Částice strana 3 z 3

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas jejich maxima totiž vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy na dobu, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména v noci na 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Sondy Voyager jsou od Země miliardy kilometrů daleko – staly se už dávno nejvzdálenějšími lidmi vyrobenými objekty. Na hranicích naší Sluneční soustavy teď narazily na nový, zatím nepopsaný, kosmický fenomén.

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

Koronavirus se může běžně šířit kapénkami i malými částicemi, jako jsou ty obsažené v aerosolu. V aktualizovaných pokynech to uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které ale později uvedlo, že teprve navrhované změny doporučení byly zveřejněny omylem. Zatímco kapénky se šíří hlavně při kýchání či kašlání, aerosol vzniká i při dýchání. Světová zdravotnická organizace (WHO) současně potvrdila, že nezměnila stanovisko ohledně šíření koronaviru v aerosolu, pro které neexistuje žádný nový důkaz. A to je velmi důležité.

Argumentů, proč nosit jakékoliv roušky jako ochranu před respiračními chorobami, stále přibývá. Nová studie prozkoumala různé materiály – výsledek podle jejích autorů jasně ukazuje, že i rouška z obyčejného trička před přenosem koronaviru chrání.

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) přijala novou výzkumnou strategii na příští léta. Laboratoř o tom informovala na svém webu. Zaměřit se chce především na další měření vlastností Higgsova bosonu a zkoumání fyzikálních procesů při nejvyšších energiích. Cílem je tak co nejvíc využít potenciál Velkého hadronového urychlovače (LHC) po plánovaném zvýšení jeho výkonnosti.

Vědci z brněnské Masarykovy univerzity popsali způsob, jakým umí buňky využít takzvané bakteriofágy, tedy viry, které je napadají, k přenosu své vlastní DNA. Popis struktury částice označované jako GTA (gene transfer agent) a mechanismy, které těmto částicím brání, aby znovu napadaly buňky, zveřejnil časopis Nature Communcations.

Od května 2018 je na palubě Mezinárodní vesmírné stanice ISS zařízení o velikosti minibaru. Jmenuje se Cold Atom Lab (CAL) a je schopné ochladit atomy ve vakuu na téměř absolutní nulu. Jde tedy o jedno z míst ve vesmíru, kde panuje vůbec největší zima. Vědci tento přístroj podle časopisu Nature využili k vytvoření jednoho z nejvzácnějších a nejpodivnějších skupenství hmoty – poprvé to dokázali na této stanici.

Šíření koronaviru, kterým se po celém světě nakazily už statisíce lidí, může souviset se znečištěním ovzduší. Vyplývá to ze studie publikované italskými vědci, o které informoval list The Economist. Odborníci se domnívají, že virus SARS-CoV-2 se může přenášet i za pomoci prachových částic.

Velký urychlovač částic LHC, který je ukrytý v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici, pomáhá vědcům odkrývat tajemství vesmíru. Už krátce po jeho spuštění 30. března 2010 fyzikové z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) dosáhli prvního velkého úspěchu. Podařilo se jim srazit protonové paprsky a napodobit tak – byť jen ve velmi malém měřítku – podmínky, která panovaly ve vesmíru těsně po takzvaném Velkém třesku.

Dvě desítky vědců, studentů a pedagogů ve čtvrtek převzaly Cenu Wernera von Siemense za přínos v technických a přírodních vědách. Letos do soutěže přišlo rekordních 833 přihlášek. Mezi laureáty jsou například tým virologa Pavla Plevka, který popsal strukturu částice viru klíšťové encefalitidy či lékařka Dagmar Myšíková s prací věnovanou protinádorové imunologii. Spolu se studenty získali ocenění i vedoucí jejich prací.

Krátkodobé koncentrace prachových částic na mnoha místech České republiky v době silvestrovských a novoročních oslav opět překonaly všechny rekordy. Hlavní příčinou byly ohňostroje.

V srpnu 2018 odstartovala ke Slunci Parkerova solární sonda. Té se podařilo ponořit zatím nejhlouběji ze všech lidmi vyrobených těles. Sonda uskutečnila 3 ze 24 průletů sluneční koronou a podařilo se jí také odeslat zpátky na zem obrovské množství naměřených údajů. Vědci je teď vyhodnotili a zjistili řadu nových poznatků třeba o slunečním větru. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Nature.

Mise sondy Voyager 2 zveřejnila poprvé výsledky měření z mezihvězdného prostoru, kam se družice dostala zhruba před rokem jako teprve druhé těleso v historii vyrobené člověkem. Měření ukazují, že je tato oblast jiná, než věda doposud tušila.

Pobyt na špatném ovzduší by mohl způsobovat vypadávání vlasů. Naznačila to nová studie jihokorejských vědců. Ti zjistili, že vystavení běžným znečišťujícím látkám snižuje hladiny čtyř proteinů, které jsou zodpovědné za růst a odolnost vlasů.

Autoři studie, která vyšla v odborném žurnálu Nature Communications, porovnávali úroveň oxidu uhličitého během celého období, kdy na Zemi existuje člověk jako živočišný druh. Během posledních 2,5 milionu let se úroveň tohoto plynu nikdy ani vzdáleně nedostala k současným hodnotám. „Současný vysoký objem oxidu uhličitého v ovzduší tedy není experimentem jen pro klima a přírodu, ale je to také experiment pro nás – lidi,“ varují autoři studie.

Indická vláda se rozhodla zakázat prodej elektronických cigaret, které podle ní představují zdravotní riziko. Výrobci tak ztrácejí potenciálně velký trh. Přitom čím dál více kuřáků využívá e-cigaretu jako náhradu klasického tabáku. Obavy ze zdravotních důsledků vapování v poslední době rostou i v dalších zemích: někde zvažují omezení, jinde mluví o úplném zákazu.

Vzorky deště z amerických Skalistých hor (Rocky Mountains) obsahují různobarevná vlákna mikroplastů. Upozornil na to nový výzkum agentury United States Geological Survey. Objev vzbuzuje další otázky týkající se množství plastového odpadu, který se dostává do přírody.

Průměrný dospělý člověk žijící v USA za rok sní přinejmenším padesát tisíc částic mikroplastů. Tvrdí to první velká studie na toto téma, která vyšla ve vědeckém žurnálu Environmental Science and Technology. Podle autorů má největší dopad na přijímání mikroplastů pití nápojů v plastových lahvích a jejich množství navíc může být ještěš vyšší, protože všechny potravinové zdroje se nepodařilo analyzovat.

Lidská civilizace je životně závislá na vodě, přesněji na dostatečném množství kvalitní pitné vody. Světový den vody se slaví proto, aby se důležitost této zdánlivě všudypřítomné tekutiny připomínala.

Před 15 lety američtí vědci oznámili, že vytvořili novou, šestou formu hmoty, takzvaný fermionický kondenzát. Do té doby vědci rozeznávali pět skupenství hmoty: plynné, kapalné, pevné, plazmu a Boseho-Einsteinův kondenzát, který byl objeven v roce 1995.

Evropská laboratoř jaderného výzkumu (CERN) představila vizi částicového urychlovače nové generace. Má být umístěn v kruhovém tunelu o obvodu 100 kilometrů, informovala agentura AP.

Velkého úspěchu dosáhlo oddělení Mikrofotoniky z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd České republiky v Brně (ÚPT AV ČR), když přispělo k tématu, za které byla před měsícem udělena Nobelova cena za fyziku. Práci brněnských vědců o použití fotonů s vlastní rotací zveřejnil prestižní časopis Nature Communications.