Vědci popsali největší kroupu v dějinách. Měřila 23 centimetrů

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.

Kroupy mohou být značně velké, zatímco u nás se nejčastěji vyskytují kousky ledu o velikosti maximálně míčku na stolní tenis, meteorologové znají i výrazně větší exempláře. Až doposud držela rekord kroupa, která spadla před několika lety v Jižní Dakotě. Měřila v průměru 20 centimetrů, a byla tedy velká asi jako volejbalový míč.

Kroupy, které se vytvořily při bouřce roku 2018 nad Argentinou, ale byly ještě větší – jejich rozměry se pohybovaly mezi 18 a 23,6 centimetru. „Je to neuvěřitelné,“ komentoval výzkum meteorolog Matthew Kumjian.

Vědci nyní navrhli, aby kroupy o velikosti nad 15 centimetrů dostaly označení „gargantuan“ – tedy obří nebo titánské. Přestože jsou tak velké kroupy zcela výjimečné, mohou podle meteorologů pomoci lépe pochopit, co se děje uvnitř bouřek a lépe předpovídat, jakou hrozbu krupobití představují.

„Cokoliv většího než čtvrťák už může udělat díry v autě,“ uvedl Kumjian. „V ojedinělých případech prorazily patnácticentimetrové kroupy i díry ve střechách a prošly dokonce několika podlažími. Rádi bychom pomohli zmírnit jejich dopady na život a majetek a lépe tento druh nebezpečných událostí předpovídali,“ dodal vědec.

Jak vznikají kroupy

Kroupy se vytvářejí vlivem silného výstupného proudění vzduchu o rychlostech až několika desítek metrů za sekundu uvnitř bouřkových mraků typu kumulonimbu, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách troposféry pod bodem mrazu.

K cirkulujícím ledovým částicím, neseným v silných výstupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají kapky přechlazené vody. Tyto částice opakovaně stoupají a klesají, tak dlouho, než proudy zeslábnou nebo když kroupy přesáhnou hmotnost, kterou jsou proudy schopny unést; pak začíná krupobití.

Existují doklady o ještě větších kroupách, ale nejsou přesvědčivě doložené – některé extrémní o rozměrech údajně až desítek centimetrů se totiž mohly jako kusy ledu uvolnit z letadel. 

Krupobití také mohou být značně ničivá – jedním z nejhorších bylo to z roku 1888, kdy v indickém státě Uttarpradéš bylo kroupami velkými údajně jako pomeranče zabito nejméně 230 lidí a více než 1600 ovcí a koz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
před 5 hhodinami

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
včera v 11:10

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
včera v 06:00

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
24. 4. 2025

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
24. 4. 2025

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
24. 4. 2025

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
24. 4. 2025
Načítání...