Americký prezident je nejen člověk, který má v rukou otěže nejsilnější ekonomiky světa a drží palec na jaderném tlačítku, ale také rozhodne o tom, jestli se lidstvo dostane na Mars. Jaký je postoj obou kandidátů k otázce cest do vesmíru a vůči agentuře NASA?
Prezident USA má na NASA velký vliv, jelikož osobně jmenuje dva z jejích nejvyšších ředitelů. Navíc prezidentův návrh rozpočtu ovlivňuje i to, kolik peněz bude mít kosmická agentura k dispozici. Ukázalo se to například roku 2011, kdy prezident Obama svým úsporným rozpočtem zrušil miliardový program Constellation, který měl dostat člověka na Měsíc.
- Program Constellation byl kosmický program NASA, jehož cílem bylo vyvinutí nové generace kosmických dopravních prostředků. Program byl součástí a konkretizací Vizí průzkumu kosmu, politiky Spojených států amerických v oblasti průzkumu vesmíru, vytyčené prezidentem Georgem W. Bushem v lednu 2004.
O tom, jak vypadají kosmické plány obou současných kandidátů, víme velmi málo. Ani jeden z nich o tom příliš nehovoří, téma vesmír není v amerických volbách tématem, jež by kandidátovi získalo příliš hlasů – a tak se neřeší. Naštěstí zde je server SpaceNews, který oběma poslal několik otázek, z nichž se dá řada postojů Trumpa i Clintonové odvodit.
Oba dva odpovídali velmi podobným způsobem, liší se v podstatě jen ve dvou drobnostech. Ale právě tyto drobnosti jsou zásadní. Donald Trump tvrdí, že nechce, aby NASA vynakládala peníze na výzkum Země z vesmíru. „NASA by se měla soustředit především na aktivity v hlubokém vesmíru, místo toho, aby se zaměřovala na studium Země, což je úkolem jiných amerických agentur,“ uvedli pro SpaceNews dva Trumpovi poradci.
Server Space.com to vysvětluje tím, že téma zkoumání Země je příliš spojené s tématem klimatické změny – a tedy je velmi zpolitizované. NASA musí být apolitická, ale současně má právo na to mít vlastní názor. Republikáni se už řadu let pokoušejí zamezit tomu, aby NASA taková témata řešila, souvisí to s jejich postojem, že klimatická změna není zapříčiněná člověkem. Podle republikánů, a tedy i Trumpa, by se NASA měla raději věnovat svým „opravdovým aktivitám“.
Pokud by se Trump stal prezidentem USA, zřejmě by NASA měla výrazně nižší rozpočet než nyní. Je otázkou, zda by se klimatická agenda přesunula na jinou agenturu, anebo by úplně zanikla.
Stabilita vůči změně
Naproti tomu Clintonová by zřejmě pokračovala v tom, jak vnímala téma vesmíru Obamova administrativa. Rozpočet NASA by se tedy i nadále pohyboval mezi 18–20 miliardami dolarů. Vůči klimatickým změnám bude zaujímat také podobný vztah jako Obama. Pro SpaceNews se poradci Clintonové vyjádřili takto: „Jak se naše planeta otepluje, rozpouštějící se ledovce a změna chemie oceánů velmi silně ovlivní život každého člověka, programy NASA a NOAA na nízké oběžné dráze jsou neocenitelné pro naše pochopení toho, co změny znamenají.“
Druhý významný rozdíl spočívá v tom, že Donald Trump navrhl, aby vznikla zvláštní poradní komise k otázkám kosmonautiky, která by byla vedená přímo viceprezidentem. Ta by měla koordinovat mnohem lépe vše, co se týká dobývání vesmíru. Hillary Clintonová nic takového explicitně nenavrhla.
Prezidentské výzvy
Před příštím americkým prezidentem stojí řada velkých rozhodnutí, jež ovlivní kosmický výzkum na dlouhé desítky let. Těmi nejdůležitějšími jsou vznik rakety Space Launch System (SLS) a kapsule Orion. Ty by měly vzlétnout roku 2017, respektive 2020.
„Nový prezident zdědí vesmírný program, který má ambice dostat se do roku 2030 na Mars, ale ještě pro to nemá žádné nástroje,“ uvedl pro server Space.Com Casey Dreier z organizace Planetary Society. „Je zde tedy mnoho příležitostí pro novou vládu, aby řekla, zda bude v různých programech pokračovat anebo je zruší.“ Současně NASA zvažuje, zda nezřídit i trvalou základnu na Měsíci – bohužel pro to nemá v rozpočtu finance.
Dalším mezníkem pro NASA bude start Webbova vesmírného teleskopu, který by měl do vesmíru odstartovat už za dva roky – celý projekt se ale potýkal během dvaceti let vzniku s řadou problémů a zpoždění.
