Obří vesmírná „kost“ má zlomeninu. Astronomové popsali, co ji způsobilo

Astronomové popsali pomocí rentgenové observatoře Chandra a radioteleskopů pravděpodobné vysvětlení zlomu v obrovské kosmické „kosti“ v galaxii Mléčná dráha.

Poblíž centra galaxie Mléčná dráha, do níž patří i Sluneční soustava a Země, leží „kosti“. Právě tak vypadají obrovské struktury viditelné v rádiovém spektru. Jednou z největších těchto kostí je útvar s nepříliš dobře zapamatovatelným názvem G359.13, vědci mu proto přezdívají Had.

Jde o typ takzvaného galaktického filamentu – tedy vláknité struktury tvořené magnetickými poli a nabitými částicemi, které se pohybují po spirálách podél těchto magnetických polí.

Částice při svém pohybu vyzařují rádiové vlny, díky nimž je Had detekovatelný pomocí rádiových teleskopů, jako je MeerKAT v Jižní Africe, ale také je může odhalit právě Chandra díky rentgenovým emisím.

Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93.

Zdroj: NASA

Kosmický Had

Tento Had měří na délku 230 světelných let, je tedy dlouhý jako 207 biliard pozemských anakond za sebou. Nový snímek z rentgenového teleskopu Chandra ukazuje, že je „zlomený“. Co mohlo frakturu něčeho tak nepředstavitelně obrovského způsobit?

Zdá se, že „kost“ byla zasažena rychle se pohybující, rychle rotující neutronovou hvězdou neboli pulsarem. Neutronové hvězdy jsou nejhustší známé hvězdy, vznikají při kolapsu a explozi masivních hvězd. Při těchto explozích často vyšlou extrémně silný impuls, který vystřelí vysokou rychlostí do kosmu. Takový impuls může mít délku celých světelných let a obrovskou sílu: v tomto případě dokázal rozbít i výše popsanou „kost“ Mléčné dráhy.

A astronomové teď opravdu objevili rentgenový a rádiový zdroj v místě zlomu, jímž je zřejmě právě pulsar. Kromě něj snímek v oblasti odhalil ještě další zdroj rentgenového záření: může pocházet z elektronů a pozitronů, jež byly urychleny na vysoké energie.

Pulsar podle NASA pravděpodobně narušil „kost“ tím, že částice z něj do ní narazily vysokou rychlostí, což narušilo magnetická pole a pokřivilo to i rádiový signál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ve Fukušimě probíhá masivní hybridizace prasat. S radiací nesouvisí

Když ve Fukušimě došlo k jaderné havárii, uprchla z místních chovů domácí prasata. A v přírodě narazila na své bratrance – divočáky. Přes odlišný vzhled v sobě oba druhy našly zalíbení, které skončilo opakovaným pářením. Vědci tuto unikátní situaci detailně prozkoumali, aby zjistili, co se vlastně stalo a jaký dopad to mělo na nově vzniklé hybridy.
před 15 hhodinami

Na Antarktidě kvůli ptačí chřipce hromadně umírají chaluhy

V letech 2023 a 2024 zemřelo v Antarktidě více než padesát chaluh, což jsou mořští ptáci příbuzní s racky. Příčinou byla vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, popsali teď přírodovědci v odborném časopise Scientific Reports. Jedná se o první zdokumentovaný úhyn volně žijících zvířat v důsledku tohoto viru na tomto kontinentu, tvrdí autoři.
před 17 hhodinami

Káva může pomáhat chránit mozek před demencí, uvádí nová studie

Pití několika šálků kofeinové kávy nebo čaje denně může v malé míře pomáhat zachovat výkonnost mozku a předcházet demenci. Vyplývá to z nové studie, kterou zveřejnil server JAMA Network a o níž informovala agentura Reuters.
před 20 hhodinami

Český vědec objevil neznámou formu magnetismu. Popsal ji v prestižním Nature

Fyzik Tomáš Jungwirth už získal celou řadu prestižních ocenění, patří také mezi světově nejcitovanější české vědce. Teď ho oslovil prestižní časopis Nature, aby pro něj shrnul své aktuální bádání na poli takzvaných altermagnetů, které objevil.
9. 2. 2026

Nezakazujte mladým sociální sítě, doporučují experti z Masarykovy univerzity

Odborníci z Masarykovy univerzity (MU) nedoporučují zákaz sociálních sítí pro děti do 15 let. Potenciální dopady jsou nejasné, existují rizika. Doporučují spíše zvýšit tlak na technologické platformy, uvedli ve vyjádření pro média. Objevují se ale i hlasy zastávající opačný názor. Premiér Andrej Babiš (ANO) v neděli řekl, že je pro zákaz používání sítí u dětí do 15 let po vzoru Francie. Řada zemí podobné opatření zvažuje.
9. 2. 2026Aktualizováno9. 2. 2026

Američtí plastičtí chirurgové vyzývají k odkladu operací pro změnu pohlaví

Americká společnost plastických chirurgů (ASPS) na začátku února oznámila, že v současné době neexistuje dostatek kvalitních výzkumů, které by prokazovaly, že operace vedoucí ke změně pohlaví u teenagerů prokazují dlouhodobé přínosy. Naopak, novější důkazy naznačují, že „léčba může přinášet komplikace a potenciální škody“. Vyzvala proto, aby lékaři odkládali operace změny pohlaví u mladých pacientů až do minimálně devatenácti let.
9. 2. 2026

Moravští archeologové vypráví příběh jednoho lovce. Dočkali se světového uznání

Mezinárodní vědecká organizace PLOS vydala seznam nejdůležitějších studií uplynulého roku v oboru lidské evoluce. Zařadila mezi ně i výzkum českých archeologů vedený Dominikem Chlachulou. Mladý brněnský vědec popsal zcela jedinečný nález: sadu nástrojů jednoho lovce z doby ledové, současníka Štorchových Lovců mamutů. Jiný takový objev z této doby archeologie nemá, je celosvětově jedinečný a pomáhá vyprávět příběh lidí, kteří sídlili před desítkami tisíc let pod Pálavou a vytvořili i slavnou Věstonickou Venuši.
9. 2. 2026

Nové riziko pro ohrožené gorily: agresivní paraziti od lidmi chovaných vepřů

Za vážnými záněty žaludku ohrožených horských goril je zvýšený výskyt hlístice rodu Hyostrongylus. Paraziti běžní u hospodářských zvířat tak mohou za určitých podmínek představovat riziko i pro volně žijící živočichy. Zjistil to mezinárodní tým vědců, jehož členy byli i zástupci Ústavu biologie obratlovců Akademie věd ČR (ÚBO). Svá zjištění publikovali v časopise Journal of Applied Ecology.
9. 2. 2026
Načítání...