Částice strana 2 z 3

Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.

Vědci poprvé odhalili mikroplasty v lidské krvi. Objev ukazuje, že tyto drobné plastové částice mohou cestovat po těle a usazovat se v orgánech. Odborníci zjištění považují za znepokojivé, i když neznají přesný dopad mikroplastů na člověka. V laboratoři ale už prokázali, že mohou poškozovat lidské buňky.

Vědci zjistili, jak se na Arktidu dostávají mikroplasty. Podle nové studie se tyto drobné plastové částice šíří z evropských řek do arktických moří. Autoři studie zdůraznili, že je nezbytné, aby lidé začali lépe nakládat s odpady, a ochránili tak arktický ekosystém.

Oči plné prachu a viditelnost na pár desítek metrů. Málokdo zahrne tyto představy do myšlenek o ideální dovolené u moře. Na Kanárských ostrovech, kam se v zimních měsících přijíždí zahřát velké množství turistů z Evropy, se ale počasí může znenadání změnit do písečné bouře i několikrát do roka. Oblaka prachu na ostrovy nedaleko Afriky ženou větry ze Sahary. Co může být pro turisty nepříjemné, a pro místní i zdraví nebezpečné, je však klíčové pro fungování ekosystému celé planety.

Silvestrovské zhoršení kvality ovzduší bylo v Česku v roce 2021 nejvýraznější v posledních letech – přitom před začátkem novoročních oslav byla kvalita vzduchu v Česku nebývale dobrá. Největší nárůst koncentrací zaregistrovaly stanice Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v Brně, byly tam nejvyšší za posledních až deset srovnávaných Silvestrů. Praha na tom byla naopak lépe než v letech minulých. Příčiny popsal v odborném článku Jáchym Brzezina, vedoucí kvality ovzduší brněnské pobočky ČHMÚ.

Mezinárodnímu týmu Forward Search Experiment (FASER) se poprvé v historii podařilo na urychlovači v CERNu detekovat částice, které by mohly být neutriny.

Polární záře patří mezi nejkrásnější přírodní úkazy na obloze. V polárních oblastech jsou celkem běžné, v nižších zeměpisných šířkách, na jakých leží Česko, je ale jejich výskyt vzácnější. Objevují se jen výjimečně – například během posledního říjnového víkendu se přes slibné podmínky nakonec na nebi neobjevily. Přesto je ale možné je na území Česka očekávat.

Špatný vzduch škodí lidskému zdraví více, než se dosud myslelo, a dosavadní mezní hodnoty škodlivin v ovzduší jsou tudíž příliš benevolentní. Uvedla to Světová zdravotnická organizace (WHO), která současně výrazně zpřísnila svá doporučení ohledně nejvyšších pro zdraví snesitelných koncentrací polétavého prachu a oxidu dusičitého (NO2).

Výsledky nové studie virologů z Marylandské univerzity ukazují, že se SARS-CoV-2 evolučně mění tak, aby se snadněji a lépe přenášel vzduchem. Výzkum ale také ukazuje, jak se proti novým kmenům bránit, a potvrzuje, jak efektivní je krytí dýchacích cest.

Letošní léto je bohaté na bouřky a blesky. Blesky pro někoho představují velmi působivé nebeské divadlo, pro jiné jsou spíše zdrojem obav – každopádně jsou nejvýraznějším projevem atmosférické elektřiny. Spojují centra oblačných nábojů navzájem nebo se zemským povrchem. Otázka ale je, jak tyto shluky nábojů vedoucích následně k bleskům v mracích vznikají. A k čemu jsou vlastně blesky v atmosféře dobré?

Tým vědců z Mezinárodního centra pro relativistickou astrofyziku přišel s důkazy, které ukazují, že za Sagittariem A* není masivní černá díra, ale že se jedná o masivní koncentraci záhadné látky známé jako temná hmota. Argument popsali v článku, který vyšel v odborném časopise Monthly Notices of the Royal Astronomical Society: Letters.

Vědci z laboratoře Fermilab poblíž Chicaga se domnívají, že při svých experimentech objevili důkazy existence páté základní fyzikální interakce, neboli síly. Narazili na ně při zkoumání vlastností mionů, tedy částic menších než atomy, které jsou podle fyziků jedním ze základních stavebních kamenů veškeré hmoty ve vesmíru, napsal server BBC.

