Prastaré íránské písmo rozluštil jediný vědec

Íránská civilizace, které americký prezident Donald Trump na začátku dubna pohrozil zničením, je tématem, kterému se francouzský archeolog Francois Desset věnuje s plným zápalem již více než dvě desetiletí. A navíc se tomuto badateli podařilo v roce 2022 rozluštit více než čtyři tisíce let staré písmo, které bylo považováno za nerozluštitelné, napsala agentura AFP.

Lineární elamština, či lineární elamské písmo, je dnes už zaniklý systém písma. Název odkazuje na civilizaci Elamu, která existovala ve starověku na jihu dnešního Íránu a byla rivalem sousední Mezopotámie. V rozhovoru pro agenturu AFP Desset, který spolupracuje s katedrou pro výzkum antických věd na Lutyšské univerzitě, vysvětluje, že lineární elamština je jediným „skutečně místním“ písmem ze všech, která se v dlouhé historii Íránu používala.

„Všechna ostatní – klínové písmo, arabská abeceda nebo řecká abeceda – byla dovezena ze západu,“ říká 43letý archeolog. A perština, která je indoevropského původu a jež je v současnosti oficiálním jazykem v Íránu, je zapisovaná arabskou abecedou. Je „mnohem blíže francouzštině než elamskému jazyku“, ujišťuje Desset.

Písmo, které nikdo nedokázal vyluštit sto let

Pro tohoto bývalého studenta pařížské Sorbonny začalo dobrodružství v Íránu v roce 2006, kdy se účastnil vykopávek na jihu země, při nichž byly objeveny tabulky psané lineárním elamským písmem. Tento písemný systém, složený ze 77 znaků – ve tvaru kosočtverců, křivek a dalších geometrických útvarů –, byl objeven v roce 1903 francouzskou expedicí zkoumající archeologické naleziště v Súsách, starověkém elamském městě na jihozápadě dnešního Íránu.

Podle výzkumníka však po desetiletí odolával tento jazyk pokusům o rozluštění, pravděpodobně kvůli velmi omezenému počtu známých nápisů. Až do chvíle, kdy mohl na vlastní oči (a ne jen na fotografiích) spatřit starověké vázy ze sbírky Mahboubianů, jedné íránské rodiny žijící v exilu v Londýně.

Interpretace znaků lineární elamštiny
Zdroj: Wikimedia Commons/François Desset (CC-BY-4.0)

V roce 2015 díky těmto vázám „získal přístup k deseti novým textům a klíč k rozluštění byl právě v nich“, pokračoval tento „Champollion moderní doby“, jak ho přezdívají některá média. Jedná se o odkaz na slavného francouzského dešifrovatele egyptských hieroglyfů z 20. let 19. století.

Klíče k pochopení

V Lutychu spolupracuje François Desset s egyptologem a profesorem asyriologie, a také s jedním odborníkem na starověké civilizace Mezopotámie, dnešního Iráku. Tato trojice představuje podle AFP v akademickém světě jedinečné centrum unikátních schopností zaměřené na tři historické kolébky písma.

„Klíčem k rozluštění písma jsou vlastní jména, názvy míst, bohů a králů,“ pokračuje Desset. „Pro Champolliona to byla jména řeckých panovníků, Ptolemaia či Kleopatry... Identifikoval znaky, které označovaly jména těchto panovníků. Mým Ptolemaiem je panovník jménem Šilhaha, který vládl kolem roku 1950 před naším letopočtem.“

V sekvenci čtyř znaků orientalista zjistil, že poslední dva jsou stejné, což přesně odpovídá konci jména Šilhaha. Dnes François Desset uvádí, že má k dispozici 45 nápisů v lineárním elamském písmu, což je dvakrát více než před dvaceti lety.

Získané znalosti v oblasti dešifrování mu možná nyní umožní vrátit se v čase a studovat tabulky v „protoelamském“ písmu z ještě dřívějšího období. Ty jsou rovněž uloženy v pařížském Louvru spolu s nálezy z první poloviny 20. století.

Uprostřed války na Blízkém východě se tento akademik, který žil v Íránu v letech 2014 až 2020, raduje, že může zviditelnit bohaté íránské dědictví. „Doufám, že tato práce bude mít pozitivní dopad na íránskou kulturu a identitu, až se situace uklidní,“ uzavírá.

