Koronavirus se mění tak, aby se snadněji šířil vzduchem, ukázala studie

Výsledky nové studie virologů z Marylandské univerzity ukazují, že se SARS-CoV-2 evolučně mění tak, aby se snadněji a lépe přenášel vzduchem. Výzkum ale také ukazuje, jak se proti novým kmenům bránit, a potvrzuje, jak efektivní je krytí dýchacích cest.

Studie zjistila, že když nakažení lidé vydechují, vypouštějí do svého okolí po nákaze alfou asi třiačtyřicetkrát až stokrát více virových částic, než tomu bylo u původních kmenů tohoto viru. Podle tohoto výzkumu snižují množství takto vydechovaného viru asi na polovinu i obyčejné látkové roušky, které jen špatně přiléhají k obličeji. Výsledky vyšly v odborném časopise Clinical Infectious Diseases.

„Naše nejnovější studie přináší další důkazy o významu přenosu viru vzduchem,“ uvedl hlavní autor studie, epidemiolog Don Milton. „Víme, že varianta delta, která dominuje nyní, je ještě nakažlivější než varianta alfa. Náš výzkum naznačuje, že se varianty stále lépe šíří vzduchem, takže kromě očkování musíme zajistit i lepší větrání a nosit těsněji přiléhající ochranu dýchacích cest, abychom šíření viru zastavili.“

Množství viru uvolněného do vzduchu při nákaze variantou alfa bylo mnohem větší (osmnáctkrát), než by se dalo vysvětlit jen zvýšeným množstvím viru v nosních stěrech a slinách.

Jeden z vedoucích autorů doktorand Jianyu Lai vysvětlil, čím to je způsobené: „Množství viru ve slinách a nosních stěrech je u varianty alfa zvýšené. Virus z nosu a úst by se proto mohl přenášet rozprašováním velkých kapének do blízkosti nakažené osoby. Naše studie ale ukazuje, že ještě mnohem více se zvyšovalo množství viru ve vydechovaných aerosolech.“

K tomuto výraznému nárůstu množství viru přenášeného vzduchem došlo při mutaci na variantu alfa, tedy ještě před příchodem varianty delta. Podle autorů to naznačuje, že virus se vyvíjí tak, aby se lépe šířil vzduchem.

Ochrana dýchacích cest je důležitá

Dalším cílem této studie bylo ověřit, jestli proti aerosolovému přenosu miniaturními částečkami mohou roušky vůbec fungovat. Proto vědcí měřili, kolik částic viru se dostane do okolí, má-li člověk nasazenou roušku (chirurgickou, nebo tu doma šitou). Ukázalo se, že zakrytí obličeje snížilo množství částic s virem ve vzduchu přibližně o polovinu. Bohužel ani roušky nedokázaly úplně zabránit viru, aby se dostal do ovzduší. 

Ochrana dýchacích cest ale stále zůstává důležitá, protože u nákazy je zásadní množství takzvané infekční dávky, tedy počet virových částic, které „invazi“ provedou. Čím méně jich je, tím vyšší je pravděpodobnost, že se s nimi imunita vypořádá.  

Spoluautorka výzkumu a viroložka Jennifer Germanová uvedla: „Koronavirus může být ve vašem vydechování a používání ochrany dýchacích cest snižuje možnost, že ho vydechnete na ostatní.“ To podle ní znamená, že pro ochranu osob na veřejných pracovištích a ve vnitřních prostorách je rozhodující komplexní přístup ke kontrolním opatřením: zahrnující kromě očkování také lepší větrání, zvýšenou filtraci, hygienu vzduchu a těsně přiléhající ochranu dýchacích cest, jako jsou například respirátory.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyl ve vzduchu trápí alergiky, může ale také přinášet déšť

Pylová sezona je aktuálně v plném proudu. Své o tom vědí hlavně alergici, nyní zejména ti, kteří jsou citliví na pyl trav. Množství pylu ve vzduchu je kromě vlastních fenofází rostlin významně ovlivněno také charakterem počasí. Zejména při slunečném, suchém a mírně větrném počasí může být ve vzduchu až mimořádné množství pylu. Nicméně pyl dokáže ovlivnit naopak samotné počasí. Účastní se procesu vzniku srážek.
14. 5. 2025

Vědci poprvé natočili okamžik vzniku srdce

Stovky hodin příprav, desítky hodin natáčení nejlepšími existujícími přístroji a spousta lidské invence pomohly ke vzniku videa, které ukazuje, jak vypadá vznik srdce.
14. 5. 2025

AI si o vědě vymýšlí jako bulvár, varuje studie

Většina chatbotů nedokáže shrnout vědecké studie, aniž by zkreslovala výsledky. Nejčastěji přehání a jen těžko se jí toto chování dá vymluvit. Problém je podle autorů nové studie složitější, než se zdá. Zejména proto, že čím novější verze AI, tím hůř si vedly. A navíc, když se vědci pokoušeli ovlivňovat chatboty k větší přesnosti, dosáhli tím pravého opaku.
14. 5. 2025

Přemnožené sinice otrávily v Austrálii přes dvě stě mořských druhů

Zástupci více než dvou set druhů mořských živočichů uhynuli na jižním pobřeží Austrálie kvůli jedovatým sinicím, píše BBC. Oběťmi jsou drobné ryby, žraloci, rejnoci nebo krabi. Za nárůstem těchto jednoduchých, rychle se množících vodních organismů stojí vysoké teploty.
14. 5. 2025
Načítání...