V Dillí se snaží o umělý déšť, který by ulevil od smogu

Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.

Dillí v současné době trpí extrémně špatným ovzduším. Příčin je více, ale do značné míry se jedná o vliv obrovského množství znečištění souvisejícího se svátkem Díválí. Dillí a přiléhající region, oblast s více než třiceti miliony obyvateli, ale i běžně patří mezi místa s nejvíce znečištěným ovzduším na planetě.

Díválí je pět dní trvající slavnost, kterou pořádají zejména hinduisté, sikhové a džinisté. Slaví se od poloviny října do poloviny listopadu a je oficiálním státním svátkem v Indii, Guyaně, Trinidadu a Tobagu, Malajsii, Nepálu, Singapuru, na Srí Lance a Fidži.

Nedílnou součástí slavnosti je zapalování malých hliněných lampiček naplněných olejem, které symbolizují vítězství dobra nad zlem. Účastníci nosí při této příležitosti zpravidla nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi. Pro některé indické finanční instituce začíná finanční rok právě prvním dnem Díválí, což jim má na dalších dvanáct měsíců přinést štěstí.

Dillí je podle švýcarské databáze IQAir hlavním městem s nejhorší kvalitou vzduchu na světě a situace se každoročně zhoršuje v zimě, kdy zemědělci v okolních státech pálí zbytky rostlin na polích – v chladných teplotách se dým nerozptýlí a naopak se ještě promísí se znečištěním z aut a průmyslu. Míra znečištění je často dvacetkrát vyšší než bezpečné limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací.

Indické úřady zavádějí zákazy ve stavebnictví, omezují generátory na naftu, nasazují rozprašovače vody a speciální protismogová děla a podnikají další opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Nicméně kritici upozorňují, že je nutné přistoupit k dlouhodobému řešení, které by vedlo k výraznému omezení samotného znečištění.

Krišna Ačuta Raó z centra pro výzkum atmosféry Indického technologického institutu říká, že umělé vyvolávání srážek je neefektivní, protože znečištění to dokáže rozptýlit jen na několik dnů a poté se kvalita ovzduší vrátí na původní úroveň. Místo toho navrhuje zavést přísné zákony, které by vedly k omezení emisí ze všech zdrojů, včetně různých průmyslových odvětví, dopravy a stavebnictví. V tom vidí jedinou možnost, jak pročistit ovzduší v Indii, píše AP.

Jak funguje ovlivňování deště

Umělé vyvolávání deště, odborně nazývané cloud seeding neboli osévání mraků, je meteorologická technika, která má podpořit vznik nebo zesílení srážek z už existujících oblaků. Nefunguje tedy na jasné obloze, kde žádné mraky nejsou.

Princip spočívá v tom, že se do vhodných typů oblaků (musí být dostatečně mohutné) vnášejí látky, které napomáhají tvorbě dešťových kapek nebo ledových krystalků. Těmito látkami bývají nejčastěji jodid stříbrný, chlorid sodný nebo suchý led. Tyto částice slouží jako takzvaná kondenzační jádra, na nichž se vodní pára z okolního vzduchu může srážet.

Tento proces může probíhat letecky nebo ze země. V leteckém postupu letadla vybavená rozprašovacími zařízeními rozptylují uvedené látky přímo do vhodných vrstev oblaků, nejčastěji do kumulonimbů nebo altokumulů. Při pozemním postupu se používají speciální generátory, které vypouštějí chemikálie ve formě aerosolu, jež vítr zanáší do atmosféry.

Jakmile se v oblaku začne vytvářet větší množství kondenzačních jader, vznikají větší kapky vody nebo ledové krystalky, které se následně spojí a padají k zemi v podobě deště nebo sněhu.

Tato metoda se používá v zemědělství pro zlepšení zavlažování, v boji proti suchu nebo například pro omezení krupobití. Účinnost cloud seedingu ale není ani zdaleka stoprocentní a závisí na mnoha faktorech, jako jsou teplota, vlhkost, druh oblaku či proudění vzduchu. Kromě toho se diskutuje i o ekologických dopadech – zejména o možném hromadění jodidu stříbrného v půdě a vodě.

Funguje navíc jen v omezeném rozsahu, tedy nad poměrně malou oblastí několika desítek kilometrů čtverečních. Tato technika nemá nic společného s konspirační teorií chemtrails.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 8 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.