Vědci popsali největší kroupu v dějinách. Měřila 23 centimetrů

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.

Kroupy mohou být značně velké, zatímco u nás se nejčastěji vyskytují kousky ledu o velikosti maximálně míčku na stolní tenis, meteorologové znají i výrazně větší exempláře. Až doposud držela rekord kroupa, která spadla před několika lety v Jižní Dakotě. Měřila v průměru 20 centimetrů, a byla tedy velká asi jako volejbalový míč.

Kroupy, které se vytvořily při bouřce roku 2018 nad Argentinou, ale byly ještě větší – jejich rozměry se pohybovaly mezi 18 a 23,6 centimetru. „Je to neuvěřitelné,“ komentoval výzkum meteorolog Matthew Kumjian.

Vědci nyní navrhli, aby kroupy o velikosti nad 15 centimetrů dostaly označení „gargantuan“ – tedy obří nebo titánské. Přestože jsou tak velké kroupy zcela výjimečné, mohou podle meteorologů pomoci lépe pochopit, co se děje uvnitř bouřek a lépe předpovídat, jakou hrozbu krupobití představují.

„Cokoliv většího než čtvrťák už může udělat díry v autě,“ uvedl Kumjian. „V ojedinělých případech prorazily patnácticentimetrové kroupy i díry ve střechách a prošly dokonce několika podlažími. Rádi bychom pomohli zmírnit jejich dopady na život a majetek a lépe tento druh nebezpečných událostí předpovídali,“ dodal vědec.

Jak vznikají kroupy

Kroupy se vytvářejí vlivem silného výstupného proudění vzduchu o rychlostech až několika desítek metrů za sekundu uvnitř bouřkových mraků typu kumulonimbu, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách troposféry pod bodem mrazu.

K cirkulujícím ledovým částicím, neseným v silných výstupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají kapky přechlazené vody. Tyto částice opakovaně stoupají a klesají, tak dlouho, než proudy zeslábnou nebo když kroupy přesáhnou hmotnost, kterou jsou proudy schopny unést; pak začíná krupobití.

Existují doklady o ještě větších kroupách, ale nejsou přesvědčivě doložené – některé extrémní o rozměrech údajně až desítek centimetrů se totiž mohly jako kusy ledu uvolnit z letadel. 

Krupobití také mohou být značně ničivá – jedním z nejhorších bylo to z roku 1888, kdy v indickém státě Uttarpradéš bylo kroupami velkými údajně jako pomeranče zabito nejméně 230 lidí a více než 1600 ovcí a koz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 12 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 14 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 19 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 21 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...