Atlas mraků: Fantastická oblaka a kde je najít

Oblaky patří k nejnápadnějším projevům počasí, kterých si kromě meteorologů běžně všímá prakticky každý. Vyčíst z nich, co nás čeká a jestli bude pršet nebo bouřit, není úplně jednoduché, mraky totiž mají velmi pestrou škálu podob.

Existují základní rysy, které umožňují rozdělit oblaka do deseti základních druhů. Mezi veřejností jsou asi nejznámější kupovitá oblaka kumuly (cumulus) a bouřkové mraky označované jako kumulonimbus (cumulonimbus).

Už mnohem méně známé jsou mimo meteorologické kruhy možné zvláštnosti mraků. Jde o specifické detaily v podobě různých výčnělků, útržků, hradby na obloze, kovadliny a podobně. Někdy dokonce jediný oblak může mít i několik takových prvků.

Hodně z nich je spojeno s bouřkovými mraky, s nimiž se v těchto týdnech a letních měsících obecně setkáváme častěji než jindy v průběhu roku. 

Arcus je hradba na čele bouře

Začátkem minulého týdne překvapila obyvatele Prahy a okolí zvláštní podoba oblaku na čele bouřkové komplexu, který přecházel od jihozápadu. Odborně řečeno se jednalo o arcus (pochází z latiny a znamená luk nebo oblouk), který měl podobu takzvaného roll cloudu – horizontálního oblačného válce zcela odděleného od vlastní oblačnosti bouře:

Pro tento typ mraku se používá zmíněné anglické sousloví, český ekvivalent neexistuje. Vzniká na čele studeného vzduchu, který vytéká z bouře. Jeho přechod přes místo pozorování provází zesílení větru, následované nástupem srážek. 

Arcus může mít ještě jinou formu, a to takzvaný shelf cloud (opět bez českého ekvivalentu), který je na rozdíl od roll cloudu spojen s oblačností vlastní bouře.

Arcus v podobě shelf cloudu
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Petter Hjustad

 Na přední straně často nabývá klínovitého vzhledu. Vytváří se na rozhraní studeného vzduchu vytékajícího z bouře a teplého vzduchu vtékajícího do bouřkového komplexu. V tomto případě bývá zhoršení počasí zpravidla výraznější než u roll cloudu – ať už jde o prudké srážky, nebo silné nárazy větru. Zejména výskyt shelf cloudu dodává blížící se bouři hrozivý vzhled – i když srdce meteorologů v té chvíli možná spíš jásá nad úžasným nebeským divadlem. 

Incus je nápadná kovadlina

Další působivou zvláštností bouřkových oblaků je incus, což přeloženo z latiny do češtiny znamená kovadlina. Jedná o rozšíření horní části kumulonimbu právě do podoby kovadliny, která má někdy hladký, jindy vláknitý nebo žebrovitý tvar. Zvláštnost vzniká, pokud stoupající teplý vzduch v bouři dosáhne tropopauzy, ležící nad troposférou (u nás obvykle kolem 11 až 12 kilometrů), kdy se výrazně mění průběh teploty s výškou. To dramaticky sníží vertikální moment pohybu vzduchu a výsledkem je pak roztékání oblačnosti do vrstvy.

Kovadlina bývá zejména u izolovaných kumulonimbů viditelná i stovky kilometrů daleko.

Incus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Mustafa Hayari Ayvaz

Mamma připomíná krávu s vemínky

Velmi zajímavou zvláštností, i když ne výlučně jen u bouřkových oblaků, je mamma (v latině prs, vemeno). Má tvar zaoblených výběžků podoby prsů, které visí na spodní straně oblaku. Souvisejí se silnou turbulencí v bouřkovém oblaku, jež strhává oblačné částice dolů a tvoří tyto výběžky. Obecně výskyt mamma svědčí o velmi intenzivních výstupných pohybech, které můžou vést ke vzniku krup, přívalových srážek i silné bleskové aktivitě.

