Poslechněte si: Plazmové vlny mezi Enceladem a Saturnem hrají kosmické symfonie

Američtí astronomové pořídili záznam „hudby sfér“. Nový výzkum agentury NASA vyslechl překvapivě silné a dynamické plazmové vlny, které se pohybují mezi Saturnem, jeho prstenci a měsícem Enceladem. Pozorování poprvé prokázala, že tyto vlny putují po magnetických polích, která propojují Saturn přímo s tímto jeho měsícem.

Linie vypadají jako elektrické obvody, které obě vesmírná tělesa propojují – energie mezi nimi protéká tam a zpět.

Vědci dokázali konvertovat data o plazmových vlnách na zvukový soubor, který funguje podobně, jako rádio překládá elektromagnetické vlny na hudbu. S lehkou nadsázkou se tak dá říci, že tady si můžete vyslechnout hudbu plazmových vln:

Tato data nahrála sonda Cassini, odeslala je na Zemi, kde byla zesílena a komprimována ze 16 minut na pouhých 28,5 sekundy.

Plazma, tedy čtvrté skupenství hmoty, vytváří vlny, které nesou energii – je to vlastně dost podobné vzduchu a vodě. Sonda Cassini studující Saturn a jeho okolí byla vybavená speciálním přístrojem RPWS (Radio Plasma Wave Science), který tyto silné vlny u plynného obra zaznamenával. Tento záznam pochází z jednoho z nejbližších průletů kolem planety druhého září 2017 – sonda samotná shořela jen o dva týdny později plánovaně v atmosféře Saturnu, její data dodnes vědci studují a analyzují.

Měsíc Enceladus
Zdroj: NASA

„Enceladus je jako generátor, který obíhá kolem Saturnu; a teď víme, že je neustálým zdrojem energie,“ uvedl Ali Sulaiman, planetární fyzik u University of Iowa, který je členem týmu kolem přístroje RPSW. „Teď víme, že Saturn na to reaguje tím, že vysílá signály ve formě plazmových vln, které se skrze magnetická pole propojuje se stovkami tisíc kilometrů vzdáleným Enceladem.“

Není Měsíc jako měsíc

Právě Sulaiman je hlavním autorem dvojice studií, které tento objev popsaly v odborném časopise Geophysical Research Letters. Podle nich je interakce mezi Saturnem a Enceladem hodně odlišná od té, která probíhá mezi Zemí a Měsícem.

Enceladus je totiž doslova ponořený do magnetických polí Saturnu a také je geologicky aktivní – emituje vodní páru, která se ionizuje a zaplňuje prostor kolem Saturnu. Náš Měsíc nic takového nedělá. Podobné vztahy, často velmi dynamické, probíhají také mezi Saturnem a jeho prstenci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Přepracované AI se v experimentu obracely k marxismu

Pokud výzkumníci vystavili umělé inteligence (AI) náročné práci, neustále jim zhoršovali podmínky a ještě jim vyhrožovali, že je nahradí pokročilejšími modely, začaly AI komunikovat podobně jako marxisté.
před 1 hhodinou

Ebola v Evropě není velkou hrozbou, ukazují zkušenosti

Pacient, který může mít ebolu a bude hospitalizovaný v Česku, může vyvolávat obavy. Ale zkušenosti naznačují, že kvalitní přijatá opatření i samotné vlastnosti viru dokáží šíření nemoci účinně zabránit.
před 20 hhodinami

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 hhodinami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
19. 5. 2026Aktualizováno19. 5. 2026

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
19. 5. 2026

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
19. 5. 2026

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
19. 5. 2026

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
19. 5. 2026
Načítání...