Stříbrná se změnila v rudou. Úplné zatmění Měsíce bylo vidět i z Česka

Za soumraku nastalo úplné zatmění Měsíce, bylo pozorovatelné i z území Česka. Lidé ho mohli vidět po 20:30, kdy se projevilo jako rumělkově červený úplněk nad východním obzorem. Šlo o první úplné zatmění Měsíce pozorovatelné z Česka po více než šesti letech, další bude k vidění za tři roky. Lidé ho pozorovali na kopcích i hvězdárnách.

Zatmění Měsíce vzniká při jeho průchodu zemským stínem. Do roka nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění pozorovatelná z různých míst Země, a to včetně nevýrazných polostínových zatmění. „Ani během úplného zatmění Měsíc z oblohy nezmizí, protože na jeho povrch dopadají dlouhovlnné (červené) paprsky slunečního světla lámané do vnitřku zemského stínu naší atmosférou,“ uvedli astronomové z Opavské univerzity.

Délka úplného zatmění závisí na tom, jakou částí zemského stínu Měsíc prochází. Čím blíže prochází u středu zemského stínu, tím je zatmění delší. V první zářijovou neděli zatmění začalo v 19:30 velmi nízko nad východním obzorem a trvalo hodinu, dvaadvacet minut a šest sekund. Vědci avizovali, že půjde o jedno z nejdelších úplných zatmění v tomto desetiletí. Poté bylo možné sledovat ještě výstup Měsíce ze zemského stínu, částečné zatmění skončilo ve 21:56.

Schéma úplného zatmění Měsíce
Zdroj: ČAS/Martin Gembec

Lepší podmínky pro sledování zatmění měli podle astronomů směrem na východ, zejména na Slovensku, protože tam Měsíc vychází dřív než v Česku.

Měsíc nebude osamělý

Zrudlý Měsíc nebyl v neděli jedinou zajímavostí, kterou obloha nabídla. Východně od potemnělého měsíčního úplňku totiž bylo možné na nebi pozorovat dvě planety Sluneční soustavy: Saturn viditelný pouhýma očima a Neptun malým dalekohledem.

Zatmění Měsíce 7. září 2025
Zdroj: ČAS/Petr Horálek

Program se sledováním úplného zatmění Měsíce na první zářijovou neděli připravila řada hvězdáren, někde bylo možné úkaz pozorovat i velkými hvězdářskými dalekohledy. Lidé mohli přijít do ostravského planetária a hvězdáren v pražských Ďáblicích, Ondřejově, Žebráku, Teplicích a Slaném. Pro zájemce byla otevřena také observatoř Slezské univerzity v Opavě.

Poslední úplné zatmění Měsíce mohli lidé v Česku vidět v lednu 2019. Další zatmění Měsíce, které ale bude jen částečné, bude z území Česka viditelné příští rok 28. srpna. Na úplné zatmění Měsíce si lidé počkají do silvestrovské noci v roce 2028, kdy nastane jen několik hodin před koncem roku.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 16 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 18 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
před 20 hhodinami

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
před 22 hhodinami
Načítání...