Nebe nad střední Evropou bude tento týden zaplavené spoustou zajímavých kosmických jevů – přičemž většina z nich se bude dát pozorovat pouhým okem. A navíc nebude svítit Měsíc, který jinak tyto zajímavosti svých jasem přebije.
Obloha nad Českem nabídne všechno: konjunkci planet, dva meteorické roje, „vláček“ a možná i polární záři
Ve středu nad ránem bude na obloze k vidění série nebeských uskupení tvořených trojicí planet Sluneční soustavy, Měsícem a hvězdokupami Plejády a Hyády. „Tato působivá nebeská podívaná bude nejlépe viditelná krátce před rozbřeskem, ale nízko nad obzorem bude možné tato nebeská uskupení pozorovat už zhruba hodinu po půlnoci,“ doporučuje astronom Petr Horálek z Fyzikálního ústavu v Opavě.
V noci z úterý na středu bude po půlnoci Měsíc vycházet velmi blízko hvězdokupy Plejády. Přibližně pět stupňů jihozápadně od jediné přirozené družice Země bude možné s pomocí malého dalekohledu pozorovat planetu Uran, později se objeví jasný Mars a ještě výraznější Jupiter. Obě planety budou u hvězdokupy Hyády s jasnou hvězdou Aldebaran. Jak bude celé uskupení pozvolna stoupat nad východní obzor, Měsíc se bude od Plejád odsouvat více k jasnému Marsu.
Červencová konjunkce
Ve středu 31. července se nad severovýchodem objeví Jupiter, Mars a Měsíc z pohledu pozorovatele ještě blíže, v uskupení nebeského trojúhelníku. „Spolu s oběma hvězdokupami to bude ještě pěknější pohled, neboť Měsíc bude oproti úterní situaci slabší, jeho srpek užší, a na tmavé obloze uvidíme více hvězd a také popelavý svit Měsíce na jeho Sluncem přímo neosvětlené části,“ uvedl Horálek. Dodal, že jihozápadně od Plejád bude možné najít malým dalekohledem planetu Uran.
Možná přijde i polární záře
V nadcházejících dnech by v Česku navíc opět mohla být vidět polární záře. Důvodem je série erupcí na Slunci, při kterých se uvolnila plazmatická oblaka a míří částečně i k Zemi. Tento vzácný přírodní úkaz bylo v Česku naposledy možné pozorovat letos v květnu, polární záře byla tehdy nejsilnější od roku 2003.
První vlna plazmatických oblaků má dorazit už v úterý, to ale nebude vidět, protože částice zasáhnou naši planetu přes den. Podle Horálka ale může geomagnetická aktivita vydržet až do noci. Na Slunci se navíc objevují další erupce. „Není vyloučeno, že se zvýšená geomagnetická aktivita prodlouží do dalších dní,“ podotkl astronom s tím, že předpovědět tyto jevy je obtížné.
Podle Horálka je situace podobná jako v květnu, kdy série erupcí způsobila jasné polární záře na mnoha místech na světě včetně Česka a Slovenska. Tentokrát jsou nicméně erupce slabší. „V tuto chvíli vědci nepředpokládají, že stávající aktivita Slunce způsobí stejně intenzivní jevy, přesto zde šance na úkazy jsou. Navíc v následujících dnech ustupuje z noční oblohy Měsíc, který svým svitem jev často přezáří, takže nastávají příhodné podmínky,“ doplnil.
Plazmatická oblaka ze Slunce dorazí k Zemi vždy za dva až tři dny po samotné explozi, proto nelze předpověď dělat na delší dobu. Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. Celkem běžné jsou v polárních oblastech, kde jsou viditelné po celé obloze. V Česku bývají naopak obvykle velmi slabé. Nezkušení pozorovatelé si je mohou splést se světelným znečištěním nebo červánky.
A do toho meteory a družice
Ani to ale stále ještě není všechno, co se na obloze odehraje. Podle Americké meteorické společnosti budou totiž na nebi vidět i dva meteorické roje. V noci z pondělí na úterý byly nejaktivnější Jižní Delta Aquaridy, které přinášejí až 25 meteorů za hodinu. Pondělní noc byla sice k pozorování nejlepší, ale i další dny se může na nebi několik těchto meteorů na obloze vyskytnout. Jsou nejlépe pozorovatelné až před svítáním, samozřejmě co nejdál od městského světelného znečištění. Meteory budou především vyletovat na východě.
A v noci na středu by mohl přinést další menší roj Alfa Capricornidů, který má sice malou četnost meteorů (asi pět za hodinu), ale zase bývají dost jasné. Od prvního zmíněného roje se dají rozeznat tím, že oblohou přelétají výrazně pomaleji.
A aby toho nebylo málo, na noční obloze je v současné době dobře vidět i známý „vláček“, tedy nově vynesená konstelace satelitů společnosti Starlink.
Možná přijde i kometa
Na obloze je navíc stále ještě vidět i kometa 13P/Olbers. Na tu ale už jen pouhé oko nestačí, k jejímu pozorování je zapotřebí slabší dalekohled. Ale když se to podaří, může vzniknout tak povedený snímek, jako je ten na úvodní fotografii článku.
Navíc je to v podstatě jedinečná šance toto těleso vidět, červenec a srpen bude k pozorování vystavena zdaleka nejlépe. Pak ale už většina zemí bude mít smůlu: k Zemi se totiž vrátí opět až za 70 let, tedy roku 2094.