Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).
WHO vydala směrnice ohledně škodlivin v ovzduší naposledy v roce 2005. Teď je upravila na základě posledních studií, podle nichž je překračování těchto limitů spojené se značnými zdravotními riziky. Každoročně podle odhadů WHO po celém světě předčasně zemře sedm milionů lidí, kteří dýchají špinavý vzduch.
Maximální přípustná koncentrace oxidu dusičitého, který pochází hlavně z naftových motorů v automobilech, by v budoucnu měla být místo dřívějších čtyřiceti pouze deset mikrogramů na metr krychlový. Evropská unie v současné době povoluje právě čtyřicet.
Polétavý prach vzniká zejména při spalovacích procesech v dopravě, energetice, domácnostech, zemědělství a na skládkách odpadu. EU stanovuje mezní hodnotu 25 mikrogramů jemných částic PM2,5 na metr krychlový.
WHO dosud doporučovala deset a od nynějška to bude pět mikrogramů. U částic PM10 je v EU nejvyšší dovolená koncentrace 40 mikrogramů na metr krychlový, zatímco WHO své směrnice zpřísnila z dvaceti na patnáct mikrogramů.
V EU celá čtvrtina obyvatel měst dýchá vzduch, který překračuje dosavadní maximální hodnoty částic PM2,5 stanovené WHO, upozorňuje agentura DPA. V celém světě je to podle odhadů WHO až 90 procent. Evropská sedmadvacítka chce své limity ohledně znečištění vzduchu zpřísnit v následujícím roce.
Kvalita ovzduší podle WHO hraje roli také v době covidové pandemie, neboť lidé s dýchacími obtížemi danými špatným vzduchem jsou náchylnější k těžkému průběhu onemocnění covid-19 než zdraví lidé.
V Česku znečištění klesá, zejména vlivem klimatu
Koncentrace většiny měřených látek v ovzduší ČR meziročně významně poklesly, podotýká Státní zdravotní ústav. Podle něj jsou hlavní příčinou této pozitivní změny hlavně mimořádně příznivé rozptylové podmínky v roce 2020 a pokračující teplotně nadprůměrné zimy 2012 až 2020.
Dlouhodobě hlavním znečišťovatelem ovzduší ve městech zůstává doprava. Z hlediska zátěže obyvatel a vlivu na zdraví mají stále největší význam aerosolové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky, které jsou pro lidský organismus rakovinotvorné a mohou se podílet na zvýšení předčasné úmrtnosti.
„Také opatření proti koronaviru zasáhla do měřených hodnot. Zvláště v období březen až červen 2020 znamenala omezení v rámci nouzového stavu na jedné straně pro ovzduší negativní zvýšení provozu lokálních energetických zdrojů v příměstských a vesnických lokalitách a na straně druhé pro ovzduší pozitivní omezení mobility a dopravy ve městech,“ popsal stav vedoucí Národní referenční laboratoře SZÚ pro venkovní a vnitřní ovzduší Bohumil Kotlík.
Ve většině českých sídel meziročně poklesly koncentrace benzo[a]pyrenu. Jeho původcem v ovzduší bývá jak nedokonalé spalování fosilních a pevných paliv, tak i některé průmyslové výroby. Je navázán na prachové částice a pro lidský organismus jde o látku karcinogenní a mutagenní.
Nenechme se ukolébat, upozorňuje expertka
Analýza trendů ročních středních hodnot ve městech potvrdila také mírný pokles hodnot benzenu, arsenu a niklu.
Další látky jsou, v závislosti na rozložení a podílu jednotlivých typů zdrojů, významné lokálně. Zejména v dopravně zatížené pražské a brněnské aglomeraci či v průmyslových lokalitách na Ostravsku jde o oxid dusičitý. Benzen nebo kadmium hraje roli v okolí Tanvaldu. Zvýšené hodnoty arsenu a prachu jsou dále měřeny v lokalitách s majoritním zastoupením malých zdrojů na pevná nebo fosilní paliva. V období dubna až srpna narůstají počty dnů se zvýšenými hodnotami ozónu.
„Problém s dlouhodobě zvýšenou úrovní znečištění ovzduší sídel polycyklickými aromatickými uhlovodíky, ke kterým právě benzo[a]pyren řadíme, trvá už desítky let a není na místě se nechat ukolébat zmíněným mírným poklesem,“ doplňuje Helena Kazmarová vedoucí Centra zdraví a životního prostředí SZÚ.
„Život lidem zkracují především prachové částice a polycyklické aromatické uhlovodíky. Když zjednodušíme řeč naměřených čísel, lze říci, že na každého obyvatele ČR staršího třiceti let připadly v roce 2019 v průměru téměř tři ztracené dny života v důsledku dýchání takto znečištěného vzduchu,“ dodává Kotlík.
