Podmínky pro pozorování Perseid jsou letos téměř ideální, může jich být vidět až osmdesát za hodinu

V noci na neděli vrcholí meteorický roj Perseidy, podmínky na pozorování budou podle odborníků téměř ideální. Meteory jsou vidět už od 17. července a jejich frekvence pomalu stoupá. Mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ráno má být možné mimo města na bezměsíčné obloze pozorovat až osmdesát meteorů za hodinu. Podle odborníků je pro pozorování potřeba vycestovat daleko od měst do oblastí s minimem rušivého světelného znečištění.

Měsíc bude na obloze ve fázi úzkého srpku, který vychází až časně ráno a nebude příliš rušit svým svitem, uvádí Česká astronomická společnost. Díky tomu má být možné spatřit i nejslabší meteory. V průběhu maxima pak zřejmě bude možné pozorovat i opravdu jasné meteory, během hodiny takových může být deset až dvacet.

Perseidy mají svůj původ v prachových částicích uvolněných z periodické komety 109P Swift-Tuttle, která byla objevena dvěma americkými astronomy v roce 1862. Kometa s periodou 134 let se naposledy nacházela nejblíže Slunci v roce 1992 a znovu projde přísluním až v roce 2126.

Název meteorického roje Perseid je odvozen od souhvězdí, z jehož směru meteory zdánlivě vylétají. Meteoroidy roje Perseid vstupují do atmosféry rychlostí 59 kilometrů za sekundu a začínají zářit ve výšce okolo sto dvaceti kilometrů nad povrchem Země. Pohasínají o desítky kilometrů níže, v případě větších Perseid i méně než osmdesát kilometrů nad zemským povrchem.

Dobře pozorovatelné budou zřejmě zase až v roce 2026

Roj Perseid pravidelně nastává mezi 17. červencem a 24. srpnem, první zmínky o roji jsou již z poloviny třetího století. Lidé si jich tehdy všimli krátce po umučení svatého Vavřince. Někdy se jim proto přezdívá Slzy svatého Vavřince.

Ačkoliv jsou Perseidy každý rok velmi aktivním rojem, jejich pozorování ovlivňují různé fáze Měsíce. V následujících dvou letech nejspíše budou kvůli měsíčnímu svitu podle odborníků nepříznivé podmínky. Dobře pozorovatelné Perseidy tak mají být znovu až v roce 2026.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Držitel Nobelovy ceny za chemii opustil USA. Nové místo našel v Číně

Chemik a nositel Nobelovy ceny Omar Yaghi se rozhodl opustit Spojené státy, kde až doposud působil. Nové místo mu nabídla Čína, kde povede laboratoř pro výzkum materiálů s využitím umělé inteligence (AI). Hlavním důvodem této změny jsou podle něj současné podmínky v USA.
17. 7. 2026

Uzavíráme zvířata v menších lokalitách. Je to cesta k jejich záhubě, varuje expertka

„Liniovými stavbami krájíme krajinu na menší části, čímž porcujeme i možnost zvířat migrovat a zavíráme ty populace v menších lokalitách, což je cestou k jejich postupné záhubě,“ říká ředitelka Odboru druhové ochrany Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) Jindřiška Jelínková. V obsáhlém rozhovoru o ekologické konektivitě, tedy průchodnosti krajiny pro zvířata na zemi, ve vodě i ve vzduchu, vysvětluje, jak lidská infrastruktura krajinu narušuje, co to způsobuje zvířatům i jak lze tyto nežádoucí efekty kompenzovat. Na to se zaměřuje i aktuální projekt AOPK, jehož je Jelínková odbornou garantkou.
17. 7. 2026

Vědce v Lotyšsku znepokojuje možné ohrožení akademické svobody

Vědci vyjadřují obavy z možného ohrožení akademické svobody poté, co se dozvěděli, že lotyšský parlament Saeima hodlá projednat užitečnost určitých výzkumů.
16. 7. 2026

Knoflíčky, hrnky i nábojnice. Archeologové zkoumají bývalý tábor pro Romy

Pozůstatek terasy, na které stál vězeňský dům, ale také knoflíčky, hrnky nebo nábojnici objevili archeologové ze Západočeské univerzity v Plzni v areálu bývalého tábora pro Romy v Hodoníně u Kunštátu. Výzkum v místě, kde se dnes nachází Památník holokaustu Romů a Sintů, začal minulý týden.
16. 7. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.