Jedno ze tří největších vědeckých center světa - Spojený ústav jaderných výzkumů v ruské Dubně (SÚJV) - slaví 65 let existence. Mezi zakládající země patřilo i Československo. Čeští experti pracují v instituci i v současnosti. Budou se například podílet na spuštění nového urychlovače částic.

Temná hmota může zvyšovat teplotu planet mimo naši Sluneční soustavu, předpovídají fyzici v nové studii. Vesmírné dalekohledy, které už vznikají, by podle nich měly být schopné rozpoznat tento efekt – a to by mohlo umožnit vědcům vysledovat, kde se tato záhadná látka v Mléčné dráze vyskytuje.

Vědci, kteří zkoumají částice v projektu CERN, odhalili problém v teorii, která popisuje a vysvětluje základní stavební kameny vesmíru a síly, jimiž se vesmír řídí. Možná tím narazili na zcela neznámou částici nebo dokonce energii.

Říká se, že abyste pochopili, jak něco funguje, pomůže, když se na to můžete podívat zblízka. Právě tento přístup zaujala skupina vědců při studiu toho, jak pomáhají látkové roušky proti šíření covidu-19.

Vědci Fyzikálního ústavu při Slezské univerzitě v Opavě, kteří ve vesmíru pátrají po temné hmotě, chtějí do výzkumu zapojit veřejnost. Amatérským vědcům bude stačit chytrý telefon. Opavští vědci se od srpna 2016 zapojují do mezinárodního projekt CREDO (Cosmic-Ray Extremely Distributed Observatory). Projekt je zaměřený na detekci kosmického záření a hledání tajemné skryté látky nebo též temné hmoty.

V těchto dnech mohou lidé na obloze spatřit zvířetníkové světlo. Úkaz je vidět už krátce po západu Slunce. Nejlepší podmínky budou do 15. března, pak bude pozorování rušit Měsíc, říká astronom a fotograf Petr Horálek.

Jaký objem by měly veškeré existující částice viru SARS-CoV-2, kdyby se daly k sobě dohromady? Podle odhadu odborníka na matematickou biologii Christiana Yatese z University of Bath by nenaplnily ani malou nápojovou plechovku.

Velká mezinárodní studie odhalila, jak zásadní dopad má znečištěné ovzduší na lidské zdraví. Vědci studovali tento vliv ve více než tisíci evropských měst –⁠ a v první desítce těch, kde znečištění jemnými částicemi připravilo o život nejvíce lidí, se umístila rovnou tři města z Moravskoslezského kraje: Havířov, Karviná a Ostrava.

Každoroční meteorický roj Geminidy má letos ideální pozorovací podmínky. Čas jejich maxima totiž vychází na 14. prosince v 1:50 SEČ, tedy na dobu, kdy je místo, odkud na obloze vylétají, prakticky nejvýš nad obzorem. Navíc nebude vůbec rušit svým svitem Měsíc, který je právě v době maxima v novu. Pozorovat se vyplatí zejména v noci na 14. prosince mezi půlnocí a čtvrtou hodinou ranní.

Sondy Voyager jsou od Země miliardy kilometrů daleko – staly se už dávno nejvzdálenějšími lidmi vyrobenými objekty. Na hranicích naší Sluneční soustavy teď narazily na nový, zatím nepopsaný, kosmický fenomén.

Tento týden, v úterý 20. a středu 21. října ráno, dosahuje maxima své každoroční aktivity jeden ze známých podzimních meteorických rojů Orionidy. Rychlé meteory vylétají zdánlivě ze souhvězdí Orionu, které je dobře pozorovatelné už po půlnoci. Letos při pozorování neruší Měsíc, za hodinu proto může zazářit přes 20 meteorů. Roj Orionid je jakýmsi pozdravem od slavné Halleyovy komety, protože ho v naší atmosféře způsobují zanikající částečky kdysi uvolněné z této slavné vlasatice.

Koronavirus se může běžně šířit kapénkami i malými částicemi, jako jsou ty obsažené v aerosolu. V aktualizovaných pokynech to uvedlo americké Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC), které ale později uvedlo, že teprve navrhované změny doporučení byly zveřejněny omylem. Zatímco kapénky se šíří hlavně při kýchání či kašlání, aerosol vzniká i při dýchání. Světová zdravotnická organizace (WHO) současně potvrdila, že nezměnila stanovisko ohledně šíření koronaviru v aerosolu, pro které neexistuje žádný nový důkaz. A to je velmi důležité.