Astronomové našli ve Sluneční soustavě další těleso s prstencem. Ten odporuje teorii

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Quaoar. Tak se jmenuje trpasličí planeta, která je asi o polovinu menší než Pluto a obíhá kolem Slunce až za Neptunem. A podle nové studie má vlastní prstenec, podobný tomu, jakým se pyšní Saturn.

Přišli na to astronomové z Sheffieldské univerzity, kteří to popsali v časopise Nature. Využili pro zkoumání planetárního trpaslíka citlivou vysokorychlostní kameru HiPERCAM, která je umístěna na největším optickém dalekohledu na světě, Gran Telescopio Canarias na ostrově La Palma.

Prstence Quaoar jsou příliš malé a slabé na to, aby byly vidět přímo na snímku. Vědci je odhalili, až když využili často používanou zákrytovou metodu. Pozorovali, co se děje, když bylo světlo hvězdy v pozadí Quaoarem v popředí zastíněno – tato událost sice trvala jen necelou minutu, ale nečekaně jí předcházely a následovaly dva poklesy světla. A to je velmi dobrý důkaz existence systému prstenců kolem Quaoaru.

Prstence jsou vzácné

Prstencové systémy jsou ve Sluneční soustavě poměrně vzácné. Kromě dobře známých prstenců kolem obřích planet Saturnu, Jupiteru, Uranu a Neptunu mají prstence pouze dvě další menší planetky – Chariklo a Haumea. Všechny dosud známé prstencové systémy existují jen proto, že obíhají blízko svého mateřského tělesa. A díky tomu se nerozpadnou a nerozletí do volného prostoru.

Quaoar je pozoruhodnou výjimkou. Jeho prstenec leží dvakrát dál, než by měl teoreticky být – podle dostupných teorií by tedy vůbec neměl existovat. Jak je to možné? Astronomové přiznávají, že to je pro ně záhada, ale že zřejmě bude nutné promyslet znovu základní předpoklady o planetách s prstenci.

Profesor Vik Dhillon, který se na objevu podílel, uvedl: „Objev tohoto nového prstencového systému v naší sluneční soustavě byl nečekaný a dvojnásob nečekané bylo nalezení prstenců tak daleko od Quaoaru. Zpochybnilo to naše dosavadní představy o tom, jak takové prstence vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 6 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 8 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 9 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 11 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 14 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled