Každý obor má svůj slang, tedy sadu specifických pojmů a označení. Nicméně občas některé z těchto pojmů proniknou i k veřejnosti, a naopak někdy se hovorové označení postupně vžije i mezi odborníky. Platí to i o meteorologii.
Některé výrazy, které se používají i v televizních předpovědích počasí, můžou působit jako slang, ale přitom jde o odborné výrazy – například hřeben vysokého tlaku vzduchu nebo brázda nízkého tlaku vzduchu.
Za slang už ale lze označit jezero studeného vzduchu. Jde o studený vzduch, který se v kotlinách a údolích hromadí zejména v noci, kdy na dno těchto sníženin stéká z okolních svahů vzduch ochlazený vlivem vyzařování tepla z povrchu. Vlivem špatného odvětrávání a kratší doby slunečního svitu (zejména v zimě) se tam studený vzduch udržuje často i přes den a v noci dochází k výraznému zesílení mrazů. V Česku se jezera studeného vzduchu tvoří například v některých oblastech Šumavských plání nebo údolích Krušných a Jizerských hor.
Prebaratik a pavouci
V předpovědích počasí se divákům běžně nabízí pohled na prebaratik. Ač to může znít složitě, jde o označení pro předpovědní mapu přízemního tlakového pole se zakreslenou očekávanou polohou atmosférických front. A pokud jde o mapy, pro aktuál (tedy aktuální pozorované počasí) se často používá pavouků. Jde o zakreslení jednotlivých počasových prvků pomocí dohodnutých symbolů do povětrnostní mapy, která slouží meteorologům k rychlé orientaci ve stavu počasí.
Některé pojmy můžou působit na první pohled poněkud úsměvně, například tlakové bahno nebo větrný pytel.
V prvním případě jde o nevýraznou oblast nižšího tlaku vzduchu tvořící se v letní části roku nad přehřátou pevninou. Současně zde panují jen malé tlakové rozdíly, což znamená slabý vítr. Při dostatečné vlhkosti v něm vznikají místní bouřky, které právě díky slabému větru mívají jen pomalý postup a přívalové deště s nimi spojené pak můžou kvůli delšímu trvání způsobit lokální záplavy.
Větrným pytlem rozumíme vlastně větrný rukáv, tedy otevřený tkaninový kužel upevněný na širším konci ke kovovému kruhu volně otočnému kolem svislé tyče, aby se mohl otáčet s působením větru. Používá se především na letištích, nicméně určitě ho znají i řidiči z dopravních značek – umožňuje orientačně určit směr, částečně i rychlost větru a potenciálně varovat před bočním větrem.
Velkou výzvou pro meteorology bývá takzvané střihové počasí. Jde o počasí s trvalými, často vícedenními a vydatnými srážkami v oblastech, kde dochází k výrazné změně směru větru s výškou, většinou o více než devadesát stupňů – a to je právě onen střih větru.
Typicky k němu dochází při postupu tlakové níže ze Středomoří do střední Evropy, kdy v nižších hladinách (do jednoho až tří kilometrů) vane vítr ze severních směrů, zatímco ve vyšších hladinách fouká vítr ze směrů jižních. Tento střih podporuje vznik vertikálně mohutné oblačnosti a srážek. Výsledkem jsou pak rozsáhlé povodně, například v roce 2002 nebo 1997, případně sněhové kalamity v zimním období.
Bacha na cébák
Některé slangové výrazy mají jednodušší vysvětlení. Například cébák je označení pro cumulonimbus (ve zkratce Cb, bouřkový či přeháňkový oblak), štafle (podle zakreslení na povětrnostní mapě) pak výraz pro podružné studené fronty, které se za studenou frontou občas vyskytují a jsou doprovázeny přeháňkami, někdy i bouřkami a často i silnějšími nárazy větru. Fiška značí letovou předpověď pro Česko, kterou využívají piloti letadel, jde přitom o výraz z francouzštiny affiche značící vývěsku či oznámení.
Celou řadu slangových výrazů najdeme v oblasti bouřek, zejména těch silných, které jsou předmětem zájmů mnoha amatérských pozorovatelů a „lovců“ bouří. Například studené U nebo V podle tvaru nejchladnější oblasti vrcholků bouřkových mraků zjištěných z družicových měření. Často jde také o počeštělé anglické pojmy (například „rightmovery“, bouřky pohybující se směrem napravo od převládajícího proudění – mají potenciál stát se intenzivními).
Mimochodem angličtina, a zejména ta americká, má obecně tendenci vytvářet nové, často slangové pojmy vzniklé složením dvou slov. Příkladem může být středomořský hurikán „mediterranean hurricane – medicane“ (v češtině medikán). Možná, že i z tohoto konceptu kdysi vznikl pojem „sněhánky“ jakožto zkrácení sousloví sněhové přeháňky. Zavedla ho v devadesátých letech minulého století Michaela Dolinová. Nutno ale říct, že po jejím odchodu z TV Nova se prakticky nepoužívá. Česká meteorologie je v tomto ohledu holt poněkud rigidnější.
Na pomezí mořeplavby
Odborných a slangových výrazů bychom našli samozřejmě mnohem více, na závěr je možné zmínit poměrně úsměvné označení z pomezí meteorologie a námořnických výrazů, a to řvoucí čtyřicítky, zuřící padesátky a ječící šedesátky.
Jde o mezi námořníky poměrně populární výrazy pro bouřlivou oblast jižních oceánů (kolem 40., 50. a 60. stupně jižní zeměpisné šířky), kde se vyskytují silné a dosti stálé západní větry. V souvislosti s chybějící pevninou v těchto zeměpisných šířkách se na jižní polokouli západní proudění vyskytuje mnohem častěji a ve stabilnější podobě než na polokouli severní.
Zato u rovníku, kde vítr kromě bouřek prakticky nefouká, se mluví o rovníkových tišinách, respektive námořníci o doldrums. A konečně se můžeme setkat s koňskými šířkami – jsou v oblasti subtropických tlakových výší se slabým větrem nebo bezvětřím. Označení pochází z doby plachetnic, kdy se přepravovali koně napříč oceánem z Evropy do Ameriky. Když plachetnice dorazily do těchto oblastí, plavba se kvůli slabému větru zpomalovala a koně na palubách hynuli nedostatkem pitné vody, když se cesta příliš prodloužila.
