Astronomové našli ve Sluneční soustavě další těleso s prstencem. Ten odporuje teorii

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Quaoar. Tak se jmenuje trpasličí planeta, která je asi o polovinu menší než Pluto a obíhá kolem Slunce až za Neptunem. A podle nové studie má vlastní prstenec, podobný tomu, jakým se pyšní Saturn.

Přišli na to astronomové z Sheffieldské univerzity, kteří to popsali v časopise Nature. Využili pro zkoumání planetárního trpaslíka citlivou vysokorychlostní kameru HiPERCAM, která je umístěna na největším optickém dalekohledu na světě, Gran Telescopio Canarias na ostrově La Palma.

Prstence Quaoar jsou příliš malé a slabé na to, aby byly vidět přímo na snímku. Vědci je odhalili, až když využili často používanou zákrytovou metodu. Pozorovali, co se děje, když bylo světlo hvězdy v pozadí Quaoarem v popředí zastíněno – tato událost sice trvala jen necelou minutu, ale nečekaně jí předcházely a následovaly dva poklesy světla. A to je velmi dobrý důkaz existence systému prstenců kolem Quaoaru.

Prstence jsou vzácné

Prstencové systémy jsou ve Sluneční soustavě poměrně vzácné. Kromě dobře známých prstenců kolem obřích planet Saturnu, Jupiteru, Uranu a Neptunu mají prstence pouze dvě další menší planetky – Chariklo a Haumea. Všechny dosud známé prstencové systémy existují jen proto, že obíhají blízko svého mateřského tělesa. A díky tomu se nerozpadnou a nerozletí do volného prostoru.

Quaoar je pozoruhodnou výjimkou. Jeho prstenec leží dvakrát dál, než by měl teoreticky být – podle dostupných teorií by tedy vůbec neměl existovat. Jak je to možné? Astronomové přiznávají, že to je pro ně záhada, ale že zřejmě bude nutné promyslet znovu základní předpoklady o planetách s prstenci.

Profesor Vik Dhillon, který se na objevu podílel, uvedl: „Objev tohoto nového prstencového systému v naší sluneční soustavě byl nečekaný a dvojnásob nečekané bylo nalezení prstenců tak daleko od Quaoaru. Zpochybnilo to naše dosavadní představy o tom, jak takové prstence vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
před 4 hhodinami

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
před 4 hhodinami

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 21 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 22 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
včera v 11:30

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
včera v 10:02

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
včera v 07:00

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026
Načítání...