Fyzici poprvé pozorovali zcela neznámou částici hmoty

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Tento objev umožní vědcům ještě lépe pochopit, jak kvarky fungují. Právě kvarky jsou totiž tím, co tvoří základ veškeré hmoty ve vesmíru –⁠ a současně i tím, co antičtí filozofové i první fyzici nazývali pojmem „atom“, tedy nejmenší, dále už nedělitelné částice, z nichž je vybudována veškerá struktura hmoty.

  • V roce 1974 se objevily první modely počítající s tím, že kvarky se skládají z dalších menších částic, takzvaných preonů. Dodnes však pro tyto teorie neexistuje jediná experimentální indicie, kvarky se chovají jako bodové až do rozměrů řádově 10−18 metru a tam je i hranice současných experimentálních možností. 
  • Také teoretické koncepty rozpracovávané v současnosti se od preonových teorií liší a potenciální nebodovost kvarků řeší nejčastěji pomocí strun.


Kvarky spojené dohromady tvoří složené částice, které se označují jako hadrony –⁠ to jsou například protony a neutrony. Nalezení neznámé částice pomůže lépe pochopit, jak se kvarky spojují, aby vytvářely větší částice.

Jak voní kvarky

Kvarky jsou natolik drobné a zvláštní částice, že si fyzika při jejich popisu nevystačí s běžnou řečí, pro jejich druhy a chování proto přišla s až básnickým jazykem. 

Kvarky se rozdělují na šest takzvaných vůní. Podle nich existují kvarky typu dolů, nahoru, podivný, půvabný, spodní neboli krásný a svrchní neboli pravdivý. Každý z kvarků se navíc může vyskytnout ve třech barvách, přičemž ale pojem „barva“ neoznačuje barvu, ale spíše druh jejich náboje. 

Kvarky se normálně kombinují po dvojících nebo trojicích –⁠ právě tak vznikají hadrony. Celé desítky let teoretičtí fyzikové spekulují o tom, že by mohly existovat i hadrony, které jsou složené ze čtyř, nebo dokonce pěti kvarků; vytvořili pro ně název tetrakvarky a pentakvarky. Teprve nedávné pokusy na urychlovačích částic prokázaly, že takové částice doopravdy existují.

Tyto částice tvořené nezvyklými kombinacemi různých typů kvarků jsou ideální pro studium jedné ze základních sil kosmu, takzvané silné interakce, tedy síly, která drží pohromadě protony, neutrony a atomová jádra. 

  • Základní interakce (základní síly) umožňují popsat všechny známé způsoby vzájemného silového působení částic a pole. Popisují nejrůznější fyzikální jevy od exploze supernovy až po vazby mezi kvarky v protonu. 
  • Tradičně fyzici uvažují o čtyřech: gravitaci, elektromagnetické síle, slabé interakci a silné interakci.


„Částice tvořené čtyřmi kvarky jsou už tak dost exotické, ale tato je navíc tvořená čtyřmi těžkými kvarky stejného typu –⁠ dvěma půvabnými kvarky a dvěma půvabnými antikvarky,“ uvedl fyzik Giovanni Passaleva. „Až doposud všechny experimenty pozorovaly tetrakvarky s maximálně dvěma těžkými kvarky.“

Na tomto objevu pracovalo v experimentu LHCb přes 1400 vědců z 19 zemí. Studium těchto extrémních systémů částic umožňuje fyzikům testovat nejrůznější teorie, jichž je věda plná, a ověřovat, jsou-li platné. Současně to otevírá cestu k objevu dalších částic, které mohou významným způsobem ovlivňovat základní pletivo našeho kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Výhody života ve skupině oslabují při klimatických extrémech, ukázal výzkum u opic

Když se zvýší teploty, rostliny ustupují do vyšších poloh, kde je chladněji. Ptáci odletí tam, kde jim teploty vyhovují víc. Ale jak na změny klimatu reagují inteligentní zvířata, která mají dlouhé životy a jsou specializovaná na nějaký zaběhlý způsob života? Prozkoumala to skupina přírodovědců.
před 15 hhodinami

Geologové přinesli další důkazy, že se Afrika roztrhne

Podoba kontinentů není neměnná. Před miliardami let byla Země jediným světadílem, od té doby se mnohokrát tvář světa proměnila. Tyto procesy probíhají i nadále, ale jsou nesmírně pomalé, proto se jen špatně odhalují. Teď se to podařilo oxfordským vědcům v případě Afriky.
13. 5. 2026

Mrkání černých děr popsal brněnský student

V odborném časopise Astronomy and Astrophysics vyšla vědecká studie, kterou napsali brněnští vědci. Analyzovali v ní pozoruhodné „pomrkávání“ aktivních galaktických jader, jež může nabídnout pohled do míst, kam se jinak astronomům dívá zatím jen nesmírně obtížně.
13. 5. 2026

Šéf Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv končí, oznámil Trump

Ve funkci šéfa vlivného amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) končí Marty Makary. O jeho rezignaci informoval americký prezident Donald Trump. Agentura AFP podotýká, že Makaryho konci v čele úřadu předcházelo několik týdnů politického chaosu v nejvyšších patrech instituce.
13. 5. 2026
Načítání...