Fyzici poprvé pozorovali zcela neznámou částici hmoty

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Tento objev umožní vědcům ještě lépe pochopit, jak kvarky fungují. Právě kvarky jsou totiž tím, co tvoří základ veškeré hmoty ve vesmíru –⁠ a současně i tím, co antičtí filozofové i první fyzici nazývali pojmem „atom“, tedy nejmenší, dále už nedělitelné částice, z nichž je vybudována veškerá struktura hmoty.

  • V roce 1974 se objevily první modely počítající s tím, že kvarky se skládají z dalších menších částic, takzvaných preonů. Dodnes však pro tyto teorie neexistuje jediná experimentální indicie, kvarky se chovají jako bodové až do rozměrů řádově 10−18 metru a tam je i hranice současných experimentálních možností. 
  • Také teoretické koncepty rozpracovávané v současnosti se od preonových teorií liší a potenciální nebodovost kvarků řeší nejčastěji pomocí strun.


Kvarky spojené dohromady tvoří složené částice, které se označují jako hadrony –⁠ to jsou například protony a neutrony. Nalezení neznámé částice pomůže lépe pochopit, jak se kvarky spojují, aby vytvářely větší částice.

Jak voní kvarky

Kvarky jsou natolik drobné a zvláštní částice, že si fyzika při jejich popisu nevystačí s běžnou řečí, pro jejich druhy a chování proto přišla s až básnickým jazykem. 

Kvarky se rozdělují na šest takzvaných vůní. Podle nich existují kvarky typu dolů, nahoru, podivný, půvabný, spodní neboli krásný a svrchní neboli pravdivý. Každý z kvarků se navíc může vyskytnout ve třech barvách, přičemž ale pojem „barva“ neoznačuje barvu, ale spíše druh jejich náboje. 

Kvarky se normálně kombinují po dvojících nebo trojicích –⁠ právě tak vznikají hadrony. Celé desítky let teoretičtí fyzikové spekulují o tom, že by mohly existovat i hadrony, které jsou složené ze čtyř, nebo dokonce pěti kvarků; vytvořili pro ně název tetrakvarky a pentakvarky. Teprve nedávné pokusy na urychlovačích částic prokázaly, že takové částice doopravdy existují.

Tyto částice tvořené nezvyklými kombinacemi různých typů kvarků jsou ideální pro studium jedné ze základních sil kosmu, takzvané silné interakce, tedy síly, která drží pohromadě protony, neutrony a atomová jádra. 

  • Základní interakce (základní síly) umožňují popsat všechny známé způsoby vzájemného silového působení částic a pole. Popisují nejrůznější fyzikální jevy od exploze supernovy až po vazby mezi kvarky v protonu. 
  • Tradičně fyzici uvažují o čtyřech: gravitaci, elektromagnetické síle, slabé interakci a silné interakci.


„Částice tvořené čtyřmi kvarky jsou už tak dost exotické, ale tato je navíc tvořená čtyřmi těžkými kvarky stejného typu –⁠ dvěma půvabnými kvarky a dvěma půvabnými antikvarky,“ uvedl fyzik Giovanni Passaleva. „Až doposud všechny experimenty pozorovaly tetrakvarky s maximálně dvěma těžkými kvarky.“

Na tomto objevu pracovalo v experimentu LHCb přes 1400 vědců z 19 zemí. Studium těchto extrémních systémů částic umožňuje fyzikům testovat nejrůznější teorie, jichž je věda plná, a ověřovat, jsou-li platné. Současně to otevírá cestu k objevu dalších částic, které mohou významným způsobem ovlivňovat základní pletivo našeho kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 5 mminutami

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 9 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 11 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...