Rebelská galaxie nedává astronomům smysl. Je uspořádanější, než by měla být

Astronomové popsali velmi vzdálenou diskovou galaxii, která má vlastnosti nečekaně podobné „naší“ Mléčné dráze. Podle vědců je to neočekávané a výsledky měření by mohly změnit chápání toho, jak vlastně galaxie vznikají.

Galaxie REBELS-25 je velmi stará, má přes 13 miliard let. Na první pohled je pro oko cvičeného astronoma zcela jiná než ostatní podobně staré galaxie. Ty bývají většinou značně chaotické a tvoří roztrhané cáry hmoty, ale rebelská galaxie je oproti nim výrazně uspořádaná. Vzhledem ke svému stáří by ale teoreticky měla být mnohem víc opotřebovaná.

Podle výzkumu vedeného astronomy z Leidenské univerzity v Nizozemsku má REBELS velmi podobnou strukturu jako výrazně mladší Mléčná dráha. „Podle našeho chápání vzniku galaxií bychom očekávali, že většina raných galaxií bude malá a bude vypadat chaoticky,“ uvedla v prohlášení astronomka Jacqueline Hodgeová z Leidenské univerzity, která se na práci spolupodílela.

Takové staré galaxie, jež vznikaly v době, kdy byl vesmír ještě mlád, jsou značně odolné vůči změnám: spojování se s jinými galaxiemi nebo vznik hladších struktur uvnitř nich trvá nesmírně dlouho. Světlo dopadající na Zemi z galaxie REBELS-25 tedy pochází z doby pouhých 700 milionů let po vzniku vesmíru. A to je překvapivě krátká doba na to, aby se vesmír v této galaxii stal tak uspořádaným, jak vypadá, uvedli vědci.

„Vidět galaxii, která je tak podobná naší Mléčné dráze a v níž silně převládá rotace, zpochybňuje naše chápání toho, jak rychle se galaxie v raném vesmíru vyvíjely: z neuspořádaných na uspořádané, jak je známe z dnešního kosmu,“ doplnila další z autorek výzkumu Lucie Rowlandová.

Pohled na galaxii REBELS-25
Zdroj: ESO

Nerušený pohled na hvězdy

Tento výzkum by nemohl vzniknout nebýt dalekohledu ALMA (Atacama Large Millimeter / submillimeter Array), který funguje na severu Chile. Stojí v suché krajině ve vysoké nadmořské výšce, kde je zcela čistá obloha, a teleskop tak může přinášet zcela čisté snímky jen minimálně rušené atmosférou.

První pozorování REBELS-25 přesto vzhledem k její obrovské vzdálenosti nejsou dokonalá. Astronomové by chtěli namířit ke galaxii objektiv dalekohledu znovu a tentokrát se zaměřit na její drobnější detaily, jako by mohla být například typická spirální ramena. Pokud by je přístroje našly, jednalo by se o vůbec nejvzdálenější galaxii s takovými strukturami.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Vědci popsali, jak nebezpečný patogen plíživě získal imunitu vůči antibiotikům

Ukryté na nemocničních chodbách, šířící se v malých nenápadných vlnkách. Z hlediska lidského času pomalu a nenápadně, ale současně nezastavitelně a tak, aby co nejlépe odolávaly lidské medicíně. A podařilo se jim to – z obyčejných bakterií se staly „superbakterie“ odolné vůči většině antibiotik. Vědci teď popsali, jak tato cesta vypadala.
před 8 mminutami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 16 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 18 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 19 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 21 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánovčera v 07:45

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Evropský pohled