Letní bouřky budou v budoucnu vypadat jinak, tvrdí nová studie

Klimatická změna by mohla změnit pravidelnost letních odpoledních bouří, jaké Česká republika právě zažívá. Silné srážky s blesky se budou mnohem častěji objevovat v noci a ráno. Podle nové studie se změna projeví v mnoha oblastech světa včetně střední Evropy.

Analýza několika scénářů klimatických změn studovala vzory ve formování bouřek v západním Německu, severní Francii a v částech Belgie, Nizozemí a Lucemburska v podmínkách měnícího se světa.

Pokud budou emise oxidu uhličitého stoupat stejným tempem jako nyní, bude přibývat bouřek, které vznikají v noci a nad ránem, místo aby se formovaly v odpoledních hodinách, jak bývalo obvyklé.

„V budoucnosti, za změněného klimatu, už nebudou odpolední období pro tvorbu extrémních bouřek typická,“ vysvětluje meteorolog ze Svobodné univerzity v Berlíně a hlavní autor studie Edmund Meredith.

Bouřky jsou důsledkem takzvané atmosférické konvekce, tedy vzestupných proudů. Ty se tvoří nad prohřátým povrchem. Odpoledne, kdy jsou teploty nejvyšší, jsou tedy nejsilnější i vzestupné proudy. V atmosféře pak způsobují nestabilitu, která vede ke vzniku silnějšího větru i oblaků, z nichž se rodí bouřky.

Budoucím proměnám bouřek se věnovala již řada starších studií, tentokrát ale evropští vědci použili přesnější modely a vyřadili z nich některé nejasnosti.

Ukázalo se, že když je v západní Evropě teplejší počasí, množství ranních nebo nočních bouří se zvyšuje více než množství bouřek odpoledních. To znamená, že kratší bouře s blesky sice budou i v budoucnosti také odpoledne, silné srážky a blesky se ale budou objevovat spíše nad ránem. 

Vědci také dospěli k závěru, že bude přibývat atmosférické nestability. „Zjistili jsme, že se bude objevovat více extrémní atmosférické nestability, ale ne nutně se to musí projevit silnějšími bouřkami,“ dodal Meredith. Studie se sice zaměřovala na západní Evropu, podle jejího autora by se ale podobné projevy mohly objevovat i v jiných částech planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina mozku nemusí začínat bolestí hlavy, upozorňuje lékařka

Rakovinou mozku sice v Česku onemocní ročně „jen“ několik stovek lidí, ale je to přes pokrok v medicíně stále velmi ničivá diagnóza. Pomáhají nejen nové léky, ale také lepší diagnostika a také práce s pacienty.
před 8 hhodinami

„Jsme krávy budoucnosti,“ míní historik Harari. Varuje před AI migranty

Umělé inteligence mění zásadním způsobem svět, upozornil v pořadu Hyde Park Civilizace historik a intelektuál Yuval Noah Harari. Západní svět se podle něj sice obává migrantů ze zemí třetího světa, ale ve skutečnosti za mnohem nebezpečnější označil mnohem cizejší AI migranty, kteří doopravdy berou lidem práci.
před 10 hhodinami

Japonsko vyšle sondu na Phobos

Japonská agentura pro výzkum vesmíru (JAXA) se tento týden chystá vyslat sondu na jeden ze dvou měsíců Marsu – Phobos. Slibuje si od toho poznatky o vzniku obou měsíčních souputníků této planety. Mise, která má trvat pět let, by také mohla pomoci objasnit původ života ve Sluneční soustavě, napsala agentura AP.
před 12 hhodinami

Nástup bakterií odolných proti antibiotikům je pomalá pandemie, říká přední expert

Odolnost bakterií proti antibiotikům představuje rostoucí hrozbu pro globální zdraví, protože snižuje účinnost léčby zachraňující životy a současně vystavuje lidi zvýšenému riziku, ať už v souvislosti s běžnými infekcemi, nebo s rutinními lékařskými zákroky, varuje Světová zdravotnická organizace (WHO). Jak vážný je to problém a jaké možnosti má věda k dispozici, vysvětluje přední expert na toto téma.
před 14 hhodinami

Ničení amazonského pralesa v Brazílii kleslo na minimum za skoro čtyřicet let

Rozsah ničení amazonského pralesa v Brazílii klesl v uplynulých dvanácti měsících na minimum od začátku měření v roce 1988. Uvedl to brazilský ústav INPE, který tyto údaje celou dobu shromažďuje. Meziročně plocha zničeného amazonského pralesa v Brazílii klesla o 42 procent.
před 15 hhodinami

Plzeňští lékaři využívají unikátní metodu k přesnější diagnostice rakoviny slinivky

Fakultní nemocnice Plzeň oznámila světové prvenství v onkologické diagnostice. Začala kombinovat radiofarmakum 68Ga-Trivehexin s vyšetřením PET/MRI, které spojuje pozitronovou emisní tomografii a magnetickou rezonanci. Nový postup umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit ho od okolní zánětlivé tkáně.
před 17 hhodinami

Napoleonův tajný dopis z roku 1809 dešifrovala AI za pár hodin

Když francouzský císař Napoleon Bonaparte nařídil sepsat válečný dopis v šifře, vznikla hádanka, která byla nevyřešená více než 200 let. Dokud ji umělá inteligence (AI) nerozluštila během několika hodin. Ať už jde o dešifrování korespondence nebo o to, aby promluvily starověké ohořelé papyry, AI otevírá nové cesty pro historický výzkum, napsala agentura AFP.
17. 10. 2026‌‌

Nejstarší vražda? Archeologové popsali neandertálce zabitého před 75 tisíci lety

Kruhový otvor v lopatce neandertálce, jehož kosti vědci našli v jeskyni v iráckém Kurdistánu, může být nejstarším známým příkladem úmyslného zabití člověka jiným člověkem. Podle nové studie se to stalo asi před 75 tisíci lety.
17. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.