Úřady v Dillí v úterý podnikly experiment, při kterém se nad městem, jehož obyvatele dusí smog, pokusily uměle vyvolat déšť. Letadlo v mracích nad některými čtvrtěmi indické metropole rozptýlilo chemikálie, které mají kromě deště pročistit ovzduší.
Dillí v současné době trpí extrémně špatným ovzduším. Příčin je více, ale do značné míry se jedná o vliv obrovského množství znečištění souvisejícího se svátkem Díválí. Dillí a přiléhající region, oblast s více než třiceti miliony obyvateli, ale i běžně patří mezi místa s nejvíce znečištěným ovzduším na planetě.
Díválí je pět dní trvající slavnost, kterou pořádají zejména hinduisté, sikhové a džinisté. Slaví se od poloviny října do poloviny listopadu a je oficiálním státním svátkem v Indii, Guyaně, Trinidadu a Tobagu, Malajsii, Nepálu, Singapuru, na Srí Lance a Fidži.
Nedílnou součástí slavnosti je zapalování malých hliněných lampiček naplněných olejem, které symbolizují vítězství dobra nad zlem. Účastníci nosí při této příležitosti zpravidla nové šaty a navzájem se obdarovávají sladkostmi. Pro některé indické finanční instituce začíná finanční rok právě prvním dnem Díválí, což jim má na dalších dvanáct měsíců přinést štěstí.
Dillí je podle švýcarské databáze IQAir hlavním městem s nejhorší kvalitou vzduchu na světě a situace se každoročně zhoršuje v zimě, kdy zemědělci v okolních státech pálí zbytky rostlin na polích – v chladných teplotách se dým nerozptýlí a naopak se ještě promísí se znečištěním z aut a průmyslu. Míra znečištění je často dvacetkrát vyšší než bezpečné limity stanovené Světovou zdravotnickou organizací.
Indické úřady zavádějí zákazy ve stavebnictví, omezují generátory na naftu, nasazují rozprašovače vody a speciální protismogová děla a podnikají další opatření pro zlepšení kvality ovzduší. Nicméně kritici upozorňují, že je nutné přistoupit k dlouhodobému řešení, které by vedlo k výraznému omezení samotného znečištění.
Krišna Ačuta Raó z centra pro výzkum atmosféry Indického technologického institutu říká, že umělé vyvolávání srážek je neefektivní, protože znečištění to dokáže rozptýlit jen na několik dnů a poté se kvalita ovzduší vrátí na původní úroveň. Místo toho navrhuje zavést přísné zákony, které by vedly k omezení emisí ze všech zdrojů, včetně různých průmyslových odvětví, dopravy a stavebnictví. V tom vidí jedinou možnost, jak pročistit ovzduší v Indii, píše AP.
Jak funguje ovlivňování deště
Umělé vyvolávání deště, odborně nazývané cloud seeding neboli osévání mraků, je meteorologická technika, která má podpořit vznik nebo zesílení srážek z už existujících oblaků. Nefunguje tedy na jasné obloze, kde žádné mraky nejsou.
Princip spočívá v tom, že se do vhodných typů oblaků (musí být dostatečně mohutné) vnášejí látky, které napomáhají tvorbě dešťových kapek nebo ledových krystalků. Těmito látkami bývají nejčastěji jodid stříbrný, chlorid sodný nebo suchý led. Tyto částice slouží jako takzvaná kondenzační jádra, na nichž se vodní pára z okolního vzduchu může srážet.
Tento proces může probíhat letecky nebo ze země. V leteckém postupu letadla vybavená rozprašovacími zařízeními rozptylují uvedené látky přímo do vhodných vrstev oblaků, nejčastěji do kumulonimbů nebo altokumulů. Při pozemním postupu se používají speciální generátory, které vypouštějí chemikálie ve formě aerosolu, jež vítr zanáší do atmosféry.
Jakmile se v oblaku začne vytvářet větší množství kondenzačních jader, vznikají větší kapky vody nebo ledové krystalky, které se následně spojí a padají k zemi v podobě deště nebo sněhu.
Tato metoda se používá v zemědělství pro zlepšení zavlažování, v boji proti suchu nebo například pro omezení krupobití. Účinnost cloud seedingu ale není ani zdaleka stoprocentní a závisí na mnoha faktorech, jako jsou teplota, vlhkost, druh oblaku či proudění vzduchu. Kromě toho se diskutuje i o ekologických dopadech – zejména o možném hromadění jodidu stříbrného v půdě a vodě.
Funguje navíc jen v omezeném rozsahu, tedy nad poměrně malou oblastí několika desítek kilometrů čtverečních. Tato technika nemá nic společného s konspirační teorií chemtrails.
