Koronavirus se mění tak, aby se snadněji šířil vzduchem, ukázala studie

Výsledky nové studie virologů z Marylandské univerzity ukazují, že se SARS-CoV-2 evolučně mění tak, aby se snadněji a lépe přenášel vzduchem. Výzkum ale také ukazuje, jak se proti novým kmenům bránit, a potvrzuje, jak efektivní je krytí dýchacích cest.

Studie zjistila, že když nakažení lidé vydechují, vypouštějí do svého okolí po nákaze alfou asi třiačtyřicetkrát až stokrát více virových částic, než tomu bylo u původních kmenů tohoto viru. Podle tohoto výzkumu snižují množství takto vydechovaného viru asi na polovinu i obyčejné látkové roušky, které jen špatně přiléhají k obličeji. Výsledky vyšly v odborném časopise Clinical Infectious Diseases.

„Naše nejnovější studie přináší další důkazy o významu přenosu viru vzduchem,“ uvedl hlavní autor studie, epidemiolog Don Milton. „Víme, že varianta delta, která dominuje nyní, je ještě nakažlivější než varianta alfa. Náš výzkum naznačuje, že se varianty stále lépe šíří vzduchem, takže kromě očkování musíme zajistit i lepší větrání a nosit těsněji přiléhající ochranu dýchacích cest, abychom šíření viru zastavili.“

Množství viru uvolněného do vzduchu při nákaze variantou alfa bylo mnohem větší (osmnáctkrát), než by se dalo vysvětlit jen zvýšeným množstvím viru v nosních stěrech a slinách.

Jeden z vedoucích autorů doktorand Jianyu Lai vysvětlil, čím to je způsobené: „Množství viru ve slinách a nosních stěrech je u varianty alfa zvýšené. Virus z nosu a úst by se proto mohl přenášet rozprašováním velkých kapének do blízkosti nakažené osoby. Naše studie ale ukazuje, že ještě mnohem více se zvyšovalo množství viru ve vydechovaných aerosolech.“

K tomuto výraznému nárůstu množství viru přenášeného vzduchem došlo při mutaci na variantu alfa, tedy ještě před příchodem varianty delta. Podle autorů to naznačuje, že virus se vyvíjí tak, aby se lépe šířil vzduchem.

Ochrana dýchacích cest je důležitá

Dalším cílem této studie bylo ověřit, jestli proti aerosolovému přenosu miniaturními částečkami mohou roušky vůbec fungovat. Proto vědcí měřili, kolik částic viru se dostane do okolí, má-li člověk nasazenou roušku (chirurgickou, nebo tu doma šitou). Ukázalo se, že zakrytí obličeje snížilo množství částic s virem ve vzduchu přibližně o polovinu. Bohužel ani roušky nedokázaly úplně zabránit viru, aby se dostal do ovzduší. 

Ochrana dýchacích cest ale stále zůstává důležitá, protože u nákazy je zásadní množství takzvané infekční dávky, tedy počet virových částic, které „invazi“ provedou. Čím méně jich je, tím vyšší je pravděpodobnost, že se s nimi imunita vypořádá.  

Spoluautorka výzkumu a viroložka Jennifer Germanová uvedla: „Koronavirus může být ve vašem vydechování a používání ochrany dýchacích cest snižuje možnost, že ho vydechnete na ostatní.“ To podle ní znamená, že pro ochranu osob na veřejných pracovištích a ve vnitřních prostorách je rozhodující komplexní přístup ke kontrolním opatřením: zahrnující kromě očkování také lepší větrání, zvýšenou filtraci, hygienu vzduchu a těsně přiléhající ochranu dýchacích cest, jako jsou například respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 19 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 21 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 22 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
1. 5. 2026

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...