Před 15 lety přestalo být Pluto planetou. Ke ztrátě označení přispěla Xena

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před 15 lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve Sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.

Status Pluta byl zpochybňován už od konce 70. let 20. století, kdy byla objevena vzdálená planetka Chiron, a kdy také astronomové přesněji poznali jeho malou hmotnost. V červnu 2008 IAU rozhodla, že po Plutu budou napříště souhrnně pojmenovávána tělesa zhruba stejné velikosti („plutoidy“).

Studio 6: Před patnácti lety přišlo Pluto o status planety (zdroj: ČT24)

Argumentů, proč Pluto přestalo být planetou, bylo více. Především se jednalo o napravení téměř sto let starého omylu, který byl v knihách přes sedmdesát let - při objevení Pluta se totiž zdálo, že je větší než Země a asi sedmkrát hmotnější, logicky by tedy mezi planety mělo patřit. V současné době ale už astronomové vědí, že je menší než Měsíc. 

Pluto a jeho měsíc Charon
Zdroj: REUTERS/NASA-JHUAPL-SWRI

Po roce 2000 také začala přibývat potřeba planety nějak definovat. V té době totiž začalo přibývat objevů takzvaných exoplanet, tedy planet u cizích hvězd, ale také větších těles na hranicích Sluneční soustavy. Vědci jen čekali, kdy se tam podaří najít objekt větší než Pluto - a to se stalo roku 2005, kdy astronomové objevili těleso UB313.

Protože nebylo jisté, je-li to planeta, nebo jiný druh objektu, nesmělo dostat podle tehdy platných pravidel jméno po božstvu - vědci mu proto říkali Xena, podle tehdy populární princezně-bojovnici z fantasy seriálu. Teprve později dostal UB313 jméno Eris po řecké bohyni sporů.

Pak už existovaly jen dvě možnosti, buď Sluneční soustavu rozšířit o další tělesa, anebo zůstat u osmi planet, které jsou nezpochybnitelné, a Pluto z tohoto „elitního klubu“ vyřadit. 

Příběh bývalé planety

O objev Pluta se ve svých 24 letech v roce 1930 zasloužil americký astronom Clyde William Tombaugh, který ho vypozoroval na Lowellově observatoři v Arizoně. Vesmírný objekt byl nazván podle boha podsvětí Plutona (řecky Hádes). Pluto se tehdy stalo devátou planetou Sluneční soustavy.

Psychedelické Pluto: Barevně upravené fotografie lépe ukazují odlišnosti na povrchu trpasličí planety
Zdroj: NASA
Vánoční Pluto. Na scanech z přístrojů Ralph/LEISA jsou jasně vidět teplotní rozdíly na planetě
Zdroj: NASA

Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Pluto má pět známých měsíců. Největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005. Poslední měsíce, Kerberos a Styx, byly objeveny v letech 2011 a 2012.

V červenci 2015 dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů od Pluta americká sonda New Horizons. Sonda tehdy pořídila fotografie, na nichž jsou vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu. Na povrchu trpasličí planety je zároveň patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.