NASA dokončila obří dalekohled. Nahlédne až do počátků vesmíru

Inženýři a technici dokončili na začátku listopadu 2016 práci na největším vesmírném dalekohledu světa – na Webbově teleskopu. Poté, co bude roku 2018 vypuštěn do vesmíru, by měl nahlédnout do míst, kam lidstvo zatím nevidělo.

Jeho vývoj a výroba trvaly 20 let, do vesmíru by měl putovat během příštích dvou let. Oznámila to NASA 2. listopadu na tiskové konferenci, kde představila dokončení přístroje. Výroba teleskopu stála devět miliard dolarů; kvůli enormním nákladům mu dokonce roku 2011 hrozilo zrušení.

Dalekohled se skládá z 18 velkých zrcadel. Všechna mají šestiúhelníkový tvar, jsou vyrobena z berylia a každé váží asi 20 kilogramů. Celková plocha dalekohledu bude 25 metrů čtverečních.

Teleskop Jamese Webba má nahradit dnes již starý Hubbleův teleskop. Ten byl třikrát menší než jeho nástupce, ale stejně nám odkryl spoustu záhad vesmíru. Hlavní výhodou dalekohledů umístěných ve vesmíru je fakt, že je neruší nestabilní chování atmosféry ani světelné či chemické znečištění. Hubbleův teleskop nabídl lidstvu zcela jedinečný pohled na vesmír, Webbův teleskop v tom bude pokračovat.

Riziková mise

Tak velký objekt, jako je šestimetrový Webbův teleskop, se nevejde do žádné rakety, kterou doposud máme – ani do Ariane V, která ho tam vynese. Proto bude do kosmu putovat složený, rozvine se až tam. A kde vlastně?

Hubbleův teleskop je na nízké oběžné dráze Země, tedy v těsné blízkosti naší planety. Zato nový přístroj bude umístěn od Země 1,5 milionu kilometrů, v takzvaném Lagrangeově bodu 2. Právě zde jsou gravitační a odstředivé síly vyrovnané tak, že zde umístěné družice zůstávají v jednom bodu – gravitace žádného z těles je nepřitahuje.

Tato vzdálenost bohužel znemožňuje, aby se k teleskopu vydávaly jakékoliv servisní mise. Délka jeho života tedy bude relativně omezená, zřejmě jen pět až deset let.

Cíl mise

Webbův teleskop bude moci pozorovat až stokrát menší (respektive méně jasné) objekty, než dokázal jeho předchůdce. Je konstruován tak, aby pozoroval velmi vzdálené a také velmi chladné objekty. To ho předurčuje dívat se do nejstarších míst ve vesmíru.

Jeho hlavním cílem bude pozorovat první hvězdy ve vesmíru a hledat vesmírné stopy prvních galaxií. Dalekohled nese jméno Jamese E. Webba, ředitele NASA v době vrcholícího vesmírného závodu (1961–1968).

Když nám tohle nabídl Hubbleův teleskop, na co se můžeme těšit u Webbova teleskopu?

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 13 mminutami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 2 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 5 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026
Načítání...