Veškerý koronavirus na planetě by se vešel do malé plechovky od coly, vypočítal vědec

Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.

Aby Yates mohl vypočítat celkový objem všech částic viru SARS-Cov-2 na světě, potřeboval v první řadě znát přibližný počet aktuálně nakažených.

Využil proto statistické a epidemiologické modely Institute for Health Metrics and Evaluation. Podle nich se nyní koronavirem denně globálně nakazí zhruba tři miliony lidí.

Poté potřeboval odhadnout, kolik částic koronaviru lidské tělo během infekce obsahuje. Virová zátěž infikovaných přitom závisí na tom, jak dlouho jsou lidé nakažení. Obecně se totiž předpokládá, že množství viru v těle je nejvyšší zhruba šest dní po nákaze, následně postupně klesá.

Jako zrnek písku

Maximální virová zátěž se podle předpokladů pohybuje od jedné do sto miliard virových částic. Ve svém výpočtu proto Yates pracoval s číslem 10 miliard a došel k závěru, že v jeden moment na světě existují přibližně dva triliony částic zmiňovaného viru.

Zhruba stejný počet je na Zemi například zrníček písku. Je ale třeba vzít v potaz, že částice SARS-CoV-2 jsou miniaturní. Podle odhadů má jeden koronavir v průměru sto nanometrů. 

  • Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru.

Po dalších výpočtech pak vědec došel k závěru, že celkový objem koronaviru ve světě je přibližně 120 mililitrů.

Pokud by se však veškeré tyto virové částice daly dohromady, zcela by na sebe kvůli svému tvaru nepřilnuly a zůstaly by mezi nimi mezery. Podle odhadů by toto prázdné místo zabíralo přibližně 26 procent celkového objemu. Ten by tak v případě koronaviru vzrostl na přibližně 160 mililitrů.

S velkou rezervou by se tak veškerý SARS-CoV-2 vešel do pouhé malé – 330mililitrové – plechovky od nápoje nebo třeba do šesti panákových skleniček. Do půllitru od piva by se toto množství vešlo přibližně třikrát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Japonští vědci zkoumají ledovce, které odolávají změně klimatu

Místo aby ledovce v Tádžikistánu tály, mírně zvětšují svůj objem. Jde o světovou raritu. Jestli je to způsobeno například vlastnostmi ledu, nebo specifickými lokálními podmínkami, vědci zatím nevědí, ale snaží se to zjistit.
včera v 12:17

V Ugandě ochránci zvířat učí šimpanze, jak žít v blízkosti lidí

Šimpanzi v Ugandě musí žít ve stále větší blízkosti lidí. Tento přechod ale nezvládají bez pomoci lidí, kteří se snaží zvířata adaptovat.
včera v 09:57

Španělské úřady prověřují, zda africký mor prasat neunikl z tamní laboratoře

Španělská policie od čtvrtka prověřuje laboratoř v Katalánsku. Cílem vyšetřování je objasnit, jestli za vznikem ohnisek afrického moru prasat, který v regionu zabil přinejmenším 26 divočáků, nestojí právě toto pracoviště nebo jiná z pěti laboratoří v této oblasti, které s virem pracují.
19. 12. 2025

Lyžování na ledovci se stane vzpomínkou. V Alpách jich mohou zbýt tři procenta

Horské ledovce hrají mimořádně důležitou roli. Ovlivňují lokální i globální klimatické systémy, zásobují řeky vodou, formují krajinu a mají i kulturní a estetický význam pro místní komunity. V neposlední řadě je důležitý také jejich turistický potenciál. Nová vědecká studie však ukazuje, že jejich zánik se zrychluje a většina z nich zmizí už během tohoto století.
19. 12. 2025
Načítání...