Ve středu nad ránem dojde k zatmění Měsíce. Bude vidět pouhým okem

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Před zatměním bude v noci z úterý na středu úplněk. Potemnění Měsíce, které bude rozeznatelné očima, si lidé budou moct povšimnout před čtvrtou hodinou ranní. Začne z jeho horního okraje: „Měsíc bude vypadat, jako by byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve čtyři hodiny 12 minut začne částečné zatmění Měsíce,“ popsal Suchan.

Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane v čase 4:44. Částečné zatmění Měsíce skončí v 5:15, kdy začne svítat. Celé částečné zatmění potrvá jednu hodinu a tři minuty.

Pozorovat úkaz je možné pouhýma očima, není k tomu zapotřebí ani malý dalekohled. Úkaz bude možné pozorovat, i pokud nebude úplně jasno, obloha se pokryje jemnou vrstvou oblačnosti a nebude úplně zataženo. Počasí má být nicméně ideální, meteorologové totiž předpovídají jasnou oblohu a poměrně vysoké teploty.

Simulace vzhledu oblohy během maximální fáze zatmění 18. září 2024. Západně od Měsíce bude také planeta Saturn
Zdroj: Petr Horálek

Při zatmění mohou být lidé i svědky optické iluze, kdy se Měsíc na obloze bude zdát větší; to bude způsobené tím, že se přirozený satelit Země bude nacházet nízko nad obzorem. Lidský mozek pak jeho velikost porovnává se vzdálenými objekty na obzoru.

Měsíc ve stínu

Zatmění Měsíce vzniká, když Měsíc prochází zemským stínem. Teoreticky by se úkaz měl zjevit vždy, když je Měsíc v úplňku a nachází se ve stejnou dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění, pokud se započítají i nevýrazná polostínová zatmění.

„Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde,“ vysvětlil Suchan.

Schéma průběhu částečného zatmění Měsíce 18. září
Zdroj: Martin Gembec

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, lze spatřit polostínové zatmění. Polostínové zatmění je očima patrné v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. „Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné, které nastane ve středu. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu,“ dodal Suchan.

Další částečné zatmění Měsíce pozorovatelné v Česku bude 14. března 2025. Za necelý rok, 7. září 2025, v pozdních večerních hodinách za soumraku a na počátku noci bude možné spatřit úplné zatmění Měsíce, které bude jedno z nejdelších v tomto desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 15 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
včera v 10:00

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
včera v 08:00

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
včera v 07:00

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...