Obří vesmírná „kost“ má zlomeninu. Astronomové popsali, co ji způsobilo

Astronomové popsali pomocí rentgenové observatoře Chandra a radioteleskopů pravděpodobné vysvětlení zlomu v obrovské kosmické „kosti“ v galaxii Mléčná dráha.

Poblíž centra galaxie Mléčná dráha, do níž patří i Sluneční soustava a Země, leží „kosti“. Právě tak vypadají obrovské struktury viditelné v rádiovém spektru. Jednou z největších těchto kostí je útvar s nepříliš dobře zapamatovatelným názvem G359.13, vědci mu proto přezdívají Had.

Jde o typ takzvaného galaktického filamentu – tedy vláknité struktury tvořené magnetickými poli a nabitými částicemi, které se pohybují po spirálách podél těchto magnetických polí.

Částice při svém pohybu vyzařují rádiové vlny, díky nimž je Had detekovatelný pomocí rádiových teleskopů, jako je MeerKAT v Jižní Africe, ale také je může odhalit právě Chandra díky rentgenovým emisím.

Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93.

Zdroj: NASA

Kosmický Had

Tento Had měří na délku 230 světelných let, je tedy dlouhý jako 207 biliard pozemských anakond za sebou. Nový snímek z rentgenového teleskopu Chandra ukazuje, že je „zlomený“. Co mohlo frakturu něčeho tak nepředstavitelně obrovského způsobit?

Zdá se, že „kost“ byla zasažena rychle se pohybující, rychle rotující neutronovou hvězdou neboli pulsarem. Neutronové hvězdy jsou nejhustší známé hvězdy, vznikají při kolapsu a explozi masivních hvězd. Při těchto explozích často vyšlou extrémně silný impuls, který vystřelí vysokou rychlostí do kosmu. Takový impuls může mít délku celých světelných let a obrovskou sílu: v tomto případě dokázal rozbít i výše popsanou „kost“ Mléčné dráhy.

A astronomové teď opravdu objevili rentgenový a rádiový zdroj v místě zlomu, jímž je zřejmě právě pulsar. Kromě něj snímek v oblasti odhalil ještě další zdroj rentgenového záření: může pocházet z elektronů a pozitronů, jež byly urychleny na vysoké energie.

Pulsar podle NASA pravděpodobně narušil „kost“ tím, že částice z něj do ní narazily vysokou rychlostí, což narušilo magnetická pole a pokřivilo to i rádiový signál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 13 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 16 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 18 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 19 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 20 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
před 23 hhodinami

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025

Borelie jsou mazané. Čeští vědci popsali první okamžiky infekce

Tým vědců z Biologického centra Akademie věd přinesl nové zásadní poznatky o tom, jak probíhá první fáze infekce lymské boreliózy těsně po přenosu z klíštěte.
3. 12. 2025
Načítání...