Vesmírné stanice z hub nebo dalekohled na odvrácené straně Měsíce. NASA představila projekty budoucnosti

Americká vesmírná agentura NASA představila pokročilé koncepty, které chce v budoucnosti financovat. Patří mezi ně například vesmírný detektor neutrin, mezihvězdná sonda poháněná obří solární plachtou nebo dalekohled postavený uvnitř kráteru na odvrácené straně Měsíce.

Program NASA Innovative Advanced Concepts (NIAC) je snahou této agentury podporovat ty nejfuturističtější koncepty – tedy nápady, které jsou v současnosti sice nerealizovatelné, ale v budoucnosti by měly nést ovoce. NASA počítá s tím, že všechny, které finančně podpoří, by mohly vzniknout, ale i pokud se to nestane, přinejmenším pootevřou vrátka k takovým, které budou realističtější.

V posledních kole jejich schvalování přidělila NASA pět milionů dolarů několika projektům, které uspěly ve splnění přísných kritérií a chtěly by se přesunout do další fáze – jen jim na ni chybí dost peněz. Všechny projekty v tomto kole postupují buď do fáze II, nebo do fáze III, oznámila NASA na začátku dubna.

Všechny spojuje i to, že jsou nejméně deset let od dokončení a žádný z nich tedy není v této fázi oficiálním programem NASA.

Jak bude vypadat budoucnost

Největší část pětimilionového balíku dostali autoři mise na studium částic neutrin, ta už přechází do III. fáze. Dva miliony využijí na vesmírný detektor těchto pozoruhodných částic, které se ze Země sledují jen velmi špatně, ale mohou lidstvu říct spoustu důležitého o vesmíru – například by se jich dalo využít pro pohled do nitra Slunce.

Detektor obíhající blízko Slunce by totiž mohl odhalit tvar a velikost slunečního jádra, anebo by tato technologie mohla detekovat neutrina z hvězd ve středu naší galaxie. Fáze III u něj znamená přípravu funkčního detektoru, který by mohl být otestován na malé družici.

Všechny ostatní projekty se musely smířit s rovným dílem podpory – dostanou 500 tisíc dolarů za vývoj projektů ve fázi II. Jsou to:

  • Koncept přistání sondy na Plutu nebo jiném vesmírném objektu s řídkou atmosférou
  • Koncept robotických draků, které by mohly prozkoumávat mračna v agresivní atmosféře Venuše
  • Radioteleskop na odvrácené straně Měsíce, který by měli postavit roboti a který by měl být schopen nerušeně sledovat místa, kam přístroje ze Země nevidí
  • Pohon krychlových družic typu CubeSat pomocí solárních plachet, do nichž by se opíral sluneční vítr – mohl by umožnit doletět k Jupiteru během pouhého půl roku; s existujícími technologiemi to trvá asi pět let
  • Program na využití hub pro výrobu budoucích kosmických stanic. Mycelium, tedy struktura a tkáň podhoubí, by mohla být využitá pro výrobu biologicky rozložitelných desek a rychlých, levných staveb – a to jak v kosmu, tak i na planetách, včetně Země a Marsu.
  • Plán na odhalování malých asteroidů pomocí flotily tří kosmických lodí, z nichž každá bude vybavená stovkami menších dalekohledů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 5 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 7 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 10 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 11 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 14 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
včera v 16:55

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
včera v 14:49

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
včera v 10:24
Načítání...