Černá díra v centru Mléčné dráhy zazářila. Na dvě hodiny se rozjasnila pětasedmdesátinásobně

V květnu letošního roku se u černé díry, která leží ve středu Mléčné dráhy, odehrálo něco pozoruhodného, kvůli čemu se výrazně zvětšila její jasnost. Astronomové hledají vysvětlení tohoto jedinečného jevu, mají rovnou několik teorií.

Uprostřed naší galaxie, Mléčné dráhy, se nachází obří černá díra, která je 4,6milionkrát hmotnější než Slunce. Astronomové jí dali jméno Sagittarius A* (Sgr A*). Vědci, kteří ji pozorují pomocí Keckových dalekohledů na Havajských ostrovech, zaznamenali náhlý a nečekaný nárůst její jasnosti – na několik hodin se zvětšila pětasedmdesátinásobně.

Pouhým okem to nebylo možné pozorovat, změnu nezachytila ani většina dalekohledů. Bylo totiž možné ji vidět jen v části spektra infračerveného světla. Astronomové sice už tuto černou díru pozorují přes dvacet let a ví toho o ní hodně, nic tak silného u ní ovšem ještě neviděli. Nynější zjasnění bylo více než dvakrát silnější než to předchozí, navíc zřejmě bylo ještě výraznější předtím, než začalo květnové pozorování. 

Událost z 13. května 2019 trvala asi dvě hodiny. Když ji vědci poprvé pozorovali, mysleli si, že se nedívají na Sgr A*, ale na hvězdu SO-2, která černou díru obíhá. „Černá díra byla tak jasná, že jsem ji zpočátku považoval za hvězdu SO-2,“ uvedl astronom Tuan Do v rozhovoru pro web ScienceAlert. „Nikdy předtím jsem totiž neviděl Sgr A* takhle jasnou. Ale během pár dalších okamžiků se ukázalo, že to musí být černá díra. Bylo mi hned jasné, že se děje něco výjimečného,“ doplnil.

Způsobila rozjasnění blízká hvězda?

Podle vědců je pravděpodobné, že něco muselo narušit jinak klidné okolí černé díry. Mají rovnou několik teorií. Jednou z nich je, že se vlastně nestalo nic pozoruhodného, ale jednalo se jen o nepřesnost ve statistickém modelu, pomocí něhož věda chápe černou díru. V takovém případě by bylo tento model nutné upravit, aby obsahoval i podobné, méně časté chování.

Druhá možnost je, že něco v okolí černé díry se změnilo, a to hodně. Hlavním kandidátem je výše zmíněná hvězda SO-2. Je jednou ze dvou hvězd, které se po eliptické dráze přibližují k černé díře. Nejblíže se dostane vždy jednou za šestnáct let. A ten moment nastal v polovině roku 2018, kdy se ocitla „jen“ 17 světelných let daleko.

Vědci se domnívají, že taková blízkost mohla narušit tok hmoty, která padá do Sgr A*. Právě něco takového mohlo způsobit ono nepravidelné zjasnění, které astronomové pozorovali asi rok po maximálním přiblížení hvězdy k černé díře.

Astronomové si tím ale nejsou jistí. SO-2 totiž podle jejich výpočtů a pozorování není příliš jasnou hvězdou, takže není úplně jasné, jak by mohla tak rozsáhlou událost způsobit. Ale v okolí černé díry nejsou ani žádné další velmi hmotné hvězdy, které by mohly být příčinou.

Plynný oblak u černé díry

V úvahu pak připadá ještě oblak plynů. Už roku 2002 observatoře pozorovaly něco, co by mohlo být oblakem vodíku ve formě plynu, jak se blíží k centru černé díry Sgr A*. O deset let později si už byli definicí tohoto objektu mnohem jistější, dokonce mu dali jméno – nazvali ho G2. Měřili i jeho teplotu, dosahuje asi 10 tisíc kelvinů, tedy přibližně 9700 stupňů Celsia. A spočítali i jeho trajektorii. Roku 2013 se měl dostat tak blízko černé díře, že ho její síly měly začít trhat na kusy.

