Voyager 1 odstartoval před 45 lety. Mimozemšťanům by řekl česky „Dobrý den“

Nahrávám video

Americká sonda Voyager 1 dosáhla při výzkumu vesmíru, a zejména vzdálených oblastí Sluneční soustavy řady prvenství, mezi které patří i to, že 25. srpna 2012 opustila jako první člověkem vyrobené těleso heliosféru. Do kosmu stroj zamířil před 45 lety – 5. září 1977.

Dnes je Voyager 1 více než 23 miliard kilometrů od Země a díky dostatečné zásobě energie stále vysílá. Podle NASA by měly jeho antény dodávat informace nejméně do roku 2025. 

Spojené státy vyslaly před 45 lety do vzdálených oblastí Sluneční soustavy dvě sondy. Trochu paradoxně jako první odstartoval nejprve 20. srpna 1977 Voyager 2, teprve o 16 dní později pak následoval Voyager 1, který ale putuje rychleji (a jiným směrem).

Trvalo mu rok a půl, než se dostal k největší planetě soustavy Jupiteru. Nejvíce se k tomuto plynnému obru sonda přiblížila začátkem března 1979, tehdy byl Voyager 1 od Jupiteru vzdálen pouhých 275 tisíc kilometrů, zhruba dvě třetiny střední vzdálenosti ze Země na Měsíc, a poté zamířil k Saturnu.

Sonda Voyager 1
Zdroj: ČT24

Tam zkoumal především jeho měsíc Titan, který je podle astrobiologa Tomáše Petráska velmi zajímavým tělesem – má například atmosféru hustější než Země. „Mohli bychom tak pozorovat takovou prebiotickou polévku, vznikají tam sloučeniny, z jakých by na Zemi kdysi dávno mohl vzniknout život. A tam se to odehrává teď,“ popsal vědec. 

Směr: mezihvězdný prostor

Voyager 1 tento cíl své mise, prozkoumání dvou největších planet, naplnil 13. listopadu 1980, když odeslal první zblízka pořízené fotografie Saturnu. Sonda poté zamířila k okraji Sluneční soustavy a dodnes je v dobrém stavu a rychlostí 17 kilometrů za sekundu stále zvětšuje svou vzdálenost od Slunce.

Voyager 1 je v současné době vzdálen od Země 23,3 miliard kilometrů. To je tak daleko, že urazit tuto vzdálenost trvá světlu 20 hodin a 33 minut. Odeslání zprávy na Voyager 1 a obdržení odpovědi proto trvá zhruba dva dny.

Voyager 1 se blíží hranici sluneční soustavy
Zdroj: ČT24

Obě sondy o velikosti malého auta jsou poháněny energií z pomalého rozpadu plutonia. Obě jí mají dost, aby dokázaly vysílat vědecké údaje asi do roku 2025. I potom sice poletí dál Mléčnou dráhou, ale zbytek své poutě už budou němé.

Technický tým mise už vypnul různé subsystémy a ohřívače, aby tak ušetřil energii pro vědecké přístroje a kriticky důležité systémy. Ty zatím NASA vypnout nemusela a tým Voyageru pracuje na tom, aby obě sondy fungovaly i po roce 2025.

Co řekneme mimozemšťanům

Pro případ, že by se někdy setkaly s mimozemskou civilizací, nesou obě sondy na palubě pozlacenou osmnácticentimetrovou destičku se záznamem zvuků a obrazů, které charakterizují život na Zemi v době vypuštění. Případní mimozemšťané si tak budou moci vyslechnout pozdravy v 55 pozemských jazycích nebo se pohroužit do poslechu hudebních děl Wolfganga Amadea Mozarta či bluesmana Willieho Johnsona.

„Otázka je, jestli by to mimozemšťané dokázali interpretovat, jestli vůbec slyší zvuk,“ doplňuje astrobiolog Petrásek. „Pokud by se jim to povedlo, tam se jim ale dostane spousty informací o Zemi. Mimo jiné jsou na té desce nahrané pozdravy v mnoha světových jazycích včetně češtiny. Takže pokud jednou za stovky tisíc let sondu zachytí nějaké mimozemská civilizace, tak uslyší i naše české ‚Dobrý den‘,“ dodává vědec.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
před 21 hhodinami

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
včera v 13:00‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
včera v 10:18‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Archeologové našli na Olomoucku hradisko ze starší doby bronzové

Archeologové objevili v Charvátech na Olomoucku dosud neznámé opevněné sídliště ze starší doby bronzové. Pravěké hradisko, které mohlo sloužit jako centrum okolních komunit, chránily tři linie obranných příkopů. Archeologové při záchranném výzkumu odkryli také čtyři hroby a pozůstatky osídlení z několika pravěkých období. Rozsah opevněného areálu pomohl odhalit také geofyzikální průzkum.
18. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.