NASA dokončila obří dalekohled. Nahlédne až do počátků vesmíru

Inženýři a technici dokončili na začátku listopadu 2016 práci na největším vesmírném dalekohledu světa – na Webbově teleskopu. Poté, co bude roku 2018 vypuštěn do vesmíru, by měl nahlédnout do míst, kam lidstvo zatím nevidělo.

Jeho vývoj a výroba trvaly 20 let, do vesmíru by měl putovat během příštích dvou let. Oznámila to NASA 2. listopadu na tiskové konferenci, kde představila dokončení přístroje. Výroba teleskopu stála devět miliard dolarů; kvůli enormním nákladům mu dokonce roku 2011 hrozilo zrušení.

Dalekohled se skládá z 18 velkých zrcadel. Všechna mají šestiúhelníkový tvar, jsou vyrobena z berylia a každé váží asi 20 kilogramů. Celková plocha dalekohledu bude 25 metrů čtverečních.

Teleskop Jamese Webba má nahradit dnes již starý Hubbleův teleskop. Ten byl třikrát menší než jeho nástupce, ale stejně nám odkryl spoustu záhad vesmíru. Hlavní výhodou dalekohledů umístěných ve vesmíru je fakt, že je neruší nestabilní chování atmosféry ani světelné či chemické znečištění. Hubbleův teleskop nabídl lidstvu zcela jedinečný pohled na vesmír, Webbův teleskop v tom bude pokračovat.

Riziková mise

Tak velký objekt, jako je šestimetrový Webbův teleskop, se nevejde do žádné rakety, kterou doposud máme – ani do Ariane V, která ho tam vynese. Proto bude do kosmu putovat složený, rozvine se až tam. A kde vlastně?

Hubbleův teleskop je na nízké oběžné dráze Země, tedy v těsné blízkosti naší planety. Zato nový přístroj bude umístěn od Země 1,5 milionu kilometrů, v takzvaném Lagrangeově bodu 2. Právě zde jsou gravitační a odstředivé síly vyrovnané tak, že zde umístěné družice zůstávají v jednom bodu – gravitace žádného z těles je nepřitahuje.

Tato vzdálenost bohužel znemožňuje, aby se k teleskopu vydávaly jakékoliv servisní mise. Délka jeho života tedy bude relativně omezená, zřejmě jen pět až deset let.

Cíl mise

Webbův teleskop bude moci pozorovat až stokrát menší (respektive méně jasné) objekty, než dokázal jeho předchůdce. Je konstruován tak, aby pozoroval velmi vzdálené a také velmi chladné objekty. To ho předurčuje dívat se do nejstarších míst ve vesmíru.

Jeho hlavním cílem bude pozorovat první hvězdy ve vesmíru a hledat vesmírné stopy prvních galaxií. Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholícího vesmírného závodu (1961–1968).

Když nám tohle nabídl Hubbleův teleskop, na co se můžeme těšit u Webbova teleskopu?