Astronomové našli ve Sluneční soustavě další těleso s prstencem. Ten odporuje teorii

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Quaoar. Tak se jmenuje trpasličí planeta, která je asi o polovinu menší než Pluto a obíhá kolem Slunce až za Neptunem. A podle nové studie má vlastní prstenec, podobný tomu, jakým se pyšní Saturn.

Přišli na to astronomové z Sheffieldské univerzity, kteří to popsali v časopise Nature. Využili pro zkoumání planetárního trpaslíka citlivou vysokorychlostní kameru HiPERCAM, která je umístěna na největším optickém dalekohledu na světě, Gran Telescopio Canarias na ostrově La Palma.

Prstence Quaoar jsou příliš malé a slabé na to, aby byly vidět přímo na snímku. Vědci je odhalili, až když využili často používanou zákrytovou metodu. Pozorovali, co se děje, když bylo světlo hvězdy v pozadí Quaoarem v popředí zastíněno – tato událost sice trvala jen necelou minutu, ale nečekaně jí předcházely a následovaly dva poklesy světla. A to je velmi dobrý důkaz existence systému prstenců kolem Quaoaru.

Prstence jsou vzácné

Prstencové systémy jsou ve Sluneční soustavě poměrně vzácné. Kromě dobře známých prstenců kolem obřích planet Saturnu, Jupiteru, Uranu a Neptunu mají prstence pouze dvě další menší planetky – Chariklo a Haumea. Všechny dosud známé prstencové systémy existují jen proto, že obíhají blízko svého mateřského tělesa. A díky tomu se nerozpadnou a nerozletí do volného prostoru.

Quaoar je pozoruhodnou výjimkou. Jeho prstenec leží dvakrát dál, než by měl teoreticky být – podle dostupných teorií by tedy vůbec neměl existovat. Jak je to možné? Astronomové přiznávají, že to je pro ně záhada, ale že zřejmě bude nutné promyslet znovu základní předpoklady o planetách s prstenci.

Profesor Vik Dhillon, který se na objevu podílel, uvedl: „Objev tohoto nového prstencového systému v naší sluneční soustavě byl nečekaný a dvojnásob nečekané bylo nalezení prstenců tak daleko od Quaoaru. Zpochybnilo to naše dosavadní představy o tom, jak takové prstence vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 14 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 16 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 17 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...