Koronavirus se mění tak, aby se snadněji šířil vzduchem, ukázala studie

Výsledky nové studie virologů z Marylandské univerzity ukazují, že se SARS-CoV-2 evolučně mění tak, aby se snadněji a lépe přenášel vzduchem. Výzkum ale také ukazuje, jak se proti novým kmenům bránit, a potvrzuje, jak efektivní je krytí dýchacích cest.

Studie zjistila, že když nakažení lidé vydechují, vypouštějí do svého okolí po nákaze alfou asi třiačtyřicetkrát až stokrát více virových částic, než tomu bylo u původních kmenů tohoto viru. Podle tohoto výzkumu snižují množství takto vydechovaného viru asi na polovinu i obyčejné látkové roušky, které jen špatně přiléhají k obličeji. Výsledky vyšly v odborném časopise Clinical Infectious Diseases.

„Naše nejnovější studie přináší další důkazy o významu přenosu viru vzduchem,“ uvedl hlavní autor studie, epidemiolog Don Milton. „Víme, že varianta delta, která dominuje nyní, je ještě nakažlivější než varianta alfa. Náš výzkum naznačuje, že se varianty stále lépe šíří vzduchem, takže kromě očkování musíme zajistit i lepší větrání a nosit těsněji přiléhající ochranu dýchacích cest, abychom šíření viru zastavili.“

Množství viru uvolněného do vzduchu při nákaze variantou alfa bylo mnohem větší (osmnáctkrát), než by se dalo vysvětlit jen zvýšeným množstvím viru v nosních stěrech a slinách.

Jeden z vedoucích autorů doktorand Jianyu Lai vysvětlil, čím to je způsobené: „Množství viru ve slinách a nosních stěrech je u varianty alfa zvýšené. Virus z nosu a úst by se proto mohl přenášet rozprašováním velkých kapének do blízkosti nakažené osoby. Naše studie ale ukazuje, že ještě mnohem více se zvyšovalo množství viru ve vydechovaných aerosolech.“

K tomuto výraznému nárůstu množství viru přenášeného vzduchem došlo při mutaci na variantu alfa, tedy ještě před příchodem varianty delta. Podle autorů to naznačuje, že virus se vyvíjí tak, aby se lépe šířil vzduchem.

Ochrana dýchacích cest je důležitá

Dalším cílem této studie bylo ověřit, jestli proti aerosolovému přenosu miniaturními částečkami mohou roušky vůbec fungovat. Proto vědcí měřili, kolik částic viru se dostane do okolí, má-li člověk nasazenou roušku (chirurgickou, nebo tu doma šitou). Ukázalo se, že zakrytí obličeje snížilo množství částic s virem ve vzduchu přibližně o polovinu. Bohužel ani roušky nedokázaly úplně zabránit viru, aby se dostal do ovzduší. 

Ochrana dýchacích cest ale stále zůstává důležitá, protože u nákazy je zásadní množství takzvané infekční dávky, tedy počet virových částic, které „invazi“ provedou. Čím méně jich je, tím vyšší je pravděpodobnost, že se s nimi imunita vypořádá.  

Spoluautorka výzkumu a viroložka Jennifer Germanová uvedla: „Koronavirus může být ve vašem vydechování a používání ochrany dýchacích cest snižuje možnost, že ho vydechnete na ostatní.“ To podle ní znamená, že pro ochranu osob na veřejných pracovištích a ve vnitřních prostorách je rozhodující komplexní přístup ke kontrolním opatřením: zahrnující kromě očkování také lepší větrání, zvýšenou filtraci, hygienu vzduchu a těsně přiléhající ochranu dýchacích cest, jako jsou například respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Čína obkličuje druhou největší poušť světa zelenou zdí. Už zachytává oxid uhličitý

Číně se daří zalesňovat jednu ze svých největších pouští. Okraje Taklamakanu pomalu zarůstají stromy a keři, které už jsou místy tak husté, že pohlcují ze vzduchu oxid uhličitý. Konkrétní dopady popsala nová studie.
před 3 hhodinami

„Pouč se z toho.“ Archeologové popsali drzý vzkaz na starověkém projektilu

Olověná střela nalezená v ruinách římského města na území dnešního Izraele nese na svém povrchu vzkaz pro člověka, kterého měla zabít. Objev popsal mezinárodní vědecký tým, který místo zkoumal.
před 4 hhodinami

Klima se vychyluje z rovnováhy, varuje Světová meteorologická organizace

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) je klima Země více v nerovnováze než kdykoli v zaznamenané historii. Koncentrace skleníkových plynů totiž způsobují oteplování atmosféry a oceánů a tání ledu. K těmto rychlým a rozsáhlým změnám došlo během několika desítek let, jejich škodlivé dopady ale bude lidstvo cítit po stovky, a možná i tisíce let, uvedla agentura v nově zveřejněné zprávě.
před 7 hhodinami

V Íránu se šíří houbový patogen odolávající léčbě. Zkoumá ho vědkyně z Prahy

V Íránu existují místa, odkud se šíří houbové patogeny, které napadají i lidi. A proti některých druhům přestávají fungovat standardní léčiva. Vzhledem k turistice a migraci existuje riziko, že se rozšíří i do Evropy – a právě na tyto scénáře se připravují včasným výzkumem čeští vědci, popsala v rozhovoru mikrobioložka Adéla Wennrich.
před 9 hhodinami

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026
Načítání...