Obloha

Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.

Na obloze nad Českem lidé v noci mohou pozorovat polární záři, kterou způsobila mimořádná eruptivní aktivita Slunce. Tento přírodní úkaz by měl být pozorovatelný i v noci ze soboty na neděli. Zájemci by si měli pro pozorování oblohy najít oblast s výhledem k severu mimo světelné znečištění. Redakci Vědy ČT24 zaslali uživatelé Facebooku své snímky.

Svět by měl zvážit zákaz družicových megakonstelací na nízké oběžné dráze, jako je například Starlink podnikatele Elona Muska. Uvádí to vědci v sérii článků a komentářů publikovaných v odborném časopise Nature Astronomy. Jeden tým odborníků ostatní vědce vyzval, aby se postavili proti světelnému znečištění oblohy stejně, jako se postavili tabákovému nebo ropnému průmyslu.

Čtveřici planet viditelných pouhýma očima současně, noční svítící oblaka i Mléčnou dráhu mohou lidé vyhlížet na červencové obloze. Venuši, Mars, Jupiter a Saturn lze spatřit brzy ráno. Koncem července bude také viditelný přechod dvou měsíců Jupiteru, k tomuto pozorování však lidé potřebují malý dalekohled.

Červen nabízí kromě letních teplot také několik nezvyklých nebeských úkazů. Už nyní se zvyšuje aktivita takzvaných nočních svítících oblak, mimořádně fotogenického jevu vysoko v zemské atmosféře. Vyvrcholí kolem letního slunovratu, který nastane 21. června v 11:14. Jen tři dny nato bude na ranní obloze k vidění všech pět nejjasnějších planet Sluneční soustavy, a navíc Měsíc. Tato přehlídka kosmických těles potrvá zhruba do konce června, svítící oblaka se ale mohou objevovat až do začátku srpna.

Výrazné červenofialové barvy, které v poslední době doprovázejí i v Česku soumraky nebo rozbřesky, způsobuje prach ze sopky na Kurilských ostrovech i erupce dalších vulkánů na zeměkouli. Fotogenický jev mohou lidé pozorovat na obloze ještě několik týdnů, možná i měsíců.

Misí Apolla 11 žil v červenci 1969 téměř celý svět, ve Spojených státech byla samozřejmě „apollománie“ nejsilnější. Jedním z témat, o kterém se horlivě diskutovalo ještě před startem, bylo, jaká slova pronesou lidé na Měsíci jako první. Odpověď na tuto otázku se pokusil najít i tehdy velmi populární časopis Esquire, pro který psali uznávaní novináři i spisovatelé ověnčení literárními cenami.