Před 15 lety přestalo být Pluto planetou. Ke ztrátě označení přispěla Xena

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před 15 lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve Sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.

Status Pluta byl zpochybňován už od konce 70. let 20. století, kdy byla objevena vzdálená planetka Chiron, a kdy také astronomové přesněji poznali jeho malou hmotnost. V červnu 2008 IAU rozhodla, že po Plutu budou napříště souhrnně pojmenovávána tělesa zhruba stejné velikosti („plutoidy“).

Nahrávám video
Studio 6: Před patnácti lety přišlo Pluto o status planety
Zdroj: ČT24

Argumentů, proč Pluto přestalo být planetou, bylo více. Především se jednalo o napravení téměř sto let starého omylu, který byl v knihách přes sedmdesát let - při objevení Pluta se totiž zdálo, že je větší než Země a asi sedmkrát hmotnější, logicky by tedy mezi planety mělo patřit. V současné době ale už astronomové vědí, že je menší než Měsíc. 

Pluto a jeho měsíc Charon
Zdroj: REUTERS/NASA-JHUAPL-SWRI

Po roce 2000 také začala přibývat potřeba planety nějak definovat. V té době totiž začalo přibývat objevů takzvaných exoplanet, tedy planet u cizích hvězd, ale také větších těles na hranicích Sluneční soustavy. Vědci jen čekali, kdy se tam podaří najít objekt větší než Pluto - a to se stalo roku 2005, kdy astronomové objevili těleso UB313.

Protože nebylo jisté, je-li to planeta, nebo jiný druh objektu, nesmělo dostat podle tehdy platných pravidel jméno po božstvu - vědci mu proto říkali Xena, podle tehdy populární princezně-bojovnici z fantasy seriálu. Teprve později dostal UB313 jméno Eris po řecké bohyni sporů.

Pak už existovaly jen dvě možnosti, buď Sluneční soustavu rozšířit o další tělesa, anebo zůstat u osmi planet, které jsou nezpochybnitelné, a Pluto z tohoto „elitního klubu“ vyřadit. 

Příběh bývalé planety

O objev Pluta se ve svých 24 letech v roce 1930 zasloužil americký astronom Clyde William Tombaugh, který ho vypozoroval na Lowellově observatoři v Arizoně. Vesmírný objekt byl nazván podle boha podsvětí Plutona (řecky Hádes). Pluto se tehdy stalo devátou planetou Sluneční soustavy.

Psychedelické Pluto: Barevně upravené fotografie lépe ukazují odlišnosti na povrchu trpasličí planety
Zdroj: NASA
Vánoční Pluto. Na scanech z přístrojů Ralph/LEISA jsou jasně vidět teplotní rozdíly na planetě
Zdroj: NASA

Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Pluto má pět známých měsíců. Největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005. Poslední měsíce, Kerberos a Styx, byly objeveny v letech 2011 a 2012.

V červenci 2015 dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů od Pluta americká sonda New Horizons. Sonda tehdy pořídila fotografie, na nichž jsou vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu. Na povrchu trpasličí planety je zároveň patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

K údajně nebezpečně schopné AI Mythos získali přístup neznámí lidé, tvrdí Anthropic

Umělá inteligence (AI) Mythos od firmy Anthropic existuje teprve dva týdny. Ale už vyvolala svými údajnými schopnostmi obavy u bankéřů i odborníků na kybernetickou bezpečnost. Teď je zvýšila informace o tom, že se k uzavřenému modelu dostali i lidé, kteří se k němu dostat neměli.
před 2 hhodinami

Extrémní vedra ohrožují zemědělství i ekosystémy, varuje zpráva WMO a organizace OSN

Ekosystémy, zemědělství a živobytí více než miliardy lidí jsou ohrožené v důsledku stále častějších extrémních veder, varuje zpráva Světové meteorologické organizace (WMO) a Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) zveřejněná u příležitosti Dne Země. Upozorňuje, že následky veder silně trpí hospodářská zvířata i rostliny. V některých regionech světa přitom hrozí 250 dní nesnesitelných veder ročně, poznamenaly organizace.
před 3 hhodinami

Nemocí z povolání ubylo v Česku o třetinu. Nejčastější byl stále covid

V České republice klesá počet hlášených nemocí z povolání, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ). Počet případů podle něj klesl meziročně asi o devatenáct set – hlavní roli v tom hraje doznívání covidové pandemie.
před 8 hhodinami

Komunikace mezi lidmi a mimozemšťany by byla složitější, říká k filmu Spasitel česká exobioložka

Sci-fi film Spasitel, který popisuje velmi exotické formy života, je podle české exobioložky Julie Nekoly Novákové v mnoha ohledech dost realistický. Za slabinu hollywoodského hitu pokládá to, jak snadno mezi sebou komunikují dva hlavní hrdinové.
před 8 hhodinami

Čína dotáhla USA ve vývoji AI, hlásí Stanfordova univerzita

Spojené státy investují do AI stovky miliard dolarů. Podle nové analýzy Stanfordovy univerzity ale ve srovnání s Čínou značně neefektivně. Rozdíl ve výkonu mezi nejlepšími americkými a čínskými modely umělé inteligence se snížil na pouhých 2,7 procenta. Ještě v květnu roku 2023 to přitom bylo až 31 procent. Rozdíl je drobný, přestože USA vynakládají na AI mnohem víc peněz než Čína. Podle Stanfordu je to 285,9 miliardy dolarů proti čínským 12,4 miliardy dolarů.
včera v 17:17

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
včera v 16:50

Kokain ve vodě mění chování lososů, popsali švédští vědci

Zbytky kokainu, které se dostávají do řek a jezer spolu s odpadními vodami, mění chování lososů. Ukázal to výzkum vědců ze Švédské zemědělské univerzity, na který upozornil deník The Guardian. Důsledky pro rybí populace zatím podle odborníků nikdo nedokáže přesně odhadnout.
včera v 13:16

Ukrajinská armáda popsala robotické útoky na ruské okupanty

Válka na Ukrajině překresluje staré mapy, na nichž byly vyznačené vojenské operace. Stále častěji se na nich místo lidských jmen objevují názvy pozemních robotů a létajících dronů, které vojáky nahrazují. Zástupci ukrajinské armády teď popsali, jak tyto operace probíhají a jak časté jsou.
20. 4. 2026
Načítání...