Vědci popsali největší kroupu v dějinách. Měřila 23 centimetrů

Před dvěma lety zasáhla Argentinu bouřka spojená s krupobitím. Vědci nyní zjistili, že kroupy, které tehdy z nebe padaly, byly větší než jakékoliv kdy předtím nebo potom pozorované. Vytvořili pro ně dokonce zcela novou kategorii.

Kroupy mohou být značně velké, zatímco u nás se nejčastěji vyskytují kousky ledu o velikosti maximálně míčku na stolní tenis, meteorologové znají i výrazně větší exempláře. Až doposud držela rekord kroupa, která spadla před několika lety v Jižní Dakotě. Měřila v průměru 20 centimetrů, a byla tedy velká asi jako volejbalový míč.

Kroupy, které se vytvořily při bouřce roku 2018 nad Argentinou, ale byly ještě větší – jejich rozměry se pohybovaly mezi 18 a 23,6 centimetru. „Je to neuvěřitelné,“ komentoval výzkum meteorolog Matthew Kumjian.

Vědci nyní navrhli, aby kroupy o velikosti nad 15 centimetrů dostaly označení „gargantuan“ – tedy obří nebo titánské. Přestože jsou tak velké kroupy zcela výjimečné, mohou podle meteorologů pomoci lépe pochopit, co se děje uvnitř bouřek a lépe předpovídat, jakou hrozbu krupobití představují.

„Cokoliv většího než čtvrťák už může udělat díry v autě,“ uvedl Kumjian. „V ojedinělých případech prorazily patnácticentimetrové kroupy i díry ve střechách a prošly dokonce několika podlažími. Rádi bychom pomohli zmírnit jejich dopady na život a majetek a lépe tento druh nebezpečných událostí předpovídali,“ dodal vědec.

Jak vznikají kroupy

Kroupy se vytvářejí vlivem silného výstupného proudění vzduchu o rychlostech až několika desítek metrů za sekundu uvnitř bouřkových mraků typu kumulonimbu, kde je teplota vzduchu ve vrchních vrstvách troposféry pod bodem mrazu.

K cirkulujícím ledovým částicím, neseným v silných výstupných vzdušných proudech bouřkového mraku přimrzají kapky přechlazené vody. Tyto částice opakovaně stoupají a klesají, tak dlouho, než proudy zeslábnou nebo když kroupy přesáhnou hmotnost, kterou jsou proudy schopny unést; pak začíná krupobití.

Existují doklady o ještě větších kroupách, ale nejsou přesvědčivě doložené – některé extrémní o rozměrech údajně až desítek centimetrů se totiž mohly jako kusy ledu uvolnit z letadel. 

Krupobití také mohou být značně ničivá – jedním z nejhorších bylo to z roku 1888, kdy v indickém státě Uttarpradéš bylo kroupami velkými údajně jako pomeranče zabito nejméně 230 lidí a více než 1600 ovcí a koz.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
před 56 mminutami

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
před 6 hhodinami

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
před 6 hhodinami

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
před 7 hhodinami

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
včera v 11:48

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
včera v 11:00

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
včera v 10:45

VideoUnikátním ekosystémem Pražského hradu se zabývali přírodovědci

Pražský hrad byl sídlem králů, císařů i prezidentů. Ale také více než sedmi stovek druhů rostlin, 220 druhů hmyzu a více než čtyřiceti druhů ptáků. Teď tam přírodovědci popsali dokonce několik druhů, které až doposud z tuzemské přírody vůbec neznali – včetně unikátního roztoče pancířníka. Nejzajímavějším místem v areálu je podle biologů Jelení příkop, který obsahuje neporušenou „krajinu“, jež sahá až do dob mamutích stepí z doby ledové.
včera v 07:28
Načítání...