Fyzici poprvé pozorovali zcela neznámou částici hmoty

Vědci na Velkém hadronovém urychlovači pozorovali poprvé doposud zcela neznámou částici. Exotická částice hmoty se skládala ze čtyř půvabných kvarků –⁠ nic takového zatím fyzika neznala.

Tento objev umožní vědcům ještě lépe pochopit, jak kvarky fungují. Právě kvarky jsou totiž tím, co tvoří základ veškeré hmoty ve vesmíru –⁠ a současně i tím, co antičtí filozofové i první fyzici nazývali pojmem „atom“, tedy nejmenší, dále už nedělitelné částice, z nichž je vybudována veškerá struktura hmoty.

  • V roce 1974 se objevily první modely počítající s tím, že kvarky se skládají z dalších menších částic, takzvaných preonů. Dodnes však pro tyto teorie neexistuje jediná experimentální indicie, kvarky se chovají jako bodové až do rozměrů řádově 10−18 metru a tam je i hranice současných experimentálních možností. 
  • Také teoretické koncepty rozpracovávané v současnosti se od preonových teorií liší a potenciální nebodovost kvarků řeší nejčastěji pomocí strun.


Kvarky spojené dohromady tvoří složené částice, které se označují jako hadrony –⁠ to jsou například protony a neutrony. Nalezení neznámé částice pomůže lépe pochopit, jak se kvarky spojují, aby vytvářely větší částice.

Jak voní kvarky

Kvarky jsou natolik drobné a zvláštní částice, že si fyzika při jejich popisu nevystačí s běžnou řečí, pro jejich druhy a chování proto přišla s až básnickým jazykem. 

Kvarky se rozdělují na šest takzvaných vůní. Podle nich existují kvarky typu dolů, nahoru, podivný, půvabný, spodní neboli krásný a svrchní neboli pravdivý. Každý z kvarků se navíc může vyskytnout ve třech barvách, přičemž ale pojem „barva“ neoznačuje barvu, ale spíše druh jejich náboje. 

Kvarky se normálně kombinují po dvojících nebo trojicích –⁠ právě tak vznikají hadrony. Celé desítky let teoretičtí fyzikové spekulují o tom, že by mohly existovat i hadrony, které jsou složené ze čtyř, nebo dokonce pěti kvarků; vytvořili pro ně název tetrakvarky a pentakvarky. Teprve nedávné pokusy na urychlovačích částic prokázaly, že takové částice doopravdy existují.

Tyto částice tvořené nezvyklými kombinacemi různých typů kvarků jsou ideální pro studium jedné ze základních sil kosmu, takzvané silné interakce, tedy síly, která drží pohromadě protony, neutrony a atomová jádra. 

  • Základní interakce (základní síly) umožňují popsat všechny známé způsoby vzájemného silového působení částic a pole. Popisují nejrůznější fyzikální jevy od exploze supernovy až po vazby mezi kvarky v protonu. 
  • Tradičně fyzici uvažují o čtyřech: gravitaci, elektromagnetické síle, slabé interakci a silné interakci.


„Částice tvořené čtyřmi kvarky jsou už tak dost exotické, ale tato je navíc tvořená čtyřmi těžkými kvarky stejného typu –⁠ dvěma půvabnými kvarky a dvěma půvabnými antikvarky,“ uvedl fyzik Giovanni Passaleva. „Až doposud všechny experimenty pozorovaly tetrakvarky s maximálně dvěma těžkými kvarky.“

Na tomto objevu pracovalo v experimentu LHCb přes 1400 vědců z 19 zemí. Studium těchto extrémních systémů částic umožňuje fyzikům testovat nejrůznější teorie, jichž je věda plná, a ověřovat, jsou-li platné. Současně to otevírá cestu k objevu dalších částic, které mohou významným způsobem ovlivňovat základní pletivo našeho kosmu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zaostává ve výdajích na vědu. Experti rozebrali příčiny i možná zlepšení

