Astronomové našli ve Sluneční soustavě další těleso s prstencem. Ten odporuje teorii

Vědci objevili nový systém prstenců kolem trpasličí planety na okraji Sluneční soustavy. Tento prstencový systém ale odporuje tomu, co astrofyzika o těchto objektech ví – obíhá mnohem dále, než je pro jiné prstencové systémy typické. Podle autorů objevu to zpochybňuje dosavadní teorie o vzniku prstencových systémů.

Quaoar. Tak se jmenuje trpasličí planeta, která je asi o polovinu menší než Pluto a obíhá kolem Slunce až za Neptunem. A podle nové studie má vlastní prstenec, podobný tomu, jakým se pyšní Saturn.

Přišli na to astronomové z Sheffieldské univerzity, kteří to popsali v časopise Nature. Využili pro zkoumání planetárního trpaslíka citlivou vysokorychlostní kameru HiPERCAM, která je umístěna na největším optickém dalekohledu na světě, Gran Telescopio Canarias na ostrově La Palma.

Prstence Quaoar jsou příliš malé a slabé na to, aby byly vidět přímo na snímku. Vědci je odhalili, až když využili často používanou zákrytovou metodu. Pozorovali, co se děje, když bylo světlo hvězdy v pozadí Quaoarem v popředí zastíněno – tato událost sice trvala jen necelou minutu, ale nečekaně jí předcházely a následovaly dva poklesy světla. A to je velmi dobrý důkaz existence systému prstenců kolem Quaoaru.

Prstence jsou vzácné

Prstencové systémy jsou ve Sluneční soustavě poměrně vzácné. Kromě dobře známých prstenců kolem obřích planet Saturnu, Jupiteru, Uranu a Neptunu mají prstence pouze dvě další menší planetky – Chariklo a Haumea. Všechny dosud známé prstencové systémy existují jen proto, že obíhají blízko svého mateřského tělesa. A díky tomu se nerozpadnou a nerozletí do volného prostoru.

Quaoar je pozoruhodnou výjimkou. Jeho prstenec leží dvakrát dál, než by měl teoreticky být – podle dostupných teorií by tedy vůbec neměl existovat. Jak je to možné? Astronomové přiznávají, že to je pro ně záhada, ale že zřejmě bude nutné promyslet znovu základní předpoklady o planetách s prstenci.

Profesor Vik Dhillon, který se na objevu podílel, uvedl: „Objev tohoto nového prstencového systému v naší sluneční soustavě byl nečekaný a dvojnásob nečekané bylo nalezení prstenců tak daleko od Quaoaru. Zpochybnilo to naše dosavadní představy o tom, jak takové prstence vznikají.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
před 5 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 5 hhodinami

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
před 9 hhodinami

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
včera v 16:33

Gruzie zahájila obnovu lužních lesů u hranic s Arménií a Ázerbájdžánem

Na ploše 65 hektarů v lesním komplexu Gardabani–Marneuli v kraji Kvemo Kartli na jihovýchodě Gruzie, nedaleko hranic s Arménií a Ázerbájdžánem, začala obnova lesů. Lokalita leží v povodí řeky Mtkvari (Kury) a je součástí poškozeného lužního ekosystému. Rozloha 65 hektarů odpovídá zhruba devadesáti fotbalovým hřištím.
včera v 14:21

Vědci rozplétají komplikovaný kočičí apetit

Rozmazlenost koček ohledně výběru potravy je dobře známá, zejména když se srovná se psy. Skupina japonských vědců ji teď detailně prostudovala a pokusila se najít pravidla této kočičí vlastnosti. Věří, že i přes své limity by výzkum mohl mít dopady na to, jak kočky správně krmit, což by mohlo chovatelům ušetřit nemalé finance a zvířatům udržovat zdraví.
včera v 13:15

Manželé vyléčili vrozenou slepotu. Dostali za to „vědeckého Oscara“

Proč se dítě někdy narodí slepé? Velmi často za to může genetická porucha, která se jmenuje Leberova kongenitální amauróza, známá i pod zkratkou LCA. Až donedávna to byla diagnóza, která nedávala takovým dětem žádnou naději. Změnili to dva lidé, kterým to zabralo čtvrt století. Teď za to molekulární bioložka Jean Bennettová a oftalmolog Albert Maguire dostali prestižní ocenění Breakthrough Prize a odměnu ve výši tří milionů dolarů, v přepočtu šedesát milionů korun.
včera v 11:31

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57
Načítání...