Ve středu nad ránem dojde k zatmění Měsíce. Bude vidět pouhým okem

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Před zatměním bude v noci z úterý na středu úplněk. Potemnění Měsíce, které bude rozeznatelné očima, si lidé budou moct povšimnout před čtvrtou hodinou ranní. Začne z jeho horního okraje: „Měsíc bude vypadat, jako by byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve čtyři hodiny 12 minut začne částečné zatmění Měsíce,“ popsal Suchan.

Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane v čase 4:44. Částečné zatmění Měsíce skončí v 5:15, kdy začne svítat. Celé částečné zatmění potrvá jednu hodinu a tři minuty.

Pozorovat úkaz je možné pouhýma očima, není k tomu zapotřebí ani malý dalekohled. Úkaz bude možné pozorovat, i pokud nebude úplně jasno, obloha se pokryje jemnou vrstvou oblačnosti a nebude úplně zataženo. Počasí má být nicméně ideální, meteorologové totiž předpovídají jasnou oblohu a poměrně vysoké teploty.

Simulace vzhledu oblohy během maximální fáze zatmění 18. září 2024. Západně od Měsíce bude také planeta Saturn
Zdroj: Petr Horálek

Při zatmění mohou být lidé i svědky optické iluze, kdy se Měsíc na obloze bude zdát větší; to bude způsobené tím, že se přirozený satelit Země bude nacházet nízko nad obzorem. Lidský mozek pak jeho velikost porovnává se vzdálenými objekty na obzoru.

Měsíc ve stínu

Zatmění Měsíce vzniká, když Měsíc prochází zemským stínem. Teoreticky by se úkaz měl zjevit vždy, když je Měsíc v úplňku a nachází se ve stejnou dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění, pokud se započítají i nevýrazná polostínová zatmění.

„Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde,“ vysvětlil Suchan.

Schéma průběhu částečného zatmění Měsíce 18. září
Zdroj: Martin Gembec

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, lze spatřit polostínové zatmění. Polostínové zatmění je očima patrné v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. „Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné, které nastane ve středu. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu,“ dodal Suchan.

Další částečné zatmění Měsíce pozorovatelné v Česku bude 14. března 2025. Za necelý rok, 7. září 2025, v pozdních večerních hodinách za soumraku a na počátku noci bude možné spatřit úplné zatmění Měsíce, které bude jedno z nejdelších v tomto desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánovčera v 10:11

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
včera v 08:45

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...