NASA vyslala do vesmíru teleskop, který má pomoci pochopit velký třesk

Nahrávám video

Americká NASA do vesmíru v noci na středu vyslala dalekohled SPHEREx, který má pomoci vysvětlit, jak vznikaly a po miliardy let se vyvíjely galaxie a také, jak se vesmír krátce po svém vzniku začal tak rychle rozpínat. Uvedla to agentura AP.

„Neuvidíme Velký třesk, ale uvidíme jeho následky, a dozvíme se tak něco o počátku vesmíru,“ ujasnil hlavní vědec mise Jamie Bock.

SPHEREx, který z kalifornské základny do vesmíru vynesla raketa Falcon společnosti SpaceX, má za příštích šest měsíců díky infračerveným senzorům a širokému zornému poli zmapovat celou vesmírnou oblohu. A protože senzory jsou schopné rozlišit i 102 barev neviditelných lidským okem, umožní to vytvořit dosud nejbarevnější a nejobsáhlejší mapu vesmíru.

Teleskop sice nenasnímá galaxie do nejmenších detailů jako větší a složitější Hubbleův či Webbův vesmírný dalekohled, ale bude se soustředit na celkovou záři, kterou vytváří celá řada galaxií, včetně těch nejranějších, které vznikly po velkém třesku. Měl by tak nasbírat data o více než 450 milionech galaxií a více než 100 milionech hvězd v galaxii Mléčná dráha.

Velký třesk je fyzikální teorie, která předpokládá, že vesmír měl na počátku extrémně vysokou hustotu a teplotu a od té doby dochází k jeho neustálému rozpínání. Původně posměšné označení velký třesk (anglicky Big Bang) označuje počátek tohoto rozpínání a zjednodušeně ho připodobňuje k explozi. Dnes se jedná o všeobecně přijímanou kosmologickou teorii o vzniku a vývoji vesmíru a protiklad k opuštěným teoriím stacionárního vesmíru.

Během dvou let má zařízení o kuželovitém tvaru a váze 500 kilogramů, které stálo 488 milionů dolarů (11,2 miliardy korun), celou vesmírnou oblohu zmapovat čtyřikrát. V Mléčné dráze bude SPHEREx pátrat také po vodě a dalších složkách života v ledových mračnech mezi hvězdami, kde vznikají nové hvězdné soustavy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Skoro tři miliony „úhořů“ na jednom místě. Vědci popsali obří mumraj u Tasmánie

Mořští biologové zdokumentovali hejno téměř tří milionů ryb, které se pravidelně objevuje u jedné podmořské hory poblíž pobřeží Tasmánie jižně od Austrálie. Vědci dokázali spočítat, kolik tvorů hejno tvoří, díky kombinaci hned několika metod.
před 1 hhodinou

Studie odhalila skrytou souvislost mezi zpěvem ptáků, řečí a hudbou

Ptačí cvrlikání má s lidskou řečí a hudbou společného více, než by se mohlo na první pohled zdát. Studie zveřejněná v časopise Science odhalila společné akustické vzorce u stovek druhů ptáků a v lidské řeči a písních z 52 jazyků.
včera v 09:00‌‌

Vědci popsali nový druh dinosaura velikosti krocana, živil se ovocem

Vědci popsali nový druh dinosaura, který po území dnešních Spojených států kráčel před zhruba 66 miliony let. Byl velký přibližně jako krocan, neměl zuby a místo nich měl zobák uzpůsobený k rozmělňování měkké potravy. Vědci mu dali jméno Infernogallus jamesi, tedy „pekelné kuře“. Byl to však býložravec a živil se nejspíše ovocem, což podle vědců ukazuje, že jídelníček dinosaurů byl mnohem pestřejší, než se dosud předpokládalo. O studii publikované v časopise Nature Communications informovala agentura Reuters.
31. 10. 2026‌‌

Skarabové udrží trasu rovnou jako pravítko. Vědci to chtějí využít v biorobotice

Schopnost některých druhů hmyzu pohybovat se rovně ve složitém terénu fascinuje vědce už desítky let. Teď se skupina evropských expertů pokusila přenést toto poznání do praxe.
30. 10. 2026‌‌

Úspěšné vědecké granty mají skončit. Ať pokračují, vyzývá učená společnost

Rada Učené společnosti České republiky vyzvala vládu a sněmovnu, aby umožnily pokračování programu ERC CZ zaměřeného na podporu špičkového tuzemského výzkumu.
30. 10. 2026‌‌

Google podcenil rizika AI, akcie jeho domovské firmy rekordně oslabily

Akcie společnosti Alphabet, která provozuje vyhledávač Google, ztratily během jediného dne téměř půl bilionu dolarů (kolem deseti bilionů korun) hodnoty. Vyhledávání pomocí umělé inteligence, které sama zavedla, totiž firmu obírá o její tradiční zdroj příjmů z reklamy. A zisky z AI to zatím nedokázaly kompenzovat.
30. 10. 2026‌‌

Polární vír se může rozpadnout už začátkem listopadu. To se zatím nikdy nestalo

V dějinách pozorování se polární vír (někdy i polární vortex) nikdy nerozpadl před koncem listopadu. Letos se to možná stane už o tři týdny dříve, naznačují evropské meteorologické modely. To by mohlo mít zřejmě značné dopady na počasí v Evropě.
30. 10. 2026‌‌

Vědci: Za oběžnou dráhou Pluta je další „zakrslá“ planeta. Může být obrem mezi trpaslíky

Za oběžnou dráhou Pluta pravděpodobně obíhá kolem Slunce další trpasličí planeta. Ledové těleso astronomové objevili s pomocí teleskopu umístěného v Chile a označili 2026 ED138. K potvrzení toho, že jde skutečně o trpasličí planetu, jsou nicméně zapotřebí další pozorování.
30. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.