Před 15 lety přestalo být Pluto planetou. Ke ztrátě označení přispěla Xena

Mezinárodní astronomická unie (IAU) na svém valném shromáždění v Praze před 15 lety vyřadila Pluto ze seznamu planet ve Sluneční soustavě a zařadila ho mezi takzvané trpasličí planety.

Status Pluta byl zpochybňován už od konce 70. let 20. století, kdy byla objevena vzdálená planetka Chiron, a kdy také astronomové přesněji poznali jeho malou hmotnost. V červnu 2008 IAU rozhodla, že po Plutu budou napříště souhrnně pojmenovávána tělesa zhruba stejné velikosti („plutoidy“).

Nahrávám video

Argumentů, proč Pluto přestalo být planetou, bylo více. Především se jednalo o napravení téměř sto let starého omylu, který byl v knihách přes sedmdesát let - při objevení Pluta se totiž zdálo, že je větší než Země a asi sedmkrát hmotnější, logicky by tedy mezi planety mělo patřit. V současné době ale už astronomové vědí, že je menší než Měsíc. 

Pluto a jeho měsíc Charon
Zdroj: REUTERS/NASA-JHUAPL-SWRI

Po roce 2000 také začala přibývat potřeba planety nějak definovat. V té době totiž začalo přibývat objevů takzvaných exoplanet, tedy planet u cizích hvězd, ale také větších těles na hranicích Sluneční soustavy. Vědci jen čekali, kdy se tam podaří najít objekt větší než Pluto - a to se stalo roku 2005, kdy astronomové objevili těleso UB313.

Protože nebylo jisté, je-li to planeta, nebo jiný druh objektu, nesmělo dostat podle tehdy platných pravidel jméno po božstvu - vědci mu proto říkali Xena, podle tehdy populární princezně-bojovnici z fantasy seriálu. Teprve později dostal UB313 jméno Eris po řecké bohyni sporů.

Pak už existovaly jen dvě možnosti, buď Sluneční soustavu rozšířit o další tělesa, anebo zůstat u osmi planet, které jsou nezpochybnitelné, a Pluto z tohoto „elitního klubu“ vyřadit. 

Příběh bývalé planety

O objev Pluta se ve svých 24 letech v roce 1930 zasloužil americký astronom Clyde William Tombaugh, který ho vypozoroval na Lowellově observatoři v Arizoně. Vesmírný objekt byl nazván podle boha podsvětí Plutona (řecky Hádes). Pluto se tehdy stalo devátou planetou Sluneční soustavy.

Psychedelické Pluto: Barevně upravené fotografie lépe ukazují odlišnosti na povrchu trpasličí planety
Zdroj: NASA
Vánoční Pluto. Na scanech z přístrojů Ralph/LEISA jsou jasně vidět teplotní rozdíly na planetě
Zdroj: NASA

Pluto se, podobně jako i další objekty Kuiperova pásu, skládá především z kamenných materiálů a ledu. Jde o poměrně malé těleso, které má přibližně pětinu hmotnosti Měsíce a třetinu jeho objemu. Pluto má pět známých měsíců. Největší, Charon, byl objeven roku 1978, další dva, Nix a Hydra, následovaly až roku 2005. Poslední měsíce, Kerberos a Styx, byly objeveny v letech 2011 a 2012.

V červenci 2015 dorazila na vzdálenost 12 500 kilometrů od Pluta americká sonda New Horizons. Sonda tehdy pořídila fotografie, na nichž jsou vidět krátery, hory a ledovcové útvary nacházející se v asi 80 kilometrů širokém pásmu. Na povrchu trpasličí planety je zároveň patrná řada rudých ploch, pravděpodobně zmrzlé vody.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA ukončila poplach na ISS. Posádka se vrátila z úkrytu

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) ukončil poplach a nařídil posádce Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), aby se vrátila na palubu k dřívějšímu provozu. Dříve posádce nařídil ukrýt se do kosmických lodí a připravit se na možnou evakuaci kvůli zhoršujícím se únikům vzduchu z ruského segmentu, uvedla agentura Reuters. Ruští kosmonauté se únik vzduchu pokusili opravit, ruská kosmická agentura Roskosmos snahy ale následně pozastavila a sdělila, že neexistuje žádné ohrožení bezpečnosti posádky ani palubních systémů ISS.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vedro na konci května připomnělo Britům „černé léto“ 1976

Nejteplejší květen v dějinách měření vyvolal v Británii obavy z návratu černého léta roku 1976. Tehdy panovaly takové teploty, že vyschla celá řada vodních zdrojů, trpělo zemědělství i lesy a země poprvé zavedla funkci ministra pro sucho.
před 23 hhodinami

Začalo Archeologické léto. Vědci nabízejí veřejnosti nahlédnout do života předků

Vypravit se po stopách dávných Keltů, projít se po zaniklé středověké vesnici, nahlédnout do práce archeologů přímo v terénu nebo objevit pozůstatky nedávné historie skryté pod povrchem měst i krajiny. To vše nabídne sedmý ročník Archeologického léta, oblíbené prázdninové akce pro všechny milovníky historie, archeologie a poznávání neobvyklých míst.
včera v 06:30

Čína změnila způsob, jak počítá své emise

Čína splní své klimatické cíle, i kdyby se její emise oxidu uhličitého v dalších letech zvýšily. Podle analýzy nezávislého webu Carbon Brief si totiž pomohla změnou metodiky, jak tyto emise počítá. Vzorec sice nezveřejnila, ale zřejmě pravidla přenastavila tak, aby odpovídala aktuálnímu ekonomickému vývoji země.
4. 6. 2026

Ötziho mumie obsahuje stále živé mikroorganismy

Výzkumníci z institutu Eurac Research získali podrobný přehled o mikroorganismech spojených s Ötzim. Nová studie přináší poznatky o komplexním mikrobiomu, od střevní flóry člověka z doby měděné až po kvasinky přizpůsobené chladnému prostředí, které mohly mumii doprovázet po tisíciletí a dodnes zůstávají součástí aktivního ekosystému.
4. 6. 2026

Umělá inteligence ohrožuje přírodní zdroje pro mnoho lidí, varují experti OSN

Rostoucí emise, ubývající zásoby vody a mizející půda. To jsou tři hlavní problémy, které způsobuje dynamicky rostoucí sektor umělých inteligencí (AI). Nová studie Univerzity OSN varuje, že v roce 2030 budou datacentra spotřebovávat tolik vody jako 1,3 miliardy lidí. Spotřeba elektřiny pak má vzrůst na více než dvojnásobek oproti loňsku.
4. 6. 2026

VideoAI může pomáhat při řízení jaderné elektrárny do deseti let, míní Kochánek

Na konferenci o bezprostřední budoucnosti jaderné energie na francouzském velvyslanectví se mluví o aktuálních trendech v této oblasti – od malých modulárních reaktorů až po využití digitalizace a umělé inteligence (AI) k efektivnější správě a zajištění bezpečnosti. Právě AI může podle předsedy Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Štěpána Kochánka nahradit některé lidské specialisty jak při projektování a výstavbě, tak i při samotném řízení provozu jaderného zařízení. „Tak daleko zatím v tuto chvíli nejsme,“ říká ale Kochánek a dodává, že by k tomu mohlo dojít v příští dekádě.
4. 6. 2026

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
4. 6. 2026
Načítání...