Veškerý koronavirus na planetě by se vešel do malé plechovky od coly, vypočítal vědec

Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.

Aby Yates mohl vypočítat celkový objem všech částic viru SARS-Cov-2 na světě, potřeboval v první řadě znát přibližný počet aktuálně nakažených.

Využil proto statistické a epidemiologické modely Institute for Health Metrics and Evaluation. Podle nich se nyní koronavirem denně globálně nakazí zhruba tři miliony lidí.

Poté potřeboval odhadnout, kolik částic koronaviru lidské tělo během infekce obsahuje. Virová zátěž infikovaných přitom závisí na tom, jak dlouho jsou lidé nakažení. Obecně se totiž předpokládá, že množství viru v těle je nejvyšší zhruba šest dní po nákaze, následně postupně klesá.

Jako zrnek písku

Maximální virová zátěž se podle předpokladů pohybuje od jedné do sto miliard virových částic. Ve svém výpočtu proto Yates pracoval s číslem 10 miliard a došel k závěru, že v jeden moment na světě existují přibližně dva triliony částic zmiňovaného viru.

Zhruba stejný počet je na Zemi například zrníček písku. Je ale třeba vzít v potaz, že částice SARS-CoV-2 jsou miniaturní. Podle odhadů má jeden koronavir v průměru sto nanometrů. 

  • Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru.

Po dalších výpočtech pak vědec došel k závěru, že celkový objem koronaviru ve světě je přibližně 120 mililitrů.

Pokud by se však veškeré tyto virové částice daly dohromady, zcela by na sebe kvůli svému tvaru nepřilnuly a zůstaly by mezi nimi mezery. Podle odhadů by toto prázdné místo zabíralo přibližně 26 procent celkového objemu. Ten by tak v případě koronaviru vzrostl na přibližně 160 mililitrů.

S velkou rezervou by se tak veškerý SARS-CoV-2 vešel do pouhé malé – 330mililitrové – plechovky od nápoje nebo třeba do šesti panákových skleniček. Do půllitru od piva by se toto množství vešlo přibližně třikrát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Alternativní Nobelovy ceny končí v USA. Míří do země, která dala světu Einsteina a kukačky

Udělování humoristických Ig Nobelových cen se po více než třiceti letech přesune ze Spojených států do Švýcarska. Zakladatel akce Marc Abrahams už totiž nepovažuje USA za bezpečnou zemi pro hosty cen. Abrahams uvedl, že za rozhodnutím stojí vývoj ve Spojených státech za poslední rok, což odpovídá návratu Donalda Trumpa do Bílého domu.
před 15 hhodinami

Déšť jako zbraň. Vojenská meteorologie je pro moderní války zásadní

Vliv meteorologie na vojenské konflikty je zásadní, ale veřejností mnohdy podceňovaný. Přitom bez špičkové předpovědi počasí se nedá žádný moderní konflikt vyhrát.
včera v 14:26

Čeští vědci využívají AI k hledání „překlepů“ v mozku

Najít v mozku drobné problémy, které mohou jednou přerůst třeba v Alzheimerovu chorobu, to je cílem výzkumu Milana Němého z ČVUT. Využití při tom má umělá inteligence.
včera v 10:43

Mise Artemis pro přistání na Měsíci může mít zásadní problémy, varuje inspektor

NASA nedávno změnila své plány ohledně mise na Měsíc. Stále ale doufá, že tam do roku 2028 její astronauti přistanou. Teď se objevila další překážka – podle zprávy kontrolního orgánu by let byl spojený s riziky pro bezpečnost posádky. Ve čtvrtek večer pak NASA informovala, že start mise Artemis II, při které astronauti obletí Měsíc, by mohl proběhnout 1. dubna.
12. 3. 2026Aktualizováno12. 3. 2026
Načítání...