Kometa Leonard zklamala astronomy. Místo aby zářila, její jasnost klesá

Kometu Leonard asi nebude možné spatřit pouhým okem. „Její jasnost neroste,“ zklamal naděje místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan. První objevená kometa roku 2021 měla být podle astronomů nejjasnější kometou letošního roku. K Zemi se nejvíce přiblíží 12. prosince a nejlepší podmínky pro pozorování se očekávaly mezi 3. až 10. prosincem.

„S kometami je to jako se závodními koňmi, říká se. Protože sázky na ně jsou často velmi nejisté. Jasnost komety se často nechová podle předpovědi, kdy by se měla kometa s přiblížením ke Slunci spořádaně stále zjasňovat,“ uvedl Suchan.

„A to se děje právě nyní s kometou Leonard, která dávala naději na prosincovou podívanou prostým okem, bez dalekohledu. Pozorování z posledních dní ale ukazují na pozvolné zastavení růstu její jasnosti. A protože jasnost komety velmi záleží na aktivitě jejího jádra, tedy kolik především prachu se z jádra komety uvolňuje, může tato skutečnost například znamenat možný začátek rozpadu komety,“ vysvětlil místopředseda.

Pesimistická předpověď podle něj nicméně zatím není jistá a až další pozorování potvrdí, co se přesně děje. „Společnost pro meziplanetární hmotu při České astronomické společnosti analyzovala astrometrická data a kometa se zatím nijak nevychyluje ve své dráze, což rozpad jádra komety nepotvrzuje. Co kometa dál chystá, nelze odhadnout,“ dodal Suchan.

Kometa podle jeho slov může velmi rychle zeslábnout či po rozpadu téměř zmizet z oblohy a zůstat viditelná pouze pro velké dalekohledy. „Nebo může dojít k nečekanému výraznému zjasnění. Jestli ale její jasnost překročí hranici k pozorování okem, je nyní velká otázka,“ uzavřel Suchan.

Dráha komety Leonard ve Sluneční soustavě
Zdroj: Catalina Sky Survey

Kometu C/2021 A1 (Leonard) objevil Gregory Leonard letos 3. ledna na observatoři Mount Lemmon v Arizoně. Zatímco v době objevu se nacházela 737,5 milionu kilometrů od Země, 12. prosince se přiblíží 34,9 milionu kilometrů. Podle astronomů kometa v dávné minulosti pravděpodobně absolvovala již jeden oblet kolem Slunce.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Útroby Země jsou plné vodíku. Oxfordští vědci mluví o zdroji energie na tisíce let

Vodík je sice vydáván za bezemisní zdroj energie, ale při jeho zpracování skleníkové plyny vznikají. Britští vědci teď popsali, kde by lidstvo mohlo vzít obrovské množství tohoto plynu.
15. 5. 2025

Kolektivní imunita už nedrží spalničky v šachu, varuje vědec

Předpokládá se, že očkování proti spalničkám zachránilo v letech 1974–2024 na celém světě více než 93 milionů životů a snížilo celkovou dětskou úmrtnost. Teď se ale tato nemoc vrací.
15. 5. 2025

Arktida reaguje na změny klimatu velmi různorodě, ukázal čtyřicetiletý výzkum

Arktida zůstává podle nové studie i přes plošné oteplování, které tam probíhá, stále velmi různorodá. Reakce arktických rostlin na klimatickou změnu se v různých oblastech značně liší, ukazuje výzkum mezinárodního týmu vědců, mezi nimiž byl i zástupce českobudějovického biologického centra.
15. 5. 2025

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025
Načítání...