Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.
Quaoar. Tak se jmenuje trpasličí planeta, která je asi o polovinu menší než Pluto a obíhá kolem Slunce až za Neptunem. A podle nové studie má vlastní prstenec, podobný tomu, jakým se pyšní Saturn.
Přišli na to astronomové z Sheffieldské univerzity, kteří to popsali v časopise Nature. Využili pro zkoumání planetárního trpaslíka citlivou vysokorychlostní kameru HiPERCAM, která je umístěna na největším optickém dalekohledu na světě, Gran Telescopio Canarias na ostrově La Palma.
Prstence Quaoar jsou příliš malé a slabé na to, aby byly vidět přímo na snímku. Vědci je odhalili, až když využili často používanou zákrytovou metodu. Pozorovali, co se děje, když bylo světlo hvězdy v pozadí Quaoarem v popředí zastíněno – tato událost sice trvala jen necelou minutu, ale nečekaně jí předcházely a následovaly dva poklesy světla. A to je velmi dobrý důkaz existence systému prstenců kolem Quaoaru.
Prstence jsou vzácné
Prstencové systémy jsou ve Sluneční soustavě poměrně vzácné. Kromě dobře známých prstenců kolem obřích planet Saturnu, Jupiteru, Uranu a Neptunu mají prstence pouze dvě další menší planetky – Chariklo a Haumea. Všechny dosud známé prstencové systémy existují jen proto, že obíhají blízko svého mateřského tělesa. A díky tomu se nerozpadnou a nerozletí do volného prostoru.
Quaoar je pozoruhodnou výjimkou. Jeho prstenec leží dvakrát dál, než by měl teoreticky být – podle dostupných teorií by tedy vůbec neměl existovat. Jak je to možné? Astronomové přiznávají, že to je pro ně záhada, ale že zřejmě bude nutné promyslet znovu základní předpoklady o planetách s prstenci.
Profesor Vik Dhillon, který se na objevu podílel, uvedl: „Objev tohoto nového prstencového systému v naší sluneční soustavě byl nečekaný a dvojnásob nečekané bylo nalezení prstenců tak daleko od Quaoaru. Zpochybnilo to naše dosavadní představy o tom, jak takové prstence vznikají.“