Výdaje na vědu a výzkum v Česku klesají. Podle nejnovějších dat Eurostatu dosáhl objem investic v této oblasti za rok 2024 necelých dvou procent HDP. To je nejmíň od roku 2017. Vědu a výzkum financuje v Česku hlavně soukromý sektor a jeho podíl chce současná vláda ještě posílit. Téma v Událostech, komentářích z ekonomiky probrali výkonný ředitel Prague.bio Jiří Fusek, výkonný ředitel Enovation David Kotris a akademický ekonom z think-tanku IDEA při CERGE-EI Daniel Münich. Svůj pohled připojil také předseda Akademie věd Radomír Pánek. Debatou provázeli Vanda Kofroňová a Milan Brunclík.
před 12 hhodinami

Modernímu hmyzu nic nebrání vyrůst na úroveň pravěkých „obrů“, spočítali vědci

Doposud vědci předpokládali, že existenci obřího pravěkého hmyzu umožňovala vyšší koncentrace kyslíku v prvohorní atmosféře. Jenže nový výzkum to vyvrací – podobně velcí tvorové by dle něj bez problémů zvládli i moderní vzduch.
před 15 hhodinami

Na obloze letos neobvykle přibylo meteorů, upozornili američtí experti

Na obloze se letos podle údajů amerických astronomů objevilo výrazně více meteorů než v uplynulých letech. Přiznávají, že pro tento jev nemají vysvětlení, ale uklidňují, že nemusí jít o nic nebezpečného.
před 17 hhodinami

Nová varianta covidu „cikáda“ odolávající protilátkám se dostala už i do Česka

Nově se šířící varianta viru SARS-CoV-2 se liší od těch předchozích tolik, že by mohla snadněji unikat očkování i předchozímu překonání covidu. Upozorňují na ni experti ve více zemích včetně Česka. Pokud by se šířila dál, bylo by zřejmě potřeba změnit očkování.
28. 3. 2026

VideoČeští experti zkoumají čínského robota Karla

Odborníci ze spolku Česká IT akademie zkoumají čínského humanoidního robota jménem Karel. Objevují, jak technologie funguje, i to, co všechno tito roboti dokážou o svých uživatelích zjistit. S čínskými technologiemi se totiž dlouhodobě spojují rizika spojená se sledováním i sběrem dat. Podle Ondřeje Chlupáčka z akcelerátoru S-tech Ventures je jedním z cílů zkoumání zjistit, jaké komponenty lze nahradit evropskými alternativami a jak by to bylo drahé či složité. Kromě toho odborníci učí Karla správně používat jeho ruce. V budoucnu by pak roboti mohli nahradit lidské pracovníky třeba ve zdravotnictví nebo průmyslu.
27. 3. 2026

Wikipedie omezila používání AI, povoluje už jen drobné úpravy a překlady

Otevřená internetová encyklopedie Wikipedie zakázala používání umělé inteligence při tvorbě nebo přepisování článků. Podle nových pravidel smí editoři používat jazykové modely, například ChatGPT, Google Gemini nebo DeepSeek, pouze výjimečně. Texty vytvořené těmito nástroji totiž často porušují základní zásady encyklopedie, zejména požadavek na ověření ze spolehlivých zdrojů.
27. 3. 2026

Vědci testují očkování proti fentanylu. Může zabránit vzniku „zombií“

Epidemie fentanylové závislosti se rozšířila už tak moc, že vědci hledají řešení, která by ještě nedávno nebyla ve hře. Jedním z nich by mohlo být například očkování, které „vypne“ v mozku centra, jež reagují na tuto drogu. Testování této vakcíny už začalo.
27. 3. 2026

Družice AMBIC bude očima Česka v kosmu. Má sledovat povodně, požáry či dopravu

Zástupci národního centra pro letectví a vesmír VZLU Aerospace a Evropské kosmické agentury (ESA) v pátek podepsali smlouvu, která zajistí vývoj družice AMBIC. Ta by v budoucnu měla pomoci mimo jiné při zvládání požárů a povodní nebo sledování situace na silnicích a železnicích.
27. 3. 2026
Načítání...