Vědci popsali největší kroupu v dějinách. Měřila 23 centimetrů

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.

Kroupy mohou být značně velké, zatímco u nás se nejčastěji vyskytují kousky ledu o velikosti maximálně míčku na stolní tenis, meteorologové znají i výrazně větší exempláře. Až doposud držela rekord kroupa, která spadla před několika lety v Jižní Dakotě. Měřila v průměru 20 centimetrů, a byla tedy velká asi jako volejbalový míč.

Kroupy, které se vytvořily při bouřce roku 2018 nad Argentinou, ale byly ještě větší – jejich rozměry se pohybovaly mezi 18 a 23,6 centimetru. „Je to neuvěřitelné,“ komentoval výzkum meteorolog Matthew Kumjian.

Vědci nyní navrhli, aby kroupy o velikosti nad 15 centimetrů dostaly označení „gargantuan“ – tedy obří nebo titánské. Přestože jsou tak velké kroupy zcela výjimečné, mohou podle meteorologů pomoci lépe pochopit, co se děje uvnitř bouřek a lépe předpovídat, jakou hrozbu krupobití představují.

„Cokoliv většího než čtvrťák už může udělat díry v autě,“ uvedl Kumjian. „V ojedinělých případech prorazily patnácticentimetrové kroupy i díry ve střechách a prošly dokonce několika podlažími. Rádi bychom pomohli zmírnit jejich dopady na život a majetek a lépe tento druh nebezpečných událostí předpovídali,“ dodal vědec.

Jak vznikají kroupy

Kroupy se vytvářejí vlivem silného výstupného proudění vzduchu o rychlostech až několika desítek metrů za sekundu uvnitř bouřkových mraků typu kumulonimbu, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách troposféry pod bodem mrazu.

K cirkulujícím ledovým částicím, neseným v silných výstupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají kapky přechlazené vody. Tyto částice opakovaně stoupají a klesají, tak dlouho, než proudy zeslábnou nebo když kroupy přesáhnou hmotnost, kterou jsou proudy schopny unést; pak začíná krupobití.

Existují doklady o ještě větších kroupách, ale nejsou přesvědčivě doložené – některé extrémní o rozměrech údajně až desítek centimetrů se totiž mohly jako kusy ledu uvolnit z letadel. 

Krupobití také mohou být značně ničivá – jedním z nejhorších bylo to z roku 1888, kdy v indickém státě Uttarpradéš bylo kroupami velkými údajně jako pomeranče zabito nejméně 230 lidí a více než 1600 ovcí a koz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
včeraAktualizovánopřed 53 mminutami

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
před 12 hhodinami

V Utahu předepisuje léky AI místo lékaře. Experti varují před chybami

Místo, aby léky předepisoval člověk, kterému to bere spoustu času, postará se o to umělá inteligence. Tohle je nyní možné na jediném místě světa, v Utahu. Experiment vzbuzuje naději na omezení byrokracie, ale současně vyvolává obavy z omylů nelidské „inteligence“.
před 14 hhodinami

Smaragdově zelený led pokryl Lipno. Výjimečný fenomén prostudovali vědci

Neobvyklý přírodní jev se objevil na jihočeské nádrži Lipno. Na konci roku 2025 tam velké množství nahromaděných sinic ve vodě způsobilo zelené zbarvení ledu. Úkaz podrobně zdokumentovali hydrobiologové z Biologického centra Akademie věd ČR.
před 14 hhodinami

Moderní člověk vznikl v Africe, dokládá nový objev

Kosterní pozůstatky a zuby datované do doby před 773 tisíci lety, nalezené v jeskynní lokalitě Grotte à Hominidés v největším marockém městě Casablanca podle vědců patrně patřily blízkému předkovi druhu Homo sapiens, tedy člověka současného typu. Objev posiluje hypotézu, že Homo sapiens pochází z Afriky, uvedli vědci v čele s paleoantropologem Jean-Jacquesem Hublinem ve studii, kterou ve svém aktuálním vydání publikoval časopis Nature.
před 15 hhodinami

Mrazivé počasí pokračuje. Podívejte se, kde bude ve čtvrtek ještě chladněji než ve středu

Středa přinesla o něco teplejší ráno, než bylo to pondělní a zejména úterní. Trend velmi chladného počasí ale bude pokračovat ještě přinejmenším ve čtvrtek, teprve pátek bude znamenat lehké oteplení.
7. 1. 2026

Astronomové analyzovali signály z mezihvězdného objektu 3I/Atlas

Objekt 3I/Atlas, který odborníci poprvé zpozorovali v červenci teleskopem ATLAS v Chile, je teprve třetím mezihvězdným objektem, který astronomové ve Sluneční soustavě identifikovali. Jeho neobvyklá trajektorie naznačovala, že prolétá soustavou z neznámých oblastí. Vědci teď vyvrátili, že by mohlo jít o dílo inteligentní civilizace, jak se spekulovalo.
7. 1. 2026

Češi popsali virus, který porušuje známá pravidla. Umí hackovat imunitu

Viry mají několik triků, jak se dostat hluboko do lidského těla. Obyčejně to dělají tak, že se chrání před imunitním systémem jakousi čepičkou. Jenže jeden virus ji nepotřebuje, popsala teď nová česká studie.
7. 1. 2026
Načítání...