Mamma
Zdroj: Cloudatlas/ WMO

Nebezpečná tuba

Asi potenciálně nejnebezpečnější zvláštností bouřkových oblaků je tuba. Má tvar nálevky, která směřuje z dolní základy oblaku k povrchu a souvisí s kondenzací vodní páry v silném víru – tornádu, případně, pokud vír nedosáhne až k povrchu, trombě. A právě tornádo může mít ničivé následky, zejména pokud se jedná o tornádo supercelární.

Tuba
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Matthew Clark

Murus a cauda

Se supercelami souvisejí další dvě zvláštnosti. Často v nich pozorujeme lokální snížení části základny s průměrem kolem jednoho kilometru, kde dochází k nasávání vlhkého a chladného vzduchu ze srážkových oblastí do mohutného výstupného proudu tvořícího supercelu. Díky vlhkosti dochází ke kondenzaci a tvorbě oblaků níže než v okolním vzduchu a vzniká tak murus, i když mezi odbornou komunitou převládá označení wall cloud.

Murus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Eric van Locehm

V případě výrazné rotace wall cloudu může dojít ke spuštění tornáda. K wall cloudu pak z oblasti vypadávání srážek supercely směřuje cauda. Má tvar jakéhosi horizontálně orientovaného ocasu (v angličtině se proto vžilo označení tail cloud), který bývá k wall cloudu připojen.

Cauda
Zdroj: NOAA

Virga a praecipitatio

Další zvláštnosti už nejsou tak nebezpečné – praecipitatio znamená viditelné prodloužení oblaků srážkami, které dosahují až na zemský povrch. Pokud srážkové pruhy pod oblakem nedosahují až k povrchu (srážky se tedy vypaří, než dopadnou na zem), mluvíme o virze. Virga i praecipitatio se samozřejmě vyskytuje u řady oblaků, nejen u bouřkových.

Virga
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Elsa Sala Salvador
Praecipitatio
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Matthew Clark

Vlnky na nebi

Poslední tři zvláštnosti, tedy asperitas (vlnové útvary na spodní straně oblaku), cavum (průletová oblačná díra) a fluctus (v podobě zakřivených vln nebo kudrn v horní hladině oblaku) se naopak u bouřkových mraků nevyskytují.

Asperitas
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Gary McArthur
Cavum
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Tsz Cheung Lee
Fluctus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/June Granseth

Aby výčet zajímavostí bouřkových oblaků úplný, je nutné zmínit ještě takzvané průvodní oblaky, které doprovázejí hlavní mrak. Flumen souvisí se supercelou a jde o je pás nízkých oblaků, který se pohybuje do supercely a někdy připomíná ocas bobra.

Flumen
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Steve Willington

Mraky jako čepice

Možná jste si někdy všimli oblačné čepice vyskytující se nad vrcholky kupovitých oblaků, které jí můžou prorůstat – jde o pileus (v latině znamená právě čepici nebo klobouk).

Pileus
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Sylke Boyd

Pokud se objeví závojovitý oblak velkého rozsahu u vrcholu kupovitých oblaků, hovoříme o průvodním oblaku velum.

Velum
Zdroj: Cloudatlas/ WMO/Petr Hykš

A konečně, pod spodní hranicí kumulonimbů se někdy vyskytuje pannus, tedy roztrhané cáry oblaků. Ty svědčí o vysoké vlhkosti vzduchu a turbulentním prostředí pod oblakem, kdy stačí malý vertikální přesun k dosažení nasycení a vzniku těchto oblaků. Ačkoliv někdy připomínají tornádo nebo trombu, výrazně se liší, protože v nich nedochází k rotaci.

Pannus
Zdroj: Wikimedia Commons


Jak je patrné, klasifikace oblaků podle jejich tvarů je opravdu složitá a komplexní záležitost. Znalost nejen základních druhů, ale právě i zvláštností a průvodních jevů nám přitom může pomoci v odhadu vývoje situace v následujících minutách až desítkách minut. A to někdy pomůže ochránit člověka nejen před zmoknutím.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
před 1 hhodinou

