Částice strana 2 z 4

Tento týden přináší první výraznější bouřkovou epizodou tohoto roku. Bouřky můžou být doprovázeny i krupobitím, přičemž velikost krup může výjimečně přesáhnout i tři centimetry. A jejich dopad může způsobit nejen vážné zranění, ale dokonce i smrt.

Námořníci během několik měsíců trvající cesty napříč světovými oceány našli mikroplasty ve všech vzorcích vody, které testovali. V některých oblastech byla koncentrace až osmnáctkrát vyšší než při jejich poslední plavbě v rámci závodu Ocean race v roce 2018. Vědci z britského Národního oceánografického centra (NOC) ve vzorcích naměřili až 1884 částic na metr krychlový vody.

Znečištění plastem představuje pro mořské živočichy a rostliny hrozbu. Vědci se nyní soustředili na možné negativní dopady mikroplastů a prokázali, jak škodlivý vliv mohou mít na mořské populace slávek. Mušle kvůli nim rostou pomaleji a významně zmenšují svou velikost.

Známý experiment před dvěma sty lety vyzkoušel, jak se světlo pohybuje prostorem. Nová verze pokusu teď ověřila, jak by se světlo pohybovalo, kdyby mu to bylo umožněno jen v určitých časech. Podrobnosti vyšly v časopise Nature Physics.

Do hlávkového salátu, který je jinak považován za velmi zdravou součást stravy, se mohou dostávat jedovaté látky z pneumatik. Podle agentury APA na to přišli vídeňští vědci. Částice z pneumatik se na pole a poté do zeleniny dostávají ze silnic prostřednictvím větru nebo vody.

Jak by se na náš vesmír dívali pozorovatelé pohybující se rychleji než světlo ve vakuu? Podle nové studie by se tento obraz naprosto lišil od toho, jak ho vnímáme sami. Z našeho pohledu by nedával vůbec smysl, protože by v něm mnohdy následek předcházel příčinu.

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Mikroplasty představují podle nových výzkumů ještě větší riziko, než se zdálo. Tým britských vědců dokázal, že se jich přidržují viry schopné způsobovat lidem vážné nemoci.

Japonští a američtí fyzici ochladili atomy na teplotu, která je asi třimiliardkrát chladnější než mezihvězdný prostor. Věří, že tím otevřeli cestu do úplně nové části kvantové fyziky. Pokus by mohl v budoucnu vést k vytváření nových materiálů s předem definovanými vlastnostmi.

Blesk není jen životu nebezpečný výboj, ale také studnice informací o tom, co se v bouřce děje. Dobře informovanému pozorovateli může tato znalost pomoci přečíst příběh bouřky, ale třeba mu také dát varování, co se v ní bude dít dál.

V bývalém zlatém dole v USA zhruba 1,6 kilometru pod zemí v titanové nádrži plné zkapalněného vzácného plynu zahájili vědci pátrání po něčem, co doposud nebylo možné nalézt: temné hmotě, informuje AP.

Před deseti lety, 4. července 2012, vědci z Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) oznámili, že objevili novou subatomární částici, která by mohla být Higgsovým bosonem. Higgsův boson, po němž vědci pátrají desítky let, je jedním ze základních stavebních kamenů současné fyziky, protože potvrzuje platnost současné teorie vzniku vesmíru a vysvětluje, jak získaly ostatní částice hmotnost. O rok později britský fyzik Peter Higgs a belgický vědec François Englert obdrželi díky objevu Nobelovu cenu za fyziku.

Pokud by se komerční vesmírná doprava nadále rozšiřovala tak rychle jako v současnosti, mělo by to dopady nejen na globální oteplování, ale dokonce i stabilitu horních částí ozonové vrstvy, která chrání Zemi před ultrafialovým zářením.

O další významný pokrok se pokoušejí vědci ve Spojených státech. Právě budují nový experimentální projekt Dune, který bude studovat elementární částice neutrina. Na dlouhodobém výzkumu se významně podílí také Česko a jeho odborníci, kteří se věnují částicové fyzice.

Výzkumy ukazují, že ve vzniku a rozvoji Alzheimerovy choroby hrají značnou roli takzvané ultrajemné částice, které lidé vdechují ze znečištěného ovzduší. Vědci by chtěli více popsat mechanismus jejich účinku, a najít tak metody, které umožní včasnou diagnózu Alzheimerovy a Parkinsonovy choroby a dalších neurodegenerativních onemocnění.

Rozsáhlý mezinárodní výzkum nasbíral ve světových oceánech vzorky vody, v nichž se pokusil najít známé i neznámé viry. Výsledek předčil očekávání, pomocí počítačové analýzy se podařilo najít přes 5500 zatím neznámých RNA virů.

Stovky vědců spolupracovaly na přesném změření hmotnosti bosonu W, elementární částice zodpovědné za slabou jadernou sílu. Fyzici teď výsledky zveřejnili – a ke svému překvapení zjistili, že boson je hmotnější, než předpovídá Standardní model částicové fyziky. Výsledky vyšly v odborném žurnálu Science.

Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v lidské krvi. Objev ukazuje, že tyto drobné plastové částice mohou cestovat po těle a usazovat se v orgánech. Odborníci zjištění považují za znepokojivé, i když neznají přesný dopad mikroplastů na člověka. V laboratoři ale už prokázali, že mohou poškozovat lidské buňky.

Vědci zjistili, jak se na Arktidu dostávají mikroplasty. Podle nové studie se tyto drobné plastové částice šíří z evropských řek do arktických moří. Autoři studie zdůraznili, že je nezbytné, aby lidé začali lépe nakládat s odpady, a ochránili tak arktický ekosystém.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Silvestrovské zhoršení kvality ovzduší bylo v Česku v roce 2021 nejvýraznější v posledních letech – přitom před začátkem novoročních oslav byla kvalita vzduchu v Česku nebývale dobrá. Největší nárůst koncentrací zaregistrovaly stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně, byly tam nejvyšší za posledních až deset srovnávaných Silvestrů. Praha na tom byla naopak lépe než v letech minulých. Příčiny popsal v odborném článku Jáchym Brzezina, vedoucí kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. V polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách, na jakých leží Česko, je ale jejich výskyt vzácnější. Objevují se jen výjimečně – například během posledního říjnového víkendu se přes slibné podmínky nakonec na nebi neobjevily. Přesto je ale možné je na území Česka očekávat.