě oteplování vod se jedná například o znečištění. Ubývající led a teplejší léta navíc činí tyto oblasti a jejich zdroje pro člověka přístupnějšími.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mor poprvé zabíjel na Sibiři. Vědci našli osady, které smetl před více než pěti tisíci lety

Mor zabíjel lidi mnohem dříve, než se vědci domnívali. Odhalili teď stopy zatím neznámého kmenu této nemoci, která ničila osady lovců a sběračů na Sibiři před 5500 lety, Nová studie současně naznačuje, jak se lidé mohli těmito bakteriemi nakazit.
před 7 mminutami

Víkendová vlna veder přinese do Evropy i čtyřicítky, do Česka zřejmě i bouřky

Závěr týdne přinese do Česka teploty kolem 36 stupňů, v mnoha částech Evropy se ale už připravují na mnohem horší dopady – dlouhou vlnu veder, která se může táhnout řadu dní a může obsahovat i takzvané supertropické noci.
před 2 hhodinami

Znečištění vzduchu krade na Slovensku lidem až dva roky života. Grafika ukazuje, kde je nejhůř

Znečištění vzduchu má podle nového slovenského výzkumu značný dopad na lidské zdraví. Tam, kde je nejhorší vzduch k dýchání, nejvíce klesá očekávaná délka života, ukázala studie slovenských akademiků.
před 19 hhodinami

Evropský parlament schválil používání geneticky vylepšených plodin

Evropa až doposud nemohla v zemědělství využívat výsledků pokroku v genetickém inženýrství. Moderní techniky, které umožňují cílené změny genů, ale nejde o GMO, ve středu schválili poslanci Evropského parlamentu. Otevřeli tak cestu na pole pro rostliny, které budou mít vyšší výnosy, budou odolnější vůči nemocem a vydrží i zrychlování klimatické změny.
před 20 hhodinami

Divoké kočky vyfasovaly GPS obojky. Vědcům to má pomoci s jejich ochranou

Kočky divoké se vrací do české přírody. Ale protože jde o tajnůstkářská zvířata, vědci toho o jejich chování nevědí dost, takže pak dochází ke zbytečným úhynům těchto zvířat, například při střetu s automobily. Pomoci má nový projekt.
před 22 hhodinami

Živí koráli jezdili vlakem z Vídně do Brna. Výzkum popsal, jak reagují na stres

Vědci z brněnského vědeckého institutu CEITEC VUT vůbec poprvé sledovali v reálném čase díky metodě live microCT, jak rostou živí mořští koráli. Dokázali popsat, jak se formuje jejich vápenitá schránka, která doposud zůstávala skrytá pod povrchem. Výsledky ukázaly, jak koráli rostou, regenerují se a reagují na stres nebo konkurenční organismy, což by mohlo pomoci s ochranou těchto organismů, jež jsou zásadní pro řadu ekosystémů.
před 23 hhodinami

VideoVztahy jsou ve 21. století jiné než dřív, shodli se hosté pořadu Na dosah

„Je láska krásná? Ne, je zlá, krutá a bodá jako trn,“ psal o složitosti tohoto fenoménu už William Shakespeare v Romeovi a Julii. Bez lásky a vztahů lidé nefungují, tráví jimi podstatnou část života a denně v nich narážejí na nové a nové nástrahy. Právě lásce a vztahům i jejich podobě v moderním světě 21. století se věnoval pořad Na dosah, který moderuje Daniel Stach. Téma uchopil z pohledu vědy, zkušeností a umění, ale i filosofie a jazyka. O nejdůležitějších tématech hovořili bývalá hlavní psycholožka Armády ČR Helena Sováková, písničkář Michal Horák, socioložka Markéta Šetinová, sociolog Jakub Sedláček, filosof jazyka Tomáš Koblížek a lektor sebeobrany Pavel Houdek. Hosté se shodli, že vztahy jsou v současnosti jiné než dřív.
včera v 11:45

Smečka vlků zaútočila na stádo zubrů. Unikátní video pořídili polští biologové

Vědci v Polsku pořídili zřejmě první videozáznam toho, jak v Bělověžském pralese na východě země smečka vlků útočí na stádo zubrů. Server Notes from Poland píše, že video je z poloviny loňského září, Robin Wijnandsová a Tomasz Borowik z Polské akademie věd (PAN) ho ale zveřejnili teprve nyní na internetových stránkách odborného časopisu Ecology and Evolution.
včera v 10:56
Načítání...