Rok 2025 na obloze: Zatmění Měsíce i Slunce, konjunkce planet a možná i polární záře

Letos bude možné z České republiky pozorovat úplné zatmění Měsíce, první od ledna 2019. Tento vzácný vesmírný úkaz nastane 7. září večer, další se očekává až na konci roku 2028. Rok 2025 nabídne i další zajímavé jevy na obloze – meteorické roje, četné planetární konstelace, zákryty planet Měsícem, polární záře i částečné zatmění Slunce. A už nyní se dá pozorovat meteorický roj Kvadrantid.

Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů – Kvadrantidami. Jsou aktivní přibližně od 1. do 10. ledna, letos bude roj vrcholit v noci ze 3. na 4. ledna.

„Nejlepší pozorovací podmínky nastanou v noci ze 3. na 4. ledna, kdy radiant roje, ležící v souhvězdí Pastýře, vystoupá vysoko nad severovýchodní obzor,“ potvrzuje astrofotograf Petr Horálek.

Čtvrtý lednový den nastane na večerní obloze i další pozoruhodný a poměrně vzácný úkaz – Měsíc zakryje planetu Saturn.

„Planetární přehlídka“

V lednu se na nočním nebi také objeví přehlídka šesti planet, která bude viditelná několik týdnů. Malý Merkur se k zástupu připojí v únoru, takže planet pak bude rovnou sedm.

Pět planet je již nyní roztroušeno po obloze – všechny kromě Marsu a Merkuru – i když k zahlédnutí některých z nich těsně po západu Slunce je třeba dalekohled nebo teleskop.

Zatmění Měsíce a Slunce

Po roce a půl se nad Českem odehraje zatmění Slunce, a to v sobotu 29. března. Sice jen částečné, ale budou jej podle odborníků provázet velmi příznivé pozorovací podmínky.

Letos bude rovněž možné z Česka pozorovat úplné zatmění Měsíce, které bude první od ledna 2019. „V neděli 7. září 2025 spatříme na území Česka úplné zatmění Měsíce. Jde o vůbec první úplné zatmění viditelné z České republiky od ledna roku 2019 (po dlouhých šesti letech a osmi měsících) a poslední až do prosince roku 2028, kdy se na Českou republiku konečně usměje štěstí. Od té doby pak budou pozorovatelná hned tři úplná zatmění Měsíce po sobě – jedno v roce 2028 a dvě v roce následujícím,“ uvedli astrofyzikové z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Polární záře

Experti na kosmické počasí také očekávají další geomagnetické bouře, které by mohly přinést ještě více polárních a jižních září.

Je to proto, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima během současného jedenáctiletého cyklu, který by mohl pokračovat až do konce letošního roku.

Meteorické deště

Perseidy a Geminidy jsou trvalými diváckými atrakcemi, které vrcholí v srpnu a prosinci. Zapomenout by se ale nemělo ani na menší, méně dramatické meteorické roje, jako jsou Lyridy v dubnu, Orionidy v říjnu a Leonidy v listopadu.

Čím tmavší je lokalita a čím méně svítí Měsíc, tím lepší jsou podmínky pro pozorování. Meteorické deště jsou obvykle pojmenovány podle souhvězdí, ve kterém zřejmě vznikají. Objevují se vždy, když se Země prodírá proudy trosek, které za sebou zanechávají komety a někdy i asteroidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Před dvaceti lety varoval Al Gore svět před klimatickou krizí

Před dvaceti lety vstoupil do kin dokument, který zásadně proměnil veřejnou debatu o změně klimatu. Snímek An Inconvenient Truth („Nepříjemná pravda“) s bývalým americkým viceprezidentem Alem Gorem v hlavní roli se v roce 2006 stal globálním fenoménem. Pro miliony lidí šlo o první setkání s představou, že klimatická změna není vzdáleným problémem budoucnosti, ale procesem probíhajícím právě teď. O dvě dekády později se ale nabízí otázka: Jak dobře film obstál ve světle aktuálních poznatků?
před 18 hhodinami

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo více zájemců než vloni

V prvním kole přijímacích zkoušek na střední školy uspělo 93,3 procenta žáků, kteří se hlásili z devátých tříd základních škol. Je to podobně jako loni, kdy jich podle aktualizovaných dat bylo 92,9 procenta, informovala v pátek v tiskové zprávě státní organizace Cermat. Do čtyřletých a kratších oborů letos školy přijaly 89,8 procenta uchazečů. Je to více než v roce 2025, kdy bylo podle aktualizovaných dat Cermatu přijato 87,9 procenta uchazečů.
15. 5. 2026Aktualizováno15. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026

Obavy z hantaviru zesiluje zkušenost s pandemií covidu-19, upozorňují experti

„Kolektivní pandemická paměť“ vyvolává ve společnosti obavy spíše kvůli vzpomínkám na to, co se stalo, než kvůli skutečné situaci. Odborníci na sociologii a psychologii vysvětlují, jak vzniká někdy iracionální strach, a varují před dalším velkým „virem“ – dezinformacemi.
15. 5. 2026
Doporučujeme

Voda na měsících Jupiteru a Saturnu mrzne do podoby štrůdlu, popsali čeští vědci

Dvojice českých geofyziků ve spolupráci se zahraničními vědci provedla originální experiment. Pokusila se v něm vytvořit podmínky, které panují na měsících Europa a Enceladus. A zjistit tak, jak vypadá ledová krusta, která pokrývá oceány v místech, kde by mohl být život a jež chce lidstvo zkoumat. Závěry pokusu jsou varováním pro mise, které by na měsících Jupiteru a Saturnu měly v budoucnu přistát.
15. 5. 2026

Řada zvířat využívá město pravidelně, mimo pozornost lidí, ukázal výzkum

Soužití lidí a volně žijících zvířat ve městech se neodehrává náhodně, ale řídí se jasnými zákonitostmi. Ukázal to tříletý výzkum brněnských vědců, kteří sledovali pohyb zvířat v městském prostředí. Nově vzniklá databáze má pomoci například s prevencí škod způsobených přemnoženými divokými prasaty. V jihomoravské metropoli jich je aktuálně přes tři stovky.
15. 5. 2026

Sysli mizí z Evropy. Škodí jim moderní zemědělství, chráněná území nestačí

Nový výzkum českých biologů z Akademie věd popsal, jak a proč mizí z Evropy sysli. Mají sice rádi obdělávanou půdu, moderní zemědělství spojené s těžkou technikou, monokulturami a zhutněním půdy jim ale neprospívá.
15. 5. 2026

Nedostatek i nadbytek spánku jsou spojeny s předčasným stárnutím, ukazuje studie

Spánek zřejmě hraje klíčovou roli v procesu stárnutí, protože jak jeho nedostatek, tak naopak příliš dlouhé vyspávání mohou negativně ovlivňovat mozek, srdce, plíce i imunitní systém. Vyplývá to z výzkumu publikovaného ve vědeckém časopise Nature.
14. 5. 2026
Načítání...