Velryby se po několika dekádách vracejí do polárních oblastí, zjistili vědci

Do polárních oblastí se po letech opět začaly vracet některé druhy velryb. Nedávná studie například poukázala na rostoucí populaci plejtváků obrovských ve vodách kolem subantarktického ostrova Jižní Georgie.

Za pouhých osmdesát let dvacátého století ulovili velrybáři více než dva miliony velryb. Lovci tak dostali mnoho druhů kytovců na pokraj vyhynutí, a to dokonce i ve vzdálených vodách kolem severního a jižního pólu.

Téměř čtyřicet let poté, co Mezinárodní velrybářská komise (IWC) přijala moratorium na komerční lov velryb, se však některé druhy těchto mořských savců začaly opět zotavovat. 

Podle nedávné studie se vzpamatovává například populace plejtváků obrovských (modrých velryb) v oblasti kolem Jižní Georgie. Za posledních devět let tam vědci objevili 41 nových jedinců. Vody, které ostrov omývají, jsou bohaté na kril, jejž velryby jedí. Vědci proto věří, že jejich návrat ohlašuje „znovuobjevení“ této oceánské oblasti novými generacemi velryb. 

Podobné známky zotavení byly nedávno zdokumentovány i na západě Antarktického poloostrova u keporkaků. Na severu se zase například rozrůstá populace velryby grónské.  

Nové hrozby

Vzhledem k tomu, že velrybářský průmysl je ve velké míře minulostí, představují vody v polárních oblastech jedno z nejlepších míst pro oceánské obry. Jejich stanoviště totiž zůstávají stále relativně nedotčená a zatím obsahují poměrně stabilní zásoby potravy. Návrat se však netýká všech druhů dříve lovených velryb, a to i přes dlouhodobé snahy ochranářů.

Podle odborníků ovšem budou v příštích desetiletích velryby kolem obou pólů čelit několika novým hrozbám. Kromě oteplování vod se jedná například o znečištění. Ubývající led a teplejší léta navíc činí tyto oblasti a jejich zdroje pro člověka přístupnějšími.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 16 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
8. 8. 2026
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026
Doporučujeme

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.