Vesmírné stanice z hub nebo dalekohled na odvrácené straně Měsíce. NASA představila projekty budoucnosti

Americká vesmírná agentura NASA představila pokročilé koncepty, které chce v budoucnosti financovat. Patří mezi ně například vesmírný detektor neutrin, mezihvězdná sonda poháněná obří solární plachtou nebo dalekohled postavený uvnitř kráteru na odvrácené straně Měsíce.

Program NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC) je snahou této agentury podporovat ty nejfuturističtější koncepty – tedy nápady, které jsou v současnosti sice nerealizovatelné, ale v budoucnosti by měly nést ovoce. NASA počítá s tím, že všechny, které finančně podpoří, by mohly vzniknout, ale i pokud se to nestane, přinejmenším pootevřou vrátka k takovým, které budou realističtější.

V posledních kole jejich schvalování přidělila NASA pět milionů dolarů několika projektům, které uspěly ve splnění přísných kritérií a chtěly by se přesunout do další fáze – jen jim na ni chybí dost peněz. Všechny projekty v tomto kole postupují buď do fáze II, nebo do fáze III, oznámila NASA na začátku dubna.

Všechny spojuje i to, že jsou nejméně deset let od dokončení a žádný z nich tedy není v této fázi oficiálním programem NASA.

Jak bude vypadat budoucnost

Největší část pětimilionového balíku dostali autoři mise na studium částic neutrin, ta už přechází do III. fáze. Dva miliony využijí na vesmírný detektor těchto pozoruhodných částic, které se ze Země sledují jen velmi špatně, ale mohou lidstvu říct spoustu důležitého o vesmíru – například by se jich dalo využít pro pohled do nitra Slunce.

Detektor obíhající blízko Slunce by totiž mohl odhalit tvar a velikost slunečního jádra, anebo by tato technologie mohla detekovat neutrina z hvězd ve středu naší galaxie. Fáze III u něj znamená přípravu funkčního detektoru, který by mohl být otestován na malé družici.

Všechny ostatní projekty se musely smířit s rovným dílem podpory – dostanou 500 tisíc dolarů za vývoj projektů ve fázi II. Jsou to:

  • Koncept přistání sondy na Plutu nebo jiném vesmírném objektu s řídkou atmosférou
  • Koncept robotických draků, které by mohly prozkoumávat mračna v agresivní atmosféře Venuše
  • Radioteleskop na odvrácené straně Měsíce, který by měli postavit roboti a který by měl být schopen nerušeně sledovat místa, kam přístroje ze Země nevidí
  • Pohon krychlových družic typu CubeSat pomocí solárních plachet, do nichž by se opíral sluneční vítr – mohl by umožnit doletět k Jupiteru během pouhého půl roku; s existujícími technologiemi to trvá asi pět let
  • Program na využití hub pro výrobu budoucích kosmických stanic. Mycelium, tedy struktura a tkáň podhoubí, by mohla být využitá pro výrobu biologicky rozložitelných desek a rychlých, levných staveb – a to jak v kosmu, tak i na planetách, včetně Země a Marsu.
  • Plán na odhalování malých asteroidů pomocí flotily tří kosmických lodí, z nichž každá bude vybavená stovkami menších dalekohledů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Země je křehká planeta, z těch pohledů běhal mráz po zádech, říkají astronauti

Křehkost planety Země v nezměrném vesmíru či krása úplného zatmění Slunce za odvrácenou stranou Měsíce patří k nejsilnějším dojmům, které popsali astronauti mise Artemis II novinářům dva dny před návratem na Zemi. Šéf mise Reid Wiseman za nejsilnější okamžik označil pojmenování měsíčního kráteru po své zesnulé ženě Carroll. Loď Orion se po obletu Měsíce vrací se spoustou zajímavých fotografií a příběhů, o něž se astronauti chtějí podělit s ostatními, řekl pilot Victor Glover.
před 17 hhodinami

Vědci začali na poli u Olomouce testovat geneticky upravený ječmen

Dvě nové, geneticky upravené linie ječmene ve středu vědci vyseli na pokusném poli v okrajové části Olomouce, aby ověřili, jak se modifikace vlastností této obilniny projeví v běžných podmínkách mimo laboratoř. Výsledky pomohou při šlechtění plodin odolnějších vůči měnícímu se klimatu.
před 18 hhodinami

Němečtí vědci objevili u Antarktidy zatím nepopsaný ostrov

Mezinárodní expedice ve Weddellově moři v antarktické oblasti objevila ostrov, který dosud nebyl uveden na žádných mapách. Oznámil to bremerhavenský Institut Alfreda Wegenera (AWI), na jehož ledoborci Polarstern se vědci plaví.
před 20 hhodinami

Komáři v Jižní Americe se geneticky adaptují na insekticidy

Komáři v Jižní Americe se vyvíjejí tak, aby se vyhnuli účinkům insekticidů, varují vědci v nové studii, která vyšla v odborném žurnálu Science. Mohlo by to podle nich mít znepokojivé důsledky pro šíření malárie nejen v této části světa.
8. 4. 2026
Načítání...