Koronavirus se mění tak, aby se snadněji šířil vzduchem, ukázala studie

Výsledky nové studie virologů z Marylandské univerzity ukazují, že se SARS-CoV-2 evolučně mění tak, aby se snadněji a lépe přenášel vzduchem. Výzkum ale také ukazuje, jak se proti novým kmenům bránit, a potvrzuje, jak efektivní je krytí dýchacích cest.

Studie zjistila, že když nakažení lidé vydechují, vypouštějí do svého okolí po nákaze alfou asi třiačtyřicetkrát až stokrát více virových částic, než tomu bylo u původních kmenů tohoto viru. Podle tohoto výzkumu snižují množství takto vydechovaného viru asi na polovinu i obyčejné látkové roušky, které jen špatně přiléhají k obličeji. Výsledky vyšly v odborném časopise Clinical Infectious Diseases.

„Naše nejnovější studie přináší další důkazy o významu přenosu viru vzduchem,“ uvedl hlavní autor studie, epidemiolog Don Milton. „Víme, že varianta delta, která dominuje nyní, je ještě nakažlivější než varianta alfa. Náš výzkum naznačuje, že se varianty stále lépe šíří vzduchem, takže kromě očkování musíme zajistit i lepší větrání a nosit těsněji přiléhající ochranu dýchacích cest, abychom šíření viru zastavili.“

Množství viru uvolněného do vzduchu při nákaze variantou alfa bylo mnohem větší (osmnáctkrát), než by se dalo vysvětlit jen zvýšeným množstvím viru v nosních stěrech a slinách.

Jeden z vedoucích autorů doktorand Jianyu Lai vysvětlil, čím to je způsobené: „Množství viru ve slinách a nosních stěrech je u varianty alfa zvýšené. Virus z nosu a úst by se proto mohl přenášet rozprašováním velkých kapének do blízkosti nakažené osoby. Naše studie ale ukazuje, že ještě mnohem více se zvyšovalo množství viru ve vydechovaných aerosolech.“

K tomuto výraznému nárůstu množství viru přenášeného vzduchem došlo při mutaci na variantu alfa, tedy ještě před příchodem varianty delta. Podle autorů to naznačuje, že virus se vyvíjí tak, aby se lépe šířil vzduchem.

Ochrana dýchacích cest je důležitá

Dalším cílem této studie bylo ověřit, jestli proti aerosolovému přenosu miniaturními částečkami mohou roušky vůbec fungovat. Proto vědcí měřili, kolik částic viru se dostane do okolí, má-li člověk nasazenou roušku (chirurgickou, nebo tu doma šitou). Ukázalo se, že zakrytí obličeje snížilo množství částic s virem ve vzduchu přibližně o polovinu. Bohužel ani roušky nedokázaly úplně zabránit viru, aby se dostal do ovzduší. 

Ochrana dýchacích cest ale stále zůstává důležitá, protože u nákazy je zásadní množství takzvané infekční dávky, tedy počet virových částic, které „invazi“ provedou. Čím méně jich je, tím vyšší je pravděpodobnost, že se s nimi imunita vypořádá.  

Spoluautorka výzkumu a viroložka Jennifer Germanová uvedla: „Koronavirus může být ve vašem vydechování a používání ochrany dýchacích cest snižuje možnost, že ho vydechnete na ostatní.“ To podle ní znamená, že pro ochranu osob na veřejných pracovištích a ve vnitřních prostorách je rozhodující komplexní přístup ke kontrolním opatřením: zahrnující kromě očkování také lepší větrání, zvýšenou filtraci, hygienu vzduchu a těsně přiléhající ochranu dýchacích cest, jako jsou například respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 47 mminutami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 15 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 17 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 20 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 20 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
před 22 hhodinami

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30

Cukry, „guma“ a prach mrtvých hvězd. Vědci prozkoumali vzorky z asteroidu Bennu

Když v září roku 2023 dostali vědci do rukou vzorky z mise Osiris-REx, která prostudovala temný asteroid Bennu, věděli, že drží poklad, jehož hodnota se nedá vyjádřit čísly. Analýza od té doby přináší pořád nová překvapení. Teď rovnou tři současně – a to ve formě informací o Sluneční soustavě a původu života. Vědci ve třech na sobě nezávislých studiích odhalili ve vzorcích cukry nepostradatelné pro život, v kosmu dosud nepozorovanou gumovitou látku a také nečekaně vysoký výskyt prachu vzniklého při explozích supernov.
3. 12. 2025
Načítání...