Astronomové našli kosmického „yettiho“. Galaxii, která by podle modelů neměla existovat

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Vědkyně z Arizonské univerzity poprvé spatřila zvláštní kosmický objekt v datech z teleskopu Atacama Large Millimeter Array, který stojí v Chile. Pozoruhodné bylo, že světlo pocházelo z prázdné oblasti. „Bylo to dost podivné, protože to vypadalo, jako by to světlo nevycházelo ze žádné známé galaxie,“ uvedla Williamsová v rozhovoru pro CNN.

„Když jsem si všimla, že tato galaxie je neviditelná ve všech ostatních vlnových délkách, nadchlo mě to – to totiž znamenalo, že musí být opravdu daleko a ukrytá v oblacích prachu,“ dodala vědkyně, jejíž výzkum vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Jako mýtická příšera

Vědkyni se tak podařilo náhodou najít galaxii pocházející z počátků vesmíru, z doby před asi 12,5 miliardy lety. Právě tak dlouho trvalo světlu, než od této galaxie připutovalo k Zemi.
Podle vědců se dá objev přirovnat k nalezení stop patřících nějakému mýtickému monstru, jako je třeba yetti. Až doposud totiž mohli vědci o existenci takových galaxií jen spekulovat, protože chyběla data o jejich existenci.

Zaznamenané světlo bylo zřejmě způsobené prachovými částicemi, které byly ohřáté hvězdami, jež vznikaly uvnitř této galaxie. Samotná oblaka prachu ale hvězdy ukrývala, proto byly až doposud pro lidstvo neviditelné.

„Zjistili jsme, že tato galaxie je skutečně monstrózní galaxií s podobným množstvím hvězd, jaké má například naše Mléčná dráha, ale kypící novou aktivitou – nové hvězdy tam vznikají asi stokrát rychleji než v naší vlastní galaxii,“ uvedl spoluautor studie Ivo Labbé, astronom z australské Swinburne University v Melbourne.

Objev otevírá zcela nový výzkum. Astronomové nyní musí především zjistit, jestli je tento yetti unikátní, nebo jich existuje více. „Tyto jinak ukryté galaxie jsou opravdu fascinující; musím pořád přemýšlet o tom, jestli to není jen vrcholek ledovce. Co když na nás čeká úplně nový typ galaxií a jen se těší, až je objevíme?“ komentovala objev další ze spoluautorek práce, astronomka Kate Whitakerová.

Odpovědi přinese Webb

Vědci mají naději, že na tyto otázky dostanou v dohledné době odpovědi. V průběhu roku 2021 by totiž měl být vypuštěn vesmírný dalekohled Jamese Webba – a ten bude schopný stopy po takových galaxiích zaznamenat. „Dalekohled bude schopný proniknout závojem prachu, takže se dozvíme, jak velké tyto galaxie opravdu jsou a jak rychle se zvětšují – jen tak dokážeme pochopit, proč je naše modely nedokázaly předpovědět,“ dodala Williamsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
před 8 hhodinami

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
před 10 hhodinami

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
před 16 hhodinami

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
včera v 09:00

VideoNASA chce do roku 2036 vybudovat základnu na Měsíci

Šéf NASA Jared Isaacman týden před startem mise Artemis II představil nový plán, podle kterého chtějí Spojené státy do roku 2036 vybudovat na Měsíci trvalou základnu. Počítá s desítkami pilotovaných přistání, budováním potřebné infrastruktury i využitím místních zdrojů, především vody. Právě její hledání bude jedním z klíčových úkolů příštích let a zapojí se do něj i technologie, kterou vyvíjejí vědci z ČVUT. Pátrání po vodě na Měsíci má začít v roce 2029.
11. 4. 2026

Dospělí, kteří nikdy nevstoupili do manželství, mají dle studie vyšší riziko rakoviny

Dlouhodobé vztahy zřejmě fungují jako silný faktor, který pomáhá před rakovinou. Ve hře je celá řada různých faktorů, které se podílejí na této ochraně, popsali vědci v rozsáhlém výzkumu.
11. 4. 2026

Artemis II se vrátila na Zemi. Přistání do oceánu proběhlo úspěšně

Mise Artemis II, při které první lidé od sedmdesátých let minulého století obletěli Měsíc, v noci na sobotu ukončila svou více než milion kilometrů dlouhou cestu. Čtveřice astronautů v kosmické lodi Orion proletěla atmosférou a dopadla do Tichého oceánu nedaleko západoamerického San Diega. Manažer programu Orion Howard Hu na tiskové konferenci uvedl, že tento den představuje začátek nové éry lidského průzkumu vesmíru.
10. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Vědci popsali šimpanzí „občanskou válku“ v Ugandě

V ugandském národním parku Kibale propukly mezi dvěma frakcemi šimpanzí skupiny Nogo boje, které vědci přirovnávají k občanské válce. Vyplývá to ze studie, která vyšla v odborném časopise Science.
10. 4. 2026
Načítání...