Obce na Bystřicku na Vysočině budou důsledněji dbát na menší intenzitu svého veřejného osvětlení. Zavázaly se k tomu podpisem memoranda O zachování tmavé noční oblohy v tomto regionu.
V České republice se už nikde nenachází přirozeně tmavá obloha. V Praze je nejhůř
V aule gymnázia v Bystřici nad Pernštejnem memorandum podepsali zástupci Správy CHKO Žďárské vrchy, České astronomické společnosti, iniciativy Bystřická obloha a 38 obcí Mikroregionu Bystřicko.
„Na rozdíl od většiny regionů v naší republice je zde na Vysočině zatím ještě nízká míra světelného znečištění a memorandum si klade za cíl přispět alespoň k zachování současného stavu,“ řekl Pavel Suchan z Astronomického ústavu Akademie věd ČR.
Podle Libora Pokorného, starosty obce Rožné a předsedy Mikroregionu Bystřicko sdružujícího 38 obcí, nemá zatím ochrana přirozeného nočního prostředí před takzvaným světelným znečištěním oporu v zákoně. Vše je tedy na bázi dobrovolnosti. „Měli bychom se řídit jednoduchým pravidlem - nesvítit tam, kam bychom svítit neměli,“ řekl Pokorný.
Obce podle něj například mohou instalovat pouliční osvětlení, které snižuje světelný tok v noci, kdy je minimální provoz. „Investice do nových technologií se vrátí na úspoře nákladů na spotřebu. Obce také mohou zamezit instalaci osvětlovacích prvků, které nesvítí k zemi, ale nahoru doslova do nebe,“ dodal Pokorný. Některé obce už podle něj zhasínají veřejné osvětlení většinou od půlnoci do 04:00.
Světlo škodí přírodě
Podle ředitele Správy CHKO Žďárské vrchy Václava Hlaváče má světelné znečištění vliv i na přírodu a krajinu. „Často řešíme například rozšiřování osvětlení cyklostezek ve volné krajině, což má dopad na krajinný ráz zatím zachovalé přírody Žďárských vrchů,“ řekl Hlaváč.
Větší rozsah osvětlení však podle něj ovlivňuje i živou přírodu. „Můžeme si často všimnout, že pod silným osvětlením rozkvétají stromy v nezvyklou dobu, známe případy, že ptáci zahnízdí v zimě. I oni mají svůj cyklus závislý na délce dne a silné zdroje umělého světla je vychylují z jejich životního cyklu,“ uvedl Hlaváč.
V ČR již podle Suchana existují tři oblasti tmavé oblohy - Jizerská, Beskydská a Manětínská. „Dále se připravuje oblast tmavé oblohy v Podyjí a zájem o její vyhlášení má i CHKO Bílé Karpaty,“ uvedl Suchan. V Evropě i ve světě už bylo vyhlášeno kolem sta oblastí chránících tmavou oblohu.
Mapa umělého jasu
V roce 2016 vydal Fabio Falchi se svými kolegy The New World Atlas of Artificial Sky Brightness (Nový světový atlas umělého jasu noční oblohy), často také nazývaný jako atlas světelného znečištění. Atlas zobrazuje poměr umělého jasu noční oblohy oproti přírodnímu jasu ve světě.
Od konce května existuje podrobná mapa umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou, která vychází z Falchiho atlasu. Kromě podrobného měřítka má mapa dvakrát jemnější stupnici jasu oproti originálu, pro snadnější orientaci jsou zobrazeny názvy měst nad 4 tisíce obyvatel.
S pomocí stupnice v legendě si můžete povšimnout, že nad Českou republikou se již nenachází přírodně tmavá obloha, a to ani nad Šumavou. Černé a temně modré oblasti se v relativně hustě osídleném území již nevyskytují, nejbližší tmavší místa jsou pak v Rakouských Alpách nebo na Slovensku.