Sonda New Horizons vyrazila k planetě, nakonec ale fotila jen planetku. Její snímky Pluta ukázaly jiný svět

Před pěti lety, 14. července 2015, dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů americká sonda New Horizons k trpasličí planetě Pluto. Ze země sonda odstartovala 19. ledna 2006. Jde o vůbec první těleso vyslané člověkem, které k Plutu dorazilo.

Je to jediná mise, která dosáhla jiného tělesa, než původně plánovala. Cílem výpravy, jež v lednu 2006 odletěla ze Země, byla planeta Pluto. V srpnu téhož roku se ale v Praze konala velká mezinárodní konference, která Pluto ze seznamu planet vyřadila – od té doby toto těleso spadá do kategorie planetek.

Vánoční Pluto. Na scanech z přístrojů Ralph/LEISA jsou jasně vidět teplotní rozdíly na planetě
Zdroj: NASA

Vědci až do mise New Horizons neměli příležitost Pluto podrobněji prozkoumat. Na to, aby mohli planetku sledovat například teleskopem, je od Země příliš daleko. Sonda o velikosti klavíru se u Pluta zdržela jen chvíli. Kolem trpasličí planety neměla v plánu obíhat a proletěla kolem ní rychlostí 49 tisíc kilometrů za hodinu. Sonda pořídila fotografie, na nichž jsou vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu. Na povrchu trpasličí planety je zároveň patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.

Nahrávám video

Zkoumání sněhuláka

Sonda New Horizons pak na přelomu prosince 2018 a ledna 2019 proletěla kolem planetky Ultima Thule, která je od Země vzdálená 6,6 miliardy kilometrů. Na základě prvních vyhodnocených fotografií americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) sdělil, že planetku Ultima Thule lze přirovnat ke sněhulákovi ze dvou koulí o délce 33 kilometrů, později ale změnili experti názor.

obrázek
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 21 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...