Rok 2025 na obloze: Zatmění Měsíce i Slunce, konjunkce planet a možná i polární záře

Letos bude možné z České republiky pozorovat úplné zatmění Měsíce, první od ledna 2019. Tento vzácný vesmírný úkaz nastane 7. září večer, další se očekává až na konci roku 2028. Rok 2025 nabídne i další zajímavé jevy na obloze – meteorické roje, četné planetární konstelace, zákryty planet Měsícem, polární záře i částečné zatmění Slunce. A už nyní se dá pozorovat meteorický roj Kvadrantid.

Téměř pravidelně každý kalendářní rok začíná z astronomického hlediska jedním z nejbohatších meteorických rojů – Kvadrantidami. Jsou aktivní přibližně od 1. do 10. ledna, letos bude roj vrcholit v noci ze 3. na 4. ledna.

„Nejlepší pozorovací podmínky nastanou v noci ze 3. na 4. ledna, kdy radiant roje, ležící v souhvězdí Pastýře, vystoupá vysoko nad severovýchodní obzor,“ potvrzuje astrofotograf Petr Horálek.

Čtvrtý lednový den nastane na večerní obloze i další pozoruhodný a poměrně vzácný úkaz – Měsíc zakryje planetu Saturn.

„Planetární přehlídka“

V lednu se na nočním nebi také objeví přehlídka šesti planet, která bude viditelná několik týdnů. Malý Merkur se k zástupu připojí v únoru, takže planet pak bude rovnou sedm.

Pět planet je již nyní roztroušeno po obloze – všechny kromě Marsu a Merkuru – i když k zahlédnutí některých z nich těsně po západu Slunce je třeba dalekohled nebo teleskop.

Zatmění Měsíce a Slunce

Po roce a půl se nad Českem odehraje zatmění Slunce, a to v sobotu 29. března. Sice jen částečné, ale budou jej podle odborníků provázet velmi příznivé pozorovací podmínky.

Letos bude rovněž možné z Česka pozorovat úplné zatmění Měsíce, které bude první od ledna 2019. „V neděli 7. září 2025 spatříme na území Česka úplné zatmění Měsíce. Jde o vůbec první úplné zatmění viditelné z České republiky od ledna roku 2019 (po dlouhých šesti letech a osmi měsících) a poslední až do prosince roku 2028, kdy se na Českou republiku konečně usměje štěstí. Od té doby pak budou pozorovatelná hned tři úplná zatmění Měsíce po sobě – jedno v roce 2028 a dvě v roce následujícím,“ uvedli astrofyzikové z Fyzikálního ústavu v Opavě.

Polární záře

Experti na kosmické počasí také očekávají další geomagnetické bouře, které by mohly přinést ještě více polárních a jižních září.

Je to proto, že Slunce dosáhlo svého slunečního maxima během současného jedenáctiletého cyklu, který by mohl pokračovat až do konce letošního roku.

Meteorické deště

Perseidy a Geminidy jsou trvalými diváckými atrakcemi, které vrcholí v srpnu a prosinci. Zapomenout by se ale nemělo ani na menší, méně dramatické meteorické roje, jako jsou Lyridy v dubnu, Orionidy v říjnu a Leonidy v listopadu.

Čím tmavší je lokalita a čím méně svítí Měsíc, tím lepší jsou podmínky pro pozorování. Meteorické deště jsou obvykle pojmenovány podle souhvězdí, ve kterém zřejmě vznikají. Objevují se vždy, když se Země prodírá proudy trosek, které za sebou zanechávají komety a někdy i asteroidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Od ISS se na Zemi předčasně vrací loď Dragon kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Od Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) se ve středu odpoutala kosmická loď Dragon se čtyřmi astronauty, které americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) stahuje předčasně z mise kvůli zdravotnímu stavu jednoho z nich. Přistání lodě na Zemi se očekává ve čtvrtek okolo 9:40 SEČ. Podle zdravotního ředitele NASA Jamese Polka nejde o nouzovou evakuaci.
před 4 hhodinami

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 13 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 15 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 18 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
13. 1. 2026

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026
Načítání...