Zabili Heydricha i posílali depeše. Válku přežila jen polovina parašutistů

Byla jich stovka, přišli z nebes a fatálně ovlivnili průběh druhé světové války – českoslovenští parašutisté vyslaní z Velké Británie měli na území tehdejšího protektorátu plnit rozmanité úkoly. Od sabotáží a předávání informací exilové vládě až po útoky na přední představitele nacistické správy. V podstatě počítali s tím, že se do vlasti vrací pro smrt. Konce války se jich dožila pouhá polovina. A ti, kdo přežili, se následně po roce 1948 uznání nedočkali. Většinu z nich naopak čekalo ponížení, perzekuce a některé dokonce vykonstruovaná obvinění a smrt.
před 7 hhodinami

Hubbleův kosmický dalekohled funguje i jako stařeček

Už 35 let je na oběžné dráze Hubbleův kosmický dalekohled. Díky němu astronomové například zjistili, že v centrech galaxií jsou supermasivní černé díry, poprvé změřili rychlost rozpínání vesmíru nebo uviděli ty nejvzdálenější galaxie. Zařízení pořídilo také řadu ikonických snímků. Je pojmenované po americkém astronomovi Edwinu Hubbleovi, který jako první zjistil, že ve vesmíru existuje víc galaxií a že se vesmír rozpíná. Dalekohled na oběžnou dráhu dopravil raketoplán Discovery.
před 18 hhodinami

Nová studie objasnila vliv masivního výbuchu sopky na výkyvy v počasí

Erupce sopky Hunga Tonga–Hunga Ha’apai (HT), která se odehrála 15. ledna 2022, byla naprosto jedinečnou a bezprecedentní událostí ve známých dějinách. Podle studie zveřejněné před pár dny v prestižním mezinárodním časopise, na které se podílel i český klimatolog Aleš Kuchař, způsobil tento jev mimo jiné i prodloužená období nízkých teplot v Evropě během následující zimy a jara.
včera v 12:03

Zahřívaný tabák může ohrozit děti nečekaným způsobem. Polykají uvolněné plíšky

V Česku přibývá případů, kdy malé dítě omylem spolkne plíšek, který se používá v zařízeních ohřívání tabáku. Končí pak hospitalizované v nemocnici.
včera v 11:00

Polští chovatelé kvůli ptačí chřipce utratili přes sedm milionů kusů drůbeže

V Polsku řádí ptačí chřipka. Chovatelé kvůli tomu museli utratit přes sedm milionů kusů drůbeže. Úřady už na zvládání viru vynaložily v přepočtu téměř půl miliardy korun. Do země dorazili evropští experti, kteří mají posoudit nastavená opatření. Podle ředitele polské rady chovatelů drůbeže Dariusze Goszczyńského počet zlikvidovaných kusů není problém. „V Polsku máme asi 1,5 miliardy kusů drůbeže,“ vysvětlil. Vývoz masa a vajec zatím ohrožený není. U vajec ale experti očekávají mírné zdražení.
včera v 06:30

YouTube slaví dvacet let. Měsíčně ho sleduje devět z deseti Čechů

Americká platforma pro nahrávání videí YouTube slaví výročí. První záběry ze ZOO v San Diegu se na ní objevily před dvaceti lety, nyní jich je nahráno přes pět miliard a každou minutu přibývají hodiny dalších. Tvůrců jsou jen v tuzemsku tisícovky a dosah na celou společnost je podle obchodního ředitele YouTube pro Česko a Slovensko Petra Houzara nesporný. Síť podle něj alespoň jednou měsíčně sleduje devět z deseti Čechů, pravidelně pak sedmdesát procent.
23. 4. 2025

Za „aprílové počasí“ může rozdílnost teplot povrchu pevniny a moře

Duben je měsíc, ve kterém se na našem území můžou objevit jak dny, ve kterých počasí připomíná ještě uplynulou zimu, tak naopak dny, kdy se už o slovo hlásí blížící se léto. Ostatně proměnlivosti dubnového počasí si všímá i nejedna lidová pranostika. Za všechny zmiňme například tuto: „V tomto měsíci jest obyčejně mnoho silných větrů, nato hned sníh, déšť, kroupy, slunečnost, a proto stále proměnitelné povětří, že se sotva v celém roku takové nalézá“. Proč je tedy právě dubnové počasí tak proměnlivé a nestálé?
23. 4. 2025
Načítání...