Kometa Leonard zklamala astronomy. Místo aby zářila, její jasnost klesá

Kometu Leonard asi nebude možné spatřit pouhým okem. „Její jasnost neroste,“ zklamal naděje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. První objevená kometa roku 2021 měla být podle astronomů nejjasnější kometou letošního roku. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. prosince a nejlepší podmínky pro pozorování se očekávaly mezi 3. až 10. prosincem.

„S kometami je to jako se závodními koňmi, říká se. Protože sázky na ně jsou často velmi nejisté. Jasnost komety se často nechová podle předpovědi, kdy by se měla kometa s přiblížením ke Slunci spořádaně stále zjasňovat,“ uvedl Suchan.

„A to se děje právě nyní s kometou Leonard, která dávala naději na prosincovou podívanou prostým okem, bez dalekohledu. Pozorování z posledních dní ale ukazují na pozvolné zastavení růstu její jasnosti. A protože jasnost komety velmi záleží na aktivitě jejího jádra, tedy kolik především prachu se z jádra komety uvolňuje, může tato skutečnost například znamenat možný začátek rozpadu komety,“ vysvětlil místopředseda.

Pesimistická předpověď podle něj nicméně zatím není jistá a až další pozorování potvrdí, co se přesně děje. „Společnost pro meziplanetární hmotu při České astronomické společnosti analyzovala astrometrická data a kometa se zatím nijak nevychyluje ve své dráze, což rozpad jádra komety nepotvrzuje. Co kometa dál chystá, nelze odhadnout,“ dodal Suchan.

Kometa podle jeho slov může velmi rychle zeslábnout či po rozpadu téměř zmizet z oblohy a zůstat viditelná pouze pro velké dalekohledy. „Nebo může dojít k nečekanému výraznému zjasnění. Jestli ale její jasnost překročí hranici k pozorování okem, je nyní velká otázka,“ uzavřel Suchan.

Dráha komety Leonard ve Sluneční soustavě
Zdroj: Catalina Sky Survey

Kometu C/2021 A1 (Leonard) objevil Gregory Leonard letos 3. ledna na observatoři Mount Lemmon v Arizoně. Zatímco v době objevu se nacházela 737,5 milionu kilometrů od Země, 12. prosince se přiblíží 34,9 milionu kilometrů. Podle astronomů kometa v dávné minulosti pravděpodobně absolvovala již jeden oblet kolem Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Neurážejte naše AI, varuje Anthropic uživatele

Lidé, kteří používají modely umělé inteligence (AI) společnosti Anthropic, by je podle ní už nadále neměli urážet a úmyslně je stresovat. Nová pravidla říkají, že uživatelé by mohli kvůli porušování těchto pravidel přijít o přístup ke službám firmy.
před 14 hhodinami

Objev tábora lovců mamutů v Ústí je naprostý unikát, říká archeolog

Až doposud chyběl důkaz o tom, že by se v pravěku lovili mamuti i na území dnešních Čech. Zatímco na Moravě se našla celá řada míst spojených s lovci těchto srstnatých tvorů, v Čechách jich bylo nula. Až do doby, než začal dozorový výzkum při stavbě justičního paláce v Ústí nad Labem. Detaily popisuje v rozhovoru archeolog Dominik Chlachula.
před 18 hhodinami

Mnohým AI chybí dostatečná opatření při dotazech vztažených k terorismu, varuje zpráva

Mnoho modelů umělé inteligence (AI) nemá dostatečné bezpečnostní mechanismy proti žádostem o „pomoc při teroristické operaci“, uvádí iniciativa Tech Against Terrorism v páteční zprávě.
9. 10. 2026‌‌

Za padesát let zmizely tři čtvrtiny volně žijících obratlovců

Populace volně žijících obratlovců klesly v letech 1970 až 2022 v průměru o 73 procent. Největšími hrozbami pro tyto živočichy jsou ztráta a degradace stanovišť, nadměrné využívání přírodních zdrojů, klimatická změna, znečištění, invazní druhy nebo nemoci. Nejhůře jsou na tom sladkovodní populace živočichů, které poklesly průměrně o 85 procent. Vyplývá to ze Zprávy o stavu planety 2026 (Living Planet Report).
9. 10. 2026‌‌

Emise skleníkových plynů za poslední dekádu měly dopad na sílu veder v Evropě, ukazuje studie

Když Evropu zasáhne mimořádná vlna veder, dokážou klimatologové poměrně dobře stanovit, jakou roli v ní sehrála člověkem způsobená změna klimatu. Nedávno publikovaná studie si ale klade mnohem složitější otázku – dá se v konkrétní vlně veder rozeznat vliv části skleníkových plynů, konkrétně těch, které lidstvo vypustilo teprve během posledních deseti let?
9. 10. 2026‌‌

AI vyřešila stovky matematických problémů, tvrdí OpenAI. Vědci protestují

Společnost OpenAI zaměřená na výzkum a vývoj umělé inteligence (AI) zveřejnila rozsáhlou sbírku matematických výpočtů, které vytvořil její nový interní model. Podle deníku The New York Times (NYT) výsledky na jednu stranu odhalují, čeho jsou nejpokročilejší modely AI schopny, ale vyvolávají i otázku, do jaké míry se výsledky opírají o práci skutečných matematiků. Překotný vývoj AI také vyvolává obavy, že firmy technologii vyvíjejí rychleji, než se změně dokáže přizpůsobit akademické prostředí.
8. 10. 2026‌‌

Rakovina dutiny ústní zabije ročně stovky Čechů. Člověk ji může odhalit sám, radí stomatolog

Stovky lidí ročně zbytečně zemřou na rakovinu dutiny ústní, hlavně proto, že se s touto diagnózou dostanou k lékaři pozdě. Ve skutečnosti mohou ale hodně udělat sami, tento nádor se dá totiž odhalit i pomocí samovyšetření. Včasný záchyt je pro toto zhoubné onemocnění klíčový, říká v rozhovoru pro ČT24 přednosta Stomatologické kliniky FN Plzeň Lukáš Hauer.
8. 10. 2026‌‌

Větrné elektrárny mohou ochlazovat mořskou hladinu, ukázal výzkum

Spočítat dopady větrných elektráren na okolí není úplně snadné – zejména na moři, kde existuje spousta nejrůznějších vlivů, jejichž dopady komplikují vyhodnocení. Teď přišli s kvalifikovanými odhady experti ze Skotska.
8. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.