Vesmírné stanice z hub nebo dalekohled na odvrácené straně Měsíce. NASA představila projekty budoucnosti

Americká vesmírná agentura NASA představila pokročilé koncepty, které chce v budoucnosti financovat. Patří mezi ně například vesmírný detektor neutrin, mezihvězdná sonda poháněná obří solární plachtou nebo dalekohled postavený uvnitř kráteru na odvrácené straně Měsíce.

Program NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC) je snahou této agentury podporovat ty nejfuturističtější koncepty – tedy nápady, které jsou v současnosti sice nerealizovatelné, ale v budoucnosti by měly nést ovoce. NASA počítá s tím, že všechny, které finančně podpoří, by mohly vzniknout, ale i pokud se to nestane, přinejmenším pootevřou vrátka k takovým, které budou realističtější.

V posledních kole jejich schvalování přidělila NASA pět milionů dolarů několika projektům, které uspěly ve splnění přísných kritérií a chtěly by se přesunout do další fáze – jen jim na ni chybí dost peněz. Všechny projekty v tomto kole postupují buď do fáze II, nebo do fáze III, oznámila NASA na začátku dubna.

Všechny spojuje i to, že jsou nejméně deset let od dokončení a žádný z nich tedy není v této fázi oficiálním programem NASA.

Jak bude vypadat budoucnost

Největší část pětimilionového balíku dostali autoři mise na studium částic neutrin, ta už přechází do III. fáze. Dva miliony využijí na vesmírný detektor těchto pozoruhodných částic, které se ze Země sledují jen velmi špatně, ale mohou lidstvu říct spoustu důležitého o vesmíru – například by se jich dalo využít pro pohled do nitra Slunce.

Detektor obíhající blízko Slunce by totiž mohl odhalit tvar a velikost slunečního jádra, anebo by tato technologie mohla detekovat neutrina z hvězd ve středu naší galaxie. Fáze III u něj znamená přípravu funkčního detektoru, který by mohl být otestován na malé družici.

Všechny ostatní projekty se musely smířit s rovným dílem podpory – dostanou 500 tisíc dolarů za vývoj projektů ve fázi II. Jsou to:

  • Koncept přistání sondy na Plutu nebo jiném vesmírném objektu s řídkou atmosférou
  • Koncept robotických draků, které by mohly prozkoumávat mračna v agresivní atmosféře Venuše
  • Radioteleskop na odvrácené straně Měsíce, který by měli postavit roboti a který by měl být schopen nerušeně sledovat místa, kam přístroje ze Země nevidí
  • Pohon krychlových družic typu CubeSat pomocí solárních plachet, do nichž by se opíral sluneční vítr – mohl by umožnit doletět k Jupiteru během pouhého půl roku; s existujícími technologiemi to trvá asi pět let
  • Program na využití hub pro výrobu budoucích kosmických stanic. Mycelium, tedy struktura a tkáň podhoubí, by mohla být využitá pro výrobu biologicky rozložitelných desek a rychlých, levných staveb – a to jak v kosmu, tak i na planetách, včetně Země a Marsu.
  • Plán na odhalování malých asteroidů pomocí flotily tří kosmických lodí, z nichž každá bude vybavená stovkami menších dalekohledů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Novými drony dokáže Ukrajina útočit hluboko za frontou

Ukrajině se podařilo v posledním půlroce nasadit na frontě nové drony, jejichž schopnosti překvapit ruskou obranu zásadně vzrostly. Létají tak daleko a přesně, jako to dříve uměly jen drahé řízené střely. Drony se staly klíčovou součástí konfliktu, který před více než čtyřmi roky vyvolalo svou plnohodnotnou invazí Rusko.
před 9 hhodinami

Tak intenzivní otřesy nezasáhly oblast Venezuely sto let

Otřesy, které postihly Venezuelu, jsou podle seismologů silnější, než je v této oblasti obvyklé. Doposud není zcela jasné, proč přesáhly magnitudo 7. Možná šlo o část nějakého doposud neznámého cyklu.
před 11 hhodinami

Nové plasty by mohly vznikat z oxidu uhličitého. Pracuje na tom česko-francouzský tým

Proměnit problém na řešení je cílem rozsáhlé česko-francouzské spolupráce, která chce změnit nadbytek oxidu uhličitého na umělé hmoty. Jeho molekuly by měly nahradit při vzniku polymerů dnes používanou ropu.
před 13 hhodinami

VideoHůře rozpoznáváme emoce, snadněji vybuchneme, popisuje psycholog dopady vedra

„Množství krve, které má mozek k dispozici pro svoje fungování, je nižší, což se projevuje na sníženém kognitivním výkonu,“ popsal ve Studiu 6 Filip Děchtěrenko z Psychologického ústavu AV ČR dopady horka na lidský organismus. Kvůli tomu je podle něj práce ve vysokých teplotách méně produktivní. Doplňuje, že lidem klesá hladina serotoninu a dopaminu, které jsou zodpovědné za dobrou náladu, a také hůře rozpoznávají emoce. „Neutrální výraz interpretujeme jako známku agrese,“ vysvětluje. Navíc podle něj „snadněji vybuchneme, snadněji jsme konfliktní“. Doporučuje pokud možno nechat jakoukoli mentální práci na chladnější části dne a nezanedbávat hydrataci. S moderátorkou Izabelou Šroubkovou probral i nepříznivé dopady spaní v horku a doporučení, jak spánek v teplé části roku vylepšit.
před 14 hhodinami
Načítání...