Astronomové našli kosmického „yettiho“. Galaxii, která by podle modelů neměla existovat

Astronomka Christina Williamsová náhodou objevila galaxii, která musela vzniknout těsně po velkém třesku. Je tak podivná, že ji vědci přirovnávají k mytologickému tvorovi.

Vědkyně z Arizonské univerzity poprvé spatřila zvláštní kosmický objekt v datech z teleskopu Atacama Large Millimeter Array, který stojí v Chile. Pozoruhodné bylo, že světlo pocházelo z prázdné oblasti. „Bylo to dost podivné, protože to vypadalo, jako by to světlo nevycházelo ze žádné známé galaxie,“ uvedla Williamsová v rozhovoru pro CNN.

„Když jsem si všimla, že tato galaxie je neviditelná ve všech ostatních vlnových délkách, nadchlo mě to – to totiž znamenalo, že musí být opravdu daleko a ukrytá v oblacích prachu,“ dodala vědkyně, jejíž výzkum vyšel v odborném časopise Astrophysical Journal.

Jako mýtická příšera

Vědkyni se tak podařilo náhodou najít galaxii pocházející z počátků vesmíru, z doby před asi 12,5 miliardy lety. Právě tak dlouho trvalo světlu, než od této galaxie připutovalo k Zemi.
Podle vědců se dá objev přirovnat k nalezení stop patřících nějakému mýtickému monstru, jako je třeba yetti. Až doposud totiž mohli vědci o existenci takových galaxií jen spekulovat, protože chyběla data o jejich existenci.

Zaznamenané světlo bylo zřejmě způsobené prachovými částicemi, které byly ohřáté hvězdami, jež vznikaly uvnitř této galaxie. Samotná oblaka prachu ale hvězdy ukrývala, proto byly až doposud pro lidstvo neviditelné.

„Zjistili jsme, že tato galaxie je skutečně monstrózní galaxií s podobným množstvím hvězd, jaké má například naše Mléčná dráha, ale kypící novou aktivitou – nové hvězdy tam vznikají asi stokrát rychleji než v naší vlastní galaxii,“ uvedl spoluautor studie Ivo Labbé, astronom z australské Swinburne University v Melbourne.

Objev otevírá zcela nový výzkum. Astronomové nyní musí především zjistit, jestli je tento yetti unikátní, nebo jich existuje více. „Tyto jinak ukryté galaxie jsou opravdu fascinující; musím pořád přemýšlet o tom, jestli to není jen vrcholek ledovce. Co když na nás čeká úplně nový typ galaxií a jen se těší, až je objevíme?“ komentovala objev další ze spoluautorek práce, astronomka Kate Whitakerová.

Odpovědi přinese Webb

Vědci mají naději, že na tyto otázky dostanou v dohledné době odpovědi. V průběhu roku 2021 by totiž měl být vypuštěn vesmírný dalekohled Jamese Webba – a ten bude schopný stopy po takových galaxiích zaznamenat. „Dalekohled bude schopný proniknout závojem prachu, takže se dozvíme, jak velké tyto galaxie opravdu jsou a jak rychle se zvětšují – jen tak dokážeme pochopit, proč je naše modely nedokázaly předpovědět,“ dodala Williamsová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Evropa se příliš spoléhá na čínské zelené technologie, varují experti

Nadměrná závislost Evropy na dovozu čínských zelených technologií může podle odborníků představovat vážné ekonomické a bezpečnostní riziko. Podle zprávy, o které informoval deník The Guardian, směřuje kvůli tomu evropský kontinent pomalu k řadě geopolitických problémů.
před 18 hhodinami

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
2. 5. 2026

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
2. 5. 2026

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
2. 5. 2026

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026
Načítání...