Podmínky pro pozorování Perseid jsou letos téměř ideální, může jich být vidět až osmdesát za hodinu

V noci na neděli vrcholí meteorický roj Perseidy, podmínky na pozorování budou podle odborníků téměř ideální. Meteory jsou vidět už od 17. července a jejich frekvence pomalu stoupá. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno má být možné mimo města na bezměsíčné obloze pozorovat až osmdesát meteorů za hodinu. Podle odborníků je pro pozorování potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

Měsíc bude na obloze ve fázi úzkého srpku, který vychází až časně ráno a nebude příliš rušit svým svitem, uvádí Česká astronomická společnost. Díky tomu má být možné spatřit i nejslabší meteory. V průběhu maxima pak zřejmě bude možné pozorovat i opravdu jasné meteory, během hodiny takových může být deset až dvacet.

Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, která byla objevena dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126.

Název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo sto dvaceti kilometrů nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než osmdesát kilometrů nad zemským povrchem.

Dobře pozorovatelné budou zřejmě zase až v roce 2026

Roj Perseid pravidelně nastává mezi 17. červencem a 24. srpnem, první zmínky o roji jsou již z poloviny třetího století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

Ačkoliv jsou Perseidy každý rok velmi aktivním rojem, jejich pozorování ovlivňují různé fáze Měsíce. V následujících dvou letech nejspíše budou kvůli měsíčnímu svitu podle odborníků nepříznivé podmínky. Dobře pozorovatelné Perseidy tak mají být znovu až v roce 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
před 15 mminutami

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
před 3 hhodinami

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
před 4 hhodinami
Načítání...