Podrobnosti licence zde.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

AI odhalila dosud neznámé objevy v zápisnících matematika Gödela

Umělá inteligence (AI) pomáhá vědcům porozumět zápiskům rakouského matematika Kurta Gödela, rodáka z Brna, který změnil matematiku. Jeho zápisníky mají 1009 stran a z velké části jsou psané Gabelsbergerovým těsnopisem, jenž byl zastaralý už v době, kdy si Gödel poznámky zapisoval, uvedl britský deník The Guardian.
před 15 hhodinami

Krokodýli přežili dinosaury, protože se drželi v teple, tvrdí vědci

Jedním z důvodů, proč krokodýli přežili následky dopadu meteoritu, který vyhubil dinosaury, je, že se vždy zarputile zdržovali v teplých klimatických podmínkách. Ukazují to výsledky nové studie.
před 21 hhodinami

Vesmírná loď Starship se vrátila na Zemi, přistála do záchytných ramen

Vesmírná loď Starship se po 22 hodinách letu na oběžné dráze, kde vypustila desítky družic, poprvé úspěšně vrátila na základnu v Texasu. Speciální ramena na přistávací rampě v areálu Starbase zachytila vysoko nad zemí druhý stupeň rakety, ukázala v přímém přenosu firma SpaceX. Patnáctá mise Starship se podle tiskových agentur stala „historickým milníkem v úsilí o opakované využívání raket“ při plánovaných letech nejen na oběžnou dráhu Země, ale i na Měsíc a na Mars. Mise však nebyla stoprocentně úspěšná, nosný stupeň Super Heavy se po startu zachytit nepodařilo.
14. 11. 2026Aktualizovánovčera v 00:04‌‌

Čechy byly zřejmě kolébkou keltského světa, naznačuje nová studie

Že se Keltové rozšířili po většině Evropy, se ví. Že bojovali proti Římanům a Caesarovi, vědí díky filmům a komiksům i malé děti. Až doposud se ale nevědělo, odkud se vzali. Nová studie jejich pravlast umisťuje na území dnešního Česka.
14. 11. 2026‌‌

Vědci objevili obřího pravěkého ptáka, který obýval stejnou jeskyni jako hobiti

Objev několika kostí v jeskyni na ostrově Flores vyvolal nadšení až po jejich důkladnějším prozkoumání. Vědci totiž zjistili, že drží v rukou pozůstatky doposud neznámého tvora, který rozměry zásadně překonával jeho moderní příbuzné.
14. 11. 2026‌‌

SpaceX vyslala Starship na další testovací let. Nosná raketa při návratu explodovala

Společnost SpaceX amerického podnikatele Elona Muska v pátek vyslala z Texasu na patnáctý testovací let kosmickou loď Starship. Cílem mise je poprvé dopravit loď na oběžnou dráhu Země a následně ji vrátit na místo startu. První část raketového systému, nosný stupeň Super Heavy, však při pokusu o návrat explodovala nad Mexickým zálivem. Samotná loď Starship se úspěšně dostala na oběžnou dráhu a její návrat se očekává v sobotu, informovala agentura Reuters.
14. 11. 2026‌‌

Brněnští mikroroboti mají zachytávat mikroplasty z ženských pohlavních orgánů

Na první pohled vypadají jako obyčejný prášek, v lidském těle na sebe ale dokáží navázat mikroplasty. Tak mají fungovat speciální magnetičtí mikroroboti, které vyvinuli vědci z CEITEC VUT v Brně. Chtějí je využít k odstranění mikroplastů z ženských reprodukčních orgánů. První testy v simulovaném vaginálním prostředí ukázaly, že dokáží odstranit až polovinu přítomných mikroplastů.
13. 11. 2026‌‌

Tisícileté deště, povodně, stavy nouze. El Niño ukazuje v Americe svou extrémní podobu

Amerika v těchto týdnech zažívá projevy extrémní podoby klimatického jevu El Niño. Patrné to je především v případě prudkých dešťů, které tamní lidé nikdy nezažili.
13. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.