Vědci se domnívali, že plyn z G2 se dostane do takzvaného akrečního disku – spirály rozptýlené hmoty obíhající kolem černé díry. To by způsobilo jasný záblesk tím, jak by se plyn v oblaku zahříval. Jenže to se nikdy nestalo, dalekohledy nic takového nezachytily. Ale stále je podle astronomů možné, že tento blízký průlet vodíkového oblaku mohl vést k sérii událostí, jež přispěly k tomu, co se stalo v květnu 2019.

Poslední možností pak je, že se jedná o běžné, ale doposud nepozorované změny v proudění hmoty do černé díry. Pro autory studie je toto pozorování výzvou k dalšímu, ještě detailnějšímu sledování Sgr A*, a to nejen Keckovými dalekohledy, ale i dalšími přístroji. To by mohlo potvrdit, která z možností je pravdivá, anebo jestli se u černé díry v centru naší galaxie neděje ještě něco nezvyklejšího.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropou se šíří spalničky

V Evropě se v posledních letech stále víc šíří spalničky. Před nárůstem případů varovalo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC). Od začátku minulého roku zdravotníci v zemích EU zachytili přes 32 tisíc případů. V roce 2023 to přitom nebylo ani dva a půl tisíce. Zdaleka nejhorší situace je v Rumunsku. Za boomem vysoce nakažlivého onemocnění jsou především mezery v proočkovanosti.
před 16 hhodinami

Prezident Pavel jmenoval fyzika Pánka předsedou Akademie věd

Prezident Petr Pavel ve čtvrtek dopoledne na Pražském hradě jmenoval fyzika Radomíra Pánka novým předsedou Akademie věd. V prosinci ho zvolil akademický sněm instituce. V čele končí Eva Zažímalová, která po dvou čtyřletých funkčních obdobích už nemohla kandidovat. Pánek má vést instituci do roku 2029, funkční období mu začne 25. března.
před 19 hhodinami

Prvními testy prošel nový lék proti HIV. Stačí ho užívat jednou ročně

Preventivní injekce proti viru HIV s roční účinností prošla první fází testování, oznámila americká farmaceutická společnost Gilead Sciences. Nová forma preventivního přípravku by se mohla stát nejdéle působící formou ochrany proti tomuto viru, jaká je nyní k dispozici. Vir HIV způsobuje nemoc AIDS.
před 20 hhodinami

Ve Španělsku našli čelist nejstaršího evropského zástupce rodu Homo

Část čelisti hominida, kterou archeologové našli v roce 2022 na severu Španělska, patří zřejmě novému druhu, nejstaršímu doloženému kosternímu ostatku v západní Evropě. Informoval o tom tým vědců vedených archeoložkou Rosou Huguetovou z univerzity v katalánské Tarragoně. Otevírá se tak nová neznámá kapitola v evoluci člověka na evropském kontinentu, napsal deník El País.
před 21 hhodinami

NASA začala propouštět, v prvním kole přišlo o práci přes dvacet expertů

Vláda Donalda Trumpa začala šetřit také v americkém Národním úřadu pro letectví a vesmír (NASA). V prvním kole přišlo o práci třiadvacet expertů. V obří agentuře se takový počet může zdát jenom jako drobnost, ale podle odborníků jde teprve o začátek rozsáhlejšího procesu.
12. 3. 2025

NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.
12. 3. 2025

Plastové „letokruhy“ na ptačích hnízdech vědci využívají pro datování

Některá ptačí hnízda jsou tak plná umělohmotných odpadků, že podle nich vědci mohou detailně rekonstruovat průběh hnízdění některých druhů. Tentokrát se zaměřili na lysky, kde dokázali popsat příběh třicet let starého hnízda.
12. 3. 2025

Jaro letos začíná opět velmi brzy, vyrašily už habry

Habry v Lanžhotě na Břeclavsku letos znovu vyrašily velmi brzy při porovnání s údaji z pravidelného pozorování od roku 1951. V posledních dvaceti letech se datum rašení posunulo proti 50. a 60. letům minulého století v průměru o čtrnáct dnů. V posledních třech letech ale rašily extrémně brzy a posun proti průměru činil téměř měsíc.
11. 3. 2025
Načítání...