Veškerý koronavirus na planetě by se vešel do malé plechovky od coly, vypočítal vědec

Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.

Aby Yates mohl vypočítat celkový objem všech částic viru SARS-Cov-2 na světě, potřeboval v první řadě znát přibližný počet aktuálně nakažených.

Využil proto statistické a epidemiologické modely Institute for Health Metrics and Evaluation. Podle nich se nyní koronavirem denně globálně nakazí zhruba tři miliony lidí.

Poté potřeboval odhadnout, kolik částic koronaviru lidské tělo během infekce obsahuje. Virová zátěž infikovaných přitom závisí na tom, jak dlouho jsou lidé nakažení. Obecně se totiž předpokládá, že množství viru v těle je nejvyšší zhruba šest dní po nákaze, následně postupně klesá.

Jako zrnek písku

Maximální virová zátěž se podle předpokladů pohybuje od jedné do sto miliard virových částic. Ve svém výpočtu proto Yates pracoval s číslem 10 miliard a došel k závěru, že v jeden moment na světě existují přibližně dva triliony částic zmiňovaného viru.

Zhruba stejný počet je na Zemi například zrníček písku. Je ale třeba vzít v potaz, že částice SARS-CoV-2 jsou miniaturní. Podle odhadů má jeden koronavir v průměru sto nanometrů. 

  • Nanometr (značka nm) je délková jednotka, 10−9 neboli 1 miliardtina metru.

Po dalších výpočtech pak vědec došel k závěru, že celkový objem koronaviru ve světě je přibližně 120 mililitrů.

Pokud by se však veškeré tyto virové částice daly dohromady, zcela by na sebe kvůli svému tvaru nepřilnuly a zůstaly by mezi nimi mezery. Podle odhadů by toto prázdné místo zabíralo přibližně 26 procent celkového objemu. Ten by tak v případě koronaviru vzrostl na přibližně 160 mililitrů.

S velkou rezervou by se tak veškerý SARS-CoV-2 vešel do pouhé malé – 330mililitrové – plechovky od nápoje nebo třeba do šesti panákových skleniček. Do půllitru od piva by se toto množství vešlo přibližně třikrát. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl po předchozích dvou letech nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 stupně Celsia) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 stupně Celsia chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň nejteplejších v historii měření.
04:22Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vědci naznačili, proč jsou někteří primáti homosexuální

Homosexualita je u savců natolik rozšířená, že to podle vědců nemůže být ani náhoda, ani omyl. Hledají proto evoluční příčiny a nový výzkum přinesl rovnou několik zajímavých poznatků.
před 2 hhodinami

Riziko jo-jo efektu je u léků na hubnutí zásadní, zjistili vědci

Nová studie vědců z Oxfordu odhalila velkou hrozbu toho, že po vysazení nejmodernějších a velmi účinných léků proti obezitě se hmotnost opět velmi rychle vrací.
před 4 hhodinami

Zvyšte daně na slazené nápoje, vyzývá státy WHO. Česku by to dle analýzy pomohlo

Světová zdravotnická organizace (WHO) doporučila členským zemím, aby zvýšily daně na slazené a alkoholické nápoje s cílem omezit jejich spotřebu a finančně podpořit zdravotnictví. Podle WHO fakt, že většina zemí má na tyto nápoje stále nízké daně, přispívá k nárůstu počtů nemocných obezitou, cukrovkou, chorobami srdce a rakovinou.
před 7 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 23 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026
Načítání...