Obří vesmírná „kost“ má zlomeninu. Astronomové popsali, co ji způsobilo

Astronomové popsali pomocí rentgenové observatoře Chandra a radioteleskopů pravděpodobné vysvětlení zlomu v obrovské kosmické „kosti“ v galaxii Mléčná dráha.

Poblíž centra galaxie Mléčná dráha, do níž patří i Sluneční soustava a Země, leží „kosti“. Právě tak vypadají obrovské struktury viditelné v rádiovém spektru. Jednou z největších těchto kostí je útvar s nepříliš dobře zapamatovatelným názvem G359.13, vědci mu proto přezdívají Had.

Jde o typ takzvaného galaktického filamentu – tedy vláknité struktury tvořené magnetickými poli a nabitými částicemi, které se pohybují po spirálách podél těchto magnetických polí.

Částice při svém pohybu vyzařují rádiové vlny, díky nimž je Had detekovatelný pomocí rádiových teleskopů, jako je MeerKAT v Jižní Africe, ale také je může odhalit právě Chandra díky rentgenovým emisím.

Rentgenová observatoř Chandra je rentgenový dalekohled, který pracuje na oběžné dráze Země. Je pojmenován podle přezdívky indického astrofyzika Subrahmanyana Chandrasekhara. Observatoř vynesl na oběžnou dráhu raketoplán Columbia v roce 1999 během mise STS-93.

Zdroj: NASA

Kosmický Had

Tento Had měří na délku 230 světelných let, je tedy dlouhý jako 207 biliard pozemských anakond za sebou. Nový snímek z rentgenového teleskopu Chandra ukazuje, že je „zlomený“. Co mohlo frakturu něčeho tak nepředstavitelně obrovského způsobit?

Zdá se, že „kost“ byla zasažena rychle se pohybující, rychle rotující neutronovou hvězdou neboli pulsarem. Neutronové hvězdy jsou nejhustší známé hvězdy, vznikají při kolapsu a explozi masivních hvězd. Při těchto explozích často vyšlou extrémně silný impuls, který vystřelí vysokou rychlostí do kosmu. Takový impuls může mít délku celých světelných let a obrovskou sílu: v tomto případě dokázal rozbít i výše popsanou „kost“ Mléčné dráhy.

A astronomové teď opravdu objevili rentgenový a rádiový zdroj v místě zlomu, jímž je zřejmě právě pulsar. Kromě něj snímek v oblasti odhalil ještě další zdroj rentgenového záření: může pocházet z elektronů a pozitronů, jež byly urychleny na vysoké energie.

Pulsar podle NASA pravděpodobně narušil „kost“ tím, že částice z něj do ní narazily vysokou rychlostí, což narušilo magnetická pole a pokřivilo to i rádiový signál.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA otestovali elektrické bezpilotní letadlo. Může být budoucností zásobování

Nad Louisianou v srpnu létalo nenápadné letadlo, které se od těch normálních lišilo hlavně kokpitem. Žádný nemělo, bylo totiž zcela bez pilota. Test byl úspěšný, měl by otevřít cestu ke schválení tohoto způsobu přepravy.
před 19 mminutami

Roj umělých inteligencí napadl německý web. Radily se tam, jak lépe podvádět a škodit

Skupina autonomních agentů OpenAI se letos na jaře vymkla kontrole, unikla z testovacího prostředí a ovládla německou webovou stránku. Proměnila ji v nástěnku pro komunikaci s dalšími agenty umělé inteligence (AI). Podle agentury Reuters to vyplývá z nově zveřejněné studie a z informací osob obeznámených se situací. Představitelé společnosti OpenAI se o incidentu dozvěděli už před několika týdny, ale drželi ho v tajnosti.
před 1 hhodinou

Šlapání na hady, smrkání i biomechanika líbání. Vědci dostali satirické Nobelovky

Na otázky, jaká je evoluce líbání nebo jestli se dá analyzovat kvalita půdy pomocí spodního prádla, odpověděli čerství držitelé Ig Nobelovy ceny. Toto ocenění získávají výzkumníci za neobvyklé a nápadité příspěvky vědě. Mezi další letošní vítěze patří například práce, která zkoumala, jestli se bohatí lidé opravdu chovají hůř než ostatní, nebo brazilská studie o šlapání na jedovaté hady, kterou zpracoval vědec českého původu.
před 6 hhodinami

Podzimní počasí si ponese dědictví léta. Zásadní vliv bude mít mocný setrvačník

Z hlediska meteorologie se podzim chová jako dědic léta. Všechny extrémy, které v létě přijdou, se mohou projevit i v chladnějších měsících. Týká se to zejména teploty moře, která má dopad i ve vnitrozemí, včetně Česka.
před 7 hhodinami

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 8 hhodinami

VideoKrizové situace nanečisto. Virtuální realita naučí správně poskytnout první pomoc

Vytrénovat milion Čechů, aby dokázali poskytnout první pomoc a zasáhnout v případě ohrožení lidského života. To je cíl nového projektu Českého červeného kříže. Iniciativa #MocPomoc chce zapojit širokou veřejnost s pomocí moderních technologií. Konkrétně jde o virtuální realitu. Dobrovolníci si díky ní můžou vyzkoušet scénáře, které věrně kopírují reálné situace.
před 10 hhodinami

Otroci, keltománie i čínská medicína. Projekty z tuzemska získaly evropské granty

Tuzemská věda dostala finanční injekci z Evropské unie v podobě ERC grantů. Ty umožňují talentovaným mladším vědcům rozvinout jejich nadějné nápady a projekty. Každý ze šesti oceněných výzkumníků z České republiky může využít částku 36 milionů korun.
včera v 12:01

Přehledy od AI v Googlu mohou podporovat šíření konspirací, popsala studie

Funkce přehled od AI (umělé inteligence) v internetovém vyhledávači Google může spíše podporovat šíření některých konspiračních teorií než je vyvracet. Vyplývá to z nové studie výzkumníků z Queenslandské technické univerzity (QUT).
včera v 09:14

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.