NASA dokončila obří dalekohled. Nahlédne až do počátků vesmíru

Inženýři a technici dokončili na začátku listopadu 2016 práci na největším vesmírném dalekohledu světa – na Webbově teleskopu. Poté, co bude roku 2018 vypuštěn do vesmíru, by měl nahlédnout do míst, kam lidstvo zatím nevidělo.

Jeho vývoj a výroba trvaly 20 let, do vesmíru by měl putovat během příštích dvou let. Oznámila to NASA 2. listopadu na tiskové konferenci, kde představila dokončení přístroje. Výroba teleskopu stála devět miliard dolarů; kvůli enormním nákladům mu dokonce roku 2011 hrozilo zrušení.

Dalekohled se skládá z 18 velkých zrcadel. Všechna mají šestiúhelníkový tvar, jsou vyrobena z berylia a každé váží asi 20 kilogramů. Celková plocha dalekohledu bude 25 metrů čtverečních.

Teleskop Jamese Webba má nahradit dnes již starý Hubbleův teleskop. Ten byl třikrát menší než jeho nástupce, ale stejně nám odkryl spoustu záhad vesmíru. Hlavní výhodou dalekohledů umístěných ve vesmíru je fakt, že je neruší nestabilní chování atmosféry ani světelné či chemické znečištění. Hubbleův teleskop nabídl lidstvu zcela jedinečný pohled na vesmír, Webbův teleskop v tom bude pokračovat.

Riziková mise

Tak velký objekt, jako je šestimetrový Webbův teleskop, se nevejde do žádné rakety, kterou doposud máme – ani do Ariane V, která ho tam vynese. Proto bude do kosmu putovat složený, rozvine se až tam. A kde vlastně?

Hubbleův teleskop je na nízké oběžné dráze Země, tedy v těsné blízkosti naší planety. Zato nový přístroj bude umístěn od Země 1,5 milionu kilometrů, v takzvaném Lagrangeově bodu 2. Právě zde jsou gravitační a odstředivé síly vyrovnané tak, že zde umístěné družice zůstávají v jednom bodu – gravitace žádného z těles je nepřitahuje.

Tato vzdálenost bohužel znemožňuje, aby se k teleskopu vydávaly jakékoliv servisní mise. Délka jeho života tedy bude relativně omezená, zřejmě jen pět až deset let.

Cíl mise

Webbův teleskop bude moci pozorovat až stokrát menší (respektive méně jasné) objekty, než dokázal jeho předchůdce. Je konstruován tak, aby pozoroval velmi vzdálené a také velmi chladné objekty. To ho předurčuje dívat se do nejstarších míst ve vesmíru.

Jeho hlavním cílem bude pozorovat první hvězdy ve vesmíru a hledat vesmírné stopy prvních galaxií. Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholícího vesmírného závodu (1961–1968).

Když nám tohle nabídl Hubbleův teleskop, na co se můžeme těšit u Webbova teleskopu?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za málo peněz propouštění američtí meteorologové chrání před obřími škodami

Administrativa Donalda Trumpa ve snaze ušetřit peníze propouští federální zaměstnance z mnoha agentur. A to včetně meteorologů. Podle odborníků to nedává smysl, protože jejich práce přináší konkrétní úspory, které se dají snadno spočítat.
před 1 hhodinou

Let kosmické lodi Starship opět skončil barvitým neúspěchem

Společnost SpaceX miliardáře Elona Muska podnikla ve čtvrtek osmý zkušební let své kosmické lodi Starship, který ale skončil stejně neúspěšně jako předchozí lednový. Největší a nejsilnější raketa na světě, měřící 123 metrů, odstartovala z kosmodromu Boca Chica na jihu Texasu poblíž hranic s Mexikem. Ale po několika minutách společnost oznámila, že ztratila kontakt s druhým stupněm, vesmírnou lodí.
před 3 hhodinami

Výsledky vyhledávání na webu se zhoršují, varují experti. Pokroku navzdory

Internet, tak jak ho známe, by bez nich nefungoval. Internetové vyhledávače denně milionům lidí pomáhají najít to, co hledají. Důležité jsou tak i pro firmy – především internetové e-shopy. Odborníci ale upozorňují, že i přes technologické pokroky se výsledky vyhledávání stále zhoršují.
před 5 hhodinami

Evropská raketa Ariane 6 vynesla na oběžnou dráhu francouzský satelit

První komerční mise rakety Ariane 6 odstartovala ve čtvrtek krátce před 17:30 SEČ z kosmodromu v Kourou ve Francouzské Guyaně. Na oběžnou dráhu vynesla francouzský vojenský satelit CSO-3. Šlo teprve o druhý let nové rakety. Poprvé se tomuto stroji podařilo vyletět po letech odkladů loni v červenci.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Mořského ledu nebylo v dějinách satelitního měření nikdy méně

Světový rozsah mořského ledu dosáhl na začátku února rekordního minima, informovala meteorologická služba Evropské unie Copernicus. A také únorová data u arktického ledu byla za tento měsíc dosud nejnižší. Uplynulý měsíc byl podle služby Copernicus navíc i třetím nejteplejším únorem v historii měření.
včera v 10:39

Trump chce USA schovat pod Zlatý dóm. Záměr provází mnoho otázek

Mezi řadou oznámení, která pronesl americký prezident Donald Trump před Kongresem, zazněl i slib, že USA by měl v budoucnosti chránit pokročilý raketový deštník schopný likvidovat nepřátelské rakety podobně jako izraelská Železná kopule (Iron Dome).
5. 3. 2025

Vědci vytvořili myši s mamutí DNA

Americká společnost Colossal Biosciences, která se pokouší oživit dávno vymřelé mamuty, oznámila první větší úspěch. Podařilo se jí geneticky upravit myši tak, aby měly srst jako pravěcí chobotnatci.
5. 3. 2025

Invazní sršně loví v Evropě hlavně včely, varují vědci

Tři centimetry tvrdého chitinu, ostrých kusadel, jedovatého žihadla a agrese. To je invazní sršeň asijská, která se v posledních letech dostala i do Evropy a na podzim roku 2023 poprvé i do Česka. Vědci z Exeterské univerzity teď prozkoumali, co všechno tento hmyz žere na územích, která ovládl. Výsledky jsou dle badatelů znepokojivé, sršně totiž konzumují asi čtrnáct set druhů zvířat.
5. 3. 2025
Načítání...