Na Plutu se díky datům ze sondy NASA New Horizons povedlo rozeznat skupinu kopulovitých ledových sopek neboli kryovulkánů, které se nepodobají ničemu jinému ve Sluneční soustavě. Tyto sopečné útvary jsou navíc možná stále aktivní, což by znamenalo, že vzdálená trpasličí planeta je ještě dynamičtější, než se dosud předpokládalo.
Na povrchu Pluta je podle nové studie deset nebo i více kryovulkánů, nejvyšší z nich mají asi sedm tisíc metrů. Na rozdíl od pozemských sopek, které chrlí plyny a roztavené horniny, kryovulkány této trpasličí planety vytlačují velké množství ledu, zřejmě zmrzlé vody. Vědci takto chrlený materiál přirovnali k zubní pastě – právě ji svou soudržností nejvíc připomíná.
Kryovulkány vědci našli ve Sluneční soustavě už dříve, třeba na trpasličí planetě Ceres nebo některých měsících planet Jupiter, Saturn a Neptun. Podle odborníků se ale všechny liší od Pluta, a to díky odlišným podmínkám na povrchu, jako je teplota a atmosférický tlak, a také díky odlišné směsi ledových materiálů.
„Nález těchto prvků skutečně naznačuje, že Pluto je aktivnější nebo geologicky živější, než jsme si mysleli,“ uvedla Kelsi Singerová ze Southwest Research Institute v Boulderu v americkém Coloradu, hlavní autorka studie publikované v odborném časopise Nature Communications.
„Kombinace těchto rysů, tedy že jsou (sopky) geologicky mladé, pokrývají rozsáhlou oblast a jsou s největší pravděpodobností tvořeny vodním ledem, je překvapivá, protože to vyžaduje více vnitřního tepla, než jsme si mysleli, že Pluto v této fázi své historie má,“ dodala Singerová.
Jediná ex-planeta vesmíru
Pluto je trpasličí planeta, o status planety přišla v roce 2006. V průměru měří asi 2380 kilometrů a je menší než Měsíc. Jeho vzdálenost od Slunce je asi čtyřicetkrát větší než vzdálenost Země od Slunce. Jeho povrch tvoří planiny, hory, krátery a údolí. V červenci 2015 dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů od Pluta americká sonda New Horizons. Pořídila fotografie Pluta, na nichž je patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.
Zveřejněná studie přinesla nejen rozsáhlé důkazy o kryovulkanismu, ale také potvrdila, že se nejedná o jednorázový jev, ale o dlouhodobý proces, uvedl další z autorů studie Alan Stern.
„Na Plutu je nejvíce fascinující, že je tak složité – stejně složité jako Země nebo Mars, přestože je menší a ve velké vzdálenosti od Slunce,“ řekl Stern.
„Pluto je geologická země zázraků,“ řekla Singerová. Objevování Pluta přirovnala ke skládání puzzle. „I když máte několik kousků, stejně nemáte tušení, jak vypadá zbytek.“
