Letní bouřky budou v budoucnu vypadat jinak, tvrdí nová studie

Klimatická změna by mohla změnit pravidelnost letních odpoledních bouří, jaké Česká republika právě zažívá. Silné srážky s blesky se budou mnohem častěji objevovat v noci a ráno. Podle nové studie se změna projeví v mnoha oblastech světa včetně střední Evropy.

Analýza několika scénářů klimatických změn studovala vzory ve formování bouřek v západním Německu, severní Francii a v částech Belgie, Nizozemí a Lucemburska v podmínkách měnícího se světa.

Pokud budou emise oxidu uhličitého stoupat stejným tempem jako nyní, bude přibývat bouřek, které vznikají v noci a nad ránem, místo aby se formovaly v odpoledních hodinách, jak bývalo obvyklé.

„V budoucnosti, za změněného klimatu, už nebudou odpolední období pro tvorbu extrémních bouřek typická,“ vysvětluje meteorolog ze Svobodné univerzity v Berlíně a hlavní autor studie Edmund Meredith.

Bouřky jsou důsledkem takzvané atmosférické konvekce, tedy vzestupných proudů. Ty se tvoří nad prohřátým povrchem. Odpoledne, kdy jsou teploty nejvyšší, jsou tedy nejsilnější i vzestupné proudy. V atmosféře pak způsobují nestabilitu, která vede ke vzniku silnějšího větru i oblaků, z nichž se rodí bouřky.

Budoucím proměnám bouřek se věnovala již řada starších studií, tentokrát ale evropští vědci použili přesnější modely a vyřadili z nich některé nejasnosti.

Ukázalo se, že když je v západní Evropě teplejší počasí, množství ranních nebo nočních bouří se zvyšuje více než množství bouřek odpoledních. To znamená, že kratší bouře s blesky sice budou i v budoucnosti také odpoledne, silné srážky a blesky se ale budou objevovat spíše nad ránem. 

Vědci také dospěli k závěru, že bude přibývat atmosférické nestability. „Zjistili jsme, že se bude objevovat více extrémní atmosférické nestability, ale ne nutně se to musí projevit silnějšími bouřkami,“ dodal Meredith. Studie se sice zaměřovala na západní Evropu, podle jejího autora by se ale podobné projevy mohly objevovat i v jiných částech planety.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V Brně testují lepidlo na zlomeniny. Inspiroval ho sliz mušlí

S léčbou tříštivých zlomenin by v budoucnu mohlo pomoci kostní lepidlo, které v současné době testují vědci z výzkumného centra CEITEC Vysokého učení technického v Brně. Jednotlivé úlomky kosti se pomocí něj dají přilepit na své místo, poté se lepidlo postupně samo vstřebá a rozloží na látky, které se v těle běžně vyskytují. Lékaři navíc mohou do lepidla přidat také antibakteriální a hojivé látky.
před 53 mminutami

AI agent pronikl na australský vládní portál

Australský premiér Anthony Albanese oznámil, že agent umělé inteligence (AI) vyvinutý americkou společností OpenAI v červnu pronikl na australský vládní portál se zdravotními údaji. Získal neoprávněný přístup k veřejným i neveřejným souborům, informovala o tom agentura Reuters. Jedná se pravděpodobně o první známý případ, kdy agent AI hacknul vládní webovou stránku.
před 2 hhodinami

Vědci popsali kleptoparazitismus u delfína Bublinky

Mořští biologové narazili na chování delfínů, které doposud neznali. Zjistili, že jeden sledovaný kytovec spoří energii tím, že neloví ryby, ale získává od nich jen obsah jejich žaludků. Jde o první dobře zdokumentovaný případ kleptoparazitismu neboli krádeží potravy u kytovců.
před 2 hhodinami

V atmosféře Venuše by mohly žít české houby, naznačuje mezinárodní studie

Pokud by na Venuši existoval život, mohlo by se jednat o houby podobné těm, které se vyskytují v České republice. Naznačuje to nová studie, jejíž autoři zkoumali organismy schopné žít v kyselině sírové.
před 15 hhodinami

Vědci přepsali rodokmen netopýrů, jejich kolébkou je Evropa

Mezinárodní tým vědců včetně českých odborníků napsal novou evoluční historii netopýrů. Dosud nejrozsáhlejší genetická a paleontologická netopýří studie, která ve středu vyšla v časopisu Nature, odhalila, že jediní létající savci vznikli před 65 miliony let v Evropě – nikoliv v Africe, jak se doposud předpokládalo. Výsledky výzkumu navíc pomáhají vysvětlit jejich výjimečnou dlouhověkost a vysokou odolnost vůči infekčním nemocem.
před 17 hhodinami

Šestina amerických dětí užívajících léky proti obezitě trpí nedostatkem živin

Léky jako Ozempic nebo Wegovy, tedy přípravky na bázi GLP-1, zásadně změnily to, jak se léčí obezita. Po celém světě se ukazuje, že umí zásadně snížit hmotnost u lidí, kterým nepomáhají žádné jiné metody. A několik let se už také nasazují na léčbu dětí. Nová americká studie ale ukazuje, že právě u dětí by lékaři měli začít dávat více pozor.
před 21 hhodinami

Trojice českých vědců dostala cenu za objev nového druhu magnetů

Cenu Europhysics Prize 2026 Evropské fyzikální společnosti za mimořádný přínos ve fyzice kondenzovaných látek dostali Libor Šmejkal, Jairo Sinova a Tomáš Jungwirth za objev altermagnetismu, třetí základní třídy magnetismu. Je to poprvé, co tuto významnou cenu obdrželi čeští vědci.
před 22 hhodinami

Čeští vědci chtějí vyvinout přístroj, který má hledat život na měsíci Saturnu

Čeští vědci z Heyrovského ústavu Akademie věd chtějí společně s kolegy z Německa a Francie vyvinout přístroj, který by byl součástí chystané evropské mise k měsíci Saturnu, k Enceladu. Hmotnostní spektrometr by měl zvládnout určit chemické složení materiálu z gejzírů, které tryskají z měsíce. Vědci by díky tomu mohli podrobněji zkoumat, zda se v něm nacházejí organické a další molekuly důležité pro vznik života.
včera v 10:11

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.