Madagaskar je ostrov izolovaný od zbytku světa. Díky tomu tam vznikl unikátní ekosystém a také se tam vyvíjely pozoruhodné lidské kultury. Nový archeologický výzkum ale ukázal, že Madagaskar si přece jenom nějaké kulturní kontakty s jinými civilizacemi udržovat mohl.
Pravěké malby a písmo naznačují napojení Madagaskaru na Egypt a Borneo
V jeskyni Andriamamelo na západě Madagaskaru archeologové odhalili unikátní prehistorické skalní kresby. Tento objev je zásadní, protože se jedná o první skutečně vizuální umění z tohoto ostrova, které zobrazuje výjevy přírody a postavy podobné lidem a zvířatům. Až doposud se na Madagaskaru podařilo najít jenom několik míst se skalním uměním, jež ale bylo velmi jednoduché a zobrazovalo pouze symboly.
Aktuální objev přináší úplně nový kontext. Zobrazené výjevy v některých případech poměrně přímo navazovaly na egyptské náboženské motivy z ptolemaiovského období, tedy z doby kolem přelomu letopočtu. A navíc některé symboly a písma na stěnách mají souvislost s etiopským a afroarabským světem.
Úplně nejvíc autory překvapilo, že celý styl jeskynních maleb navazuje svou použitou symbolikou na vzory, které se používaly dva tisíce let před naším letopočtem na Borneu.
Zaniklý svět
Vědci narazili i na několik dalších překvapení. Pravěcí lidé totiž na stěnách Andriamamelo zachytili i několik vyhynulých tvorů. Obrazy sice nejsou úplně jasné, ale archeologové odhalili nejméně tři druhy s vysokou mírou pravděpodobnosti: lemura čeledi Palaeopropithecidae, obrovského nelétavého ptáka aepyornise a masivní pravěké želvy. Všechna tato zvířata jsou už stovky let vyhynulá a předpokládá se, že za jejich zmizení mohou právě lidé.
Lebka aepyornise
Objev je důležitý v tom, že potvrzuje starší hypotézu o souvislosti lidí osídlivších Madagaskar s Borneem. Malgaši, jak se obyvatelům Madagaskaru říká, totiž mají podle genetických důkazů předky jak z Afriky, tak i Asie.
Vědci jeskyni a její malby našli už roku 2013, ale až doposud je zkoumali. Našli tam 72 objektů namalovaných černým pigmentem. Z toho šestnáct zobrazovalo zvířata, šest lidi, dva lidsko-zvířecí hybridy, dva geometrické vzory, šestnáct vzory podobné písmenu M. Další byly nerozeznatelné.
Bohové Egypta a žádné novoty
Souvislost s Egyptem podle autorů studie naznačují hlavně ony hybridní postavy, jež jsou typické právě pro egyptskou mytologii a kulturu. Archeologové jich identifikovali několik, lidsko-zvířecí těla považují za Anubise, staroegyptského boha podsvětí se šakalí hlavou. Kromě něj na Madagaskaru nalezli zobrazení dalších osmi božstev ve zvířecí podobě: sokola (Hora); boha s ptačí hlavou (Thotha) a pštrosí bohyně (Ma`at).
Výzvu představovaly symboly podobné písmenu M. Autoři výzkumu tvrdí, že se téměř dokonale shodují s jediným písmenem – „hawt“ (ሐ), které se objevovalo ve starobylé etiopské amharské abecedě a vyslovovalo se „ha“. Jenže záhadě není konce, protože stejný symbol se našel i na Borneu, kde ale žádný prokázaný vztah s Egyptem není. V některých austronéských jazycích je výraz „ha“ spojený s významem „dech života“.
„Všechny tyto možné souvislosti nám připomínají, že madagaskarský lid, jazyk a kultura jsou samy o sobě synkretické, mísí se v nich africké a asijské vlivy a vytvářejí jedinečný malgašský národ,“ komentují výsledky autoři v textu na webu The Conversation. Archeologové jsou ale nadšení nejen z toho, co našli, ale snad ještě víc z toho, co chybí.
Malby totiž nezobrazují nic „nového“. Nenajdou se na nich žádné křesťanské, muslimské ani hinduistické symboly, nejsou tam žádné moderní technologie. A chybí dokonce i zebu, dobytek, který dominuje ostrovu už nejméně tisíc let.
Vzpomínka na vládce?
To všechno podle vědců naznačuje pradávnou historii místa a jeho nedotčenost po nejméně dva tisíce let. Je těžké přesně určit, kdy nalezené kresby vznikly. Datovat je přesně se ukázalo jako nemožné, protože použitý černý pigment byl vyroben z tmavých anorganických minerálů s pouze malou složkou dřevěného uhlí, které by pomohlo s radiokarbonovým datováním.
Posledním vodítkem původu maleb je skupinka nejasných znaků v jejich dolní části. Je jich osm a s troškou fantazie by podle autorů mohlo jít o nápis v sorabe, archaickém malgašském písmu. A měl by zobrazovat skupinu písmen „D-A-NT-IA-R-K.“
Autoři studie spekulují, že by to mohlo odkazovat na Antiocha IV. Epifana, který vládl Seleukovské říši v době před asi 2200 lety. Proslavil se tím, že vybudoval velké loďstvo, dobyl velkou část Egypta a vyslal průzkumné a obchodní výpravy k Rudému moři a na východoafrické pobřeží. Obchodníci se slonovinou v tomto období rozšířili římské zboží až do přístavů v Tanzanii jižně od Zanzibaru.
