Letní bouřky budou v budoucnu vypadat jinak, tvrdí nová studie

Klimatická změna by mohla změnit pravidelnost letních odpoledních bouří, jaké Česká republika právě zažívá. Silné srážky s blesky se budou mnohem častěji objevovat v noci a ráno. Podle nové studie se změna projeví v mnoha oblastech světa včetně střední Evropy.

Analýza několika scénářů klimatických změn studovala vzory ve formování bouřek v západním Německu, severní Francii a v částech Belgie, Nizozemí a Lucemburska v podmínkách měnícího se světa.

Pokud budou emise oxidu uhličitého stoupat stejným tempem jako nyní, bude přibývat bouřek, které vznikají v noci a nad ránem, místo aby se formovaly v odpoledních hodinách, jak bývalo obvyklé.

„V budoucnosti, za změněného klimatu, už nebudou odpolední období pro tvorbu extrémních bouřek typická,“ vysvětluje meteorolog ze Svobodné univerzity v Berlíně a hlavní autor studie Edmund Meredith.

Bouřky jsou důsledkem takzvané atmosférické konvekce, tedy vzestupných proudů. Ty se tvoří nad prohřátým povrchem. Odpoledne, kdy jsou teploty nejvyšší, jsou tedy nejsilnější i vzestupné proudy. V atmosféře pak způsobují nestabilitu, která vede ke vzniku silnějšího větru i oblaků, z nichž se rodí bouřky.

Budoucím proměnám bouřek se věnovala již řada starších studií, tentokrát ale evropští vědci použili přesnější modely a vyřadili z nich některé nejasnosti.

Ukázalo se, že když je v západní Evropě teplejší počasí, množství ranních nebo nočních bouří se zvyšuje více než množství bouřek odpoledních. To znamená, že kratší bouře s blesky sice budou i v budoucnosti také odpoledne, silné srážky a blesky se ale budou objevovat spíše nad ránem. 

Vědci také dospěli k závěru, že bude přibývat atmosférické nestability. „Zjistili jsme, že se bude objevovat více extrémní atmosférické nestability, ale ne nutně se to musí projevit silnějšími bouřkami,“ dodal Meredith. Studie se sice zaměřovala na západní Evropu, podle jejího autora by se ale podobné projevy mohly objevovat i v jiných částech planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 2 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 16 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 19 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 21 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 22 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 23 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...