Velryby se po několika dekádách vracejí do polárních oblastí, zjistili vědci

Do polárních oblastí se po letech opět začaly vracet některé druhy velryb. Nedávná studie například poukázala na rostoucí populaci plejtváků obrovských ve vodách kolem subantarktického ostrova Jižní Georgie.

Za pouhých osmdesát let dvacátého století ulovili velrybáři více než dva miliony velryb. Lovci tak dostali mnoho druhů kytovců na pokraj vyhynutí, a to dokonce i ve vzdálených vodách kolem severního a jižního pólu.

Téměř čtyřicet let poté, co Mezinárodní velrybářská komise (IWC) přijala moratorium na komerční lov velryb, se však některé druhy těchto mořských savců začaly opět zotavovat. 

Podle nedávné studie se vzpamatovává například populace plejtváků obrovských (modrých velryb) v oblasti kolem Jižní Georgie. Za posledních devět let tam vědci objevili 41 nových jedinců. Vody, které ostrov omývají, jsou bohaté na kril, jejž velryby jedí. Vědci proto věří, že jejich návrat ohlašuje „znovuobjevení“ této oceánské oblasti novými generacemi velryb. 

Podobné známky zotavení byly nedávno zdokumentovány i na západě Antarktického poloostrova u keporkaků. Na severu se zase například rozrůstá populace velryby grónské.  

Nové hrozby

Vzhledem k tomu, že velrybářský průmysl je ve velké míře minulostí, představují vody v polárních oblastech jedno z nejlepších míst pro oceánské obry. Jejich stanoviště totiž zůstávají stále relativně nedotčená a zatím obsahují poměrně stabilní zásoby potravy. Návrat se však netýká všech druhů dříve lovených velryb, a to i přes dlouhodobé snahy ochranářů.

Podle odborníků ovšem budou v příštích desetiletích velryby kolem obou pólů čelit několika novým hrozbám. Kromě oteplování vod se jedná například o znečištění. Ubývající led a teplejší léta navíc činí tyto oblasti a jejich zdroje pro člověka přístupnějšími.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.