Ve středu nad ránem dojde k zatmění Měsíce. Bude vidět pouhým okem

Ve středu nad ránem nastane částečné zatmění Měsíce, které bude sice malé, ale velmi dobře viditelné i pouhým okem. Pro jeho pozorování budou příznivé podmínky. Úkaz bude možné vidět prakticky po celou dobu jeho trvání, neboť zatmění začne, když Měsíc bude stále nad obzorem. Informoval o tom Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.

Před zatměním bude v noci z úterý na středu úplněk. Potemnění Měsíce, které bude rozeznatelné očima, si lidé budou moct povšimnout před čtvrtou hodinou ranní. Začne z jeho horního okraje: „Měsíc bude vypadat, jako by byl shora začazený černým kouřem. Jev bude sílit a ve čtyři hodiny 12 minut začne částečné zatmění Měsíce,“ popsal Suchan.

Maximální fáze zatmění, při které bude z pravého horního okraje „ukousnuto“ asi 8,5 procenta průměru měsíčního disku, nastane v čase 4:44. Částečné zatmění Měsíce skončí v 5:15, kdy začne svítat. Celé částečné zatmění potrvá jednu hodinu a tři minuty.

Pozorovat úkaz je možné pouhýma očima, není k tomu zapotřebí ani malý dalekohled. Úkaz bude možné pozorovat, i pokud nebude úplně jasno, obloha se pokryje jemnou vrstvou oblačnosti a nebude úplně zataženo. Počasí má být nicméně ideální, meteorologové totiž předpovídají jasnou oblohu a poměrně vysoké teploty.

Simulace vzhledu oblohy během maximální fáze zatmění 18. září 2024. Západně od Měsíce bude také planeta Saturn
Zdroj: Petr Horálek

Při zatmění mohou být lidé i svědky optické iluze, kdy se Měsíc na obloze bude zdát větší; to bude způsobené tím, že se přirozený satelit Země bude nacházet nízko nad obzorem. Lidský mozek pak jeho velikost porovnává se vzdálenými objekty na obzoru.

Měsíc ve stínu

Zatmění Měsíce vzniká, když Měsíc prochází zemským stínem. Teoreticky by se úkaz měl zjevit vždy, když je Měsíc v úplňku a nachází se ve stejnou dobu přesně na opačné straně oblohy než Slunce. Do roka nastanou maximálně čtyři měsíční zatmění, pokud se započítají i nevýrazná polostínová zatmění.

„Je to způsobeno tím, že dráha Měsíce je vůči rovině zemské dráhy skloněna o přibližně pět stupňů a zemský stín na obloze pokrývá ve vzdálenosti Měsíce kruhovou plochu o úhlovém průměru jen 1,5 stupně. Měsíc proto zemský stín častěji mine a k žádnému zatmění nedojde,“ vysvětlil Suchan.

Schéma průběhu částečného zatmění Měsíce 18. září
Zdroj: Martin Gembec

Pokud je měsíční úplněk na obloze od zemského stínu ve vzdálenosti menší než jeho úhlový průměr, lze spatřit polostínové zatmění. Polostínové zatmění je očima patrné v době, kdy se Měsíc nachází blízko zemského stínu. „Vypadá to pak, jako by někdo měsíční úplněk z okraje začadil černým kouřem. Výraznější je zatmění částečné, které nastane ve středu. Při něm se měsíční kotouč nachází zčásti ponořen v plném zemském stínu,“ dodal Suchan.

Další částečné zatmění Měsíce pozorovatelné v Česku bude 14. března 2025. Za necelý rok, 7. září 2025, v pozdních večerních hodinách za soumraku a na počátku noci bude možné spatřit úplné zatmění Měsíce, které bude jedno z nejdelších v tomto desetiletí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 57 mminutami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
před 22 hhodinami

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026

Tučňák císařský se stal ohroženým druhem

Mezi ohrožené druhy se nyní počítá tučňák císařský, oznámila Mezinárodní unie ochrany přírody (IUCN). Posun z kategorie téměř ohrožených do kategorie ohrožených podle expertů odráží sílící dopady klimatické změny. Ta postihuje zejména druhy životně závislé na mořském ledu v Antarktidě, jehož ubývá.
10. 4. 2026

TEST: Jak si umělé inteligence poradí s rozeznáním falešné fotografie?

Fotografie, ty pravé i falešné, se staly v současné době jednou z nejsilnějších zbraní informační a dezinformační války. Jak dobře je umí rozpoznat současné modely umělých inteligencí (AI), se pokusila ověřit vědecká redakce ČT24.
10. 4. 2026
Načítání...