Znečištění vzduchu proniká i do mozků nenarozených dětí, prokázal nový výzkum

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Znečištěný vzduch silně souvisí se zvýšeným počtem potratů, předčasných porodů, nízkou porodní hmotností a narušeným vývojem mozku, což už prokázala spousta starších výzkumů. Nová studie ale přináší přímé důkazy o tom, co konkrétně může být příčinou těchto negativních změn.  

Výzkum publikovaný v časopise Lancet Planetary Health analyzoval skupinu matek ze Skotska a Belgie, tedy ze zemí, které mají poměrně nízké znečištění ovzduší. Navíc ani jedna z nich nekouřila. Autoři využili tkáně 36 plodů získaných z dobrovolných ukončení normálně probíhajících těhotenství mezi sedmým a dvacátým týdnem těhotenství. Vzorky pupečníkové krve byly odebrány po šedesáti zdravých porodech.

Znepokojivá zjištění

Výzkum ukázal, že v každém krychlovém milimetru tkáně lidských plodů se našly tisíce částic černého uhlíku, které matka vdechla během těhotenství a které se pak krevním řečištěm a placentou dostaly až k dítěti.

Částice jsou tvořené sazemi ze spalování fosilních paliv v automobilech, domácnostech a továrnách. Našly se v každém zkoumaném vzorku plic, jater a mozkové tkáně a také v pupečníkové krvi a placentě. Koncentrace částic byla vyšší, pokud matka žila v místě s vyšší úrovní znečištění ovzduší ve srovnání s ostatními účastníky studie.

„Poprvé jsme prokázali, že nanočástice černého uhlíku se dostávají nejen do placenty v prvním a druhém trimestru těhotenství, ale následně se dostávají i do orgánů vyvíjejícího se plodu,“ uvedl profesor Paul Fowler z Aberdeenské univerzity ve Skotsku, který výzkum vedl.

„Ještě znepokojivější je, že se tyto částice dostávají i do vyvíjejícího se lidského mozku,“ dodal. „To znamená, že je možné, aby tyto nanočástice přímo interagovaly s řídicími systémy v orgánech a buňkách lidského plodu.“

Přesvědčivé důkazy

Že se drobné částečky toxických látek, které pocházejí ze znečištěného ovzduší, dostávají do placenty, se ví teprve od roku 2018 – ale vědci měli podezření už mnohem déle. Jen jim k tomu chyběly důkazy, protože se tento fenomén nesmírně špatně zkoumá. Prokázal to až tým profesora Jonathana Grigga z londýnské Queen Mary University of London. Pro deník Guardian nový výzkum pochválil: „Nová studie je velmi dobrá – přesvědčivě prokázala, že tyto částice se pak dostávají do plodů.“

Podle něj největší riziko představuje fakt, že tyto látky mohou proniknout až do mozků nenarozených dětí. „Má to pro dítě potenciálně celoživotní následky,“ varuje Grigg. „Je to znepokojivé, ale zatím nevíme, co se stane, když částice uvíznou na různých místech a pomalu se z nich uvolňují chemické látky.“ Podle něj je tedy zatím příliš brzy na nějaké větší závěry, naopak je zapotřebí dalšího výzkumu.

Neviditelný problém

Také rozsáhlá metastudie z roku 2019 dospěla k závěru, že znečištění ovzduší může poškozovat každý orgán a prakticky každou buňku v lidském těle. Už tehdy vědci prokázali, že drobné částice mohou pronikat i přes přes tzv.hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek.  A miliardy jich byly nalezeny také v srdcích mladých obyvatel měst.

Problém je o to závažnější, že více než devadesát procent světové populace žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), což každoročně způsobuje miliony předčasných úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Robotická trojkolka Helhest může pomoci vojákům i záchranářům

Jmenuje se po koni, na němž jezdila vikinská bohyně smrti. Ale on sám by měl přinášet spíše život, pomoc a podporu. Řeč je o novém pokročilém autonomním systému Helhest, který vznikl na Českém vysokém učení technickém v Praze. Robot připomínající trojkolku by se měl podle jeho autorů dát využít pro průzkum, obranné operace i pátrací a záchranné mise.
před 9 hhodinami

Za tučnější pas u čtyřicátníků mohou kmenové buňky, tvrdí vědci

Se stárnutím je spojená celá řada změn, k nimž patří rostoucí objem v pase po čtyřicítce. Navzdory tomu, jak důležitý vliv má břišní tuk na zdraví, se tomuto fenoménu vědci zatím příliš nevěnovali. Teď s novým pohledem přišla studie, kterou vydal odborný časopis Science.
před 15 hhodinami

Bestiarius stanul proti lvu. Vědci našli první fyzický důkaz

Britští vědci tvrdí, že se jim povedlo poprvé prokázat pomocí archeologických důkazů, že v antickém Římě mezi sebou bojovali lidé a lvi. A že bojovníci mohli v klání proti velkým šelmám přežít.
před 17 hhodinami

Globální bělení korálů zrychlilo. Ušetřena zůstává sotva pětina

Víc než 80 procent korálů po celém světě bledne vinou vysokých teplot, uvádí americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA). První velké bělení korálů začalo na konci minulého století, současná změna je ale podle amerických vědců zatím nejrozsáhlejší. V korálových útesech přitom žije velké množství mořských živočichů a jejich ekosystémy přinášejí lidem potravu, zpevňují pobřeží a ukládají škodlivé látky.
před 19 hhodinami

Do sokolského odboje se zapojovaly celé rodiny. Nacisté pak vraždili i děti

„Stráž nás volá, bratři, vztáhněte své paže, pevně obejmeme krásnou svoji zem. Zde jsme vládci. Zhynete jak zemězrádci!“ Jasný vzkaz nacistům na svém X. sletu v Praze manifestovalo více než 30 tisíc sokolů. V červenci 1938, v předvečer mobilizace a mnichovské krize, předvedli skladbu Přísaha republice, kterou ukazovali své odhodlání bránit vlast před nacisty. Pro mnohé to nebyla jen planá přísaha. Ze všech fungujících dobrovolných organizací se právě oni v největším množství zapojili do odboje – a zároveň při něm položili život.
před 23 hhodinami

Mechanismus z Antikythéry mohl být nefunkční, naznačuje studie

Nejslavnější mechanický stroj z antiky – mechanismus z Antikythéry – dalece převyšuje jakékoliv jiné technologie z této doby. Nový výzkum ale otestoval hypotézu, že ve skutečnosti to zase takový zázrak nebyl.
26. 4. 2025

Unikátní novodobý zlatý poklad našli turisté u Dvora Králové nad Labem

Dva turisté objevili v únoru u Dvora Králové nad Labem novověký poklad v odhadované hodnotě přes sedm a půl milionu korun. Dvě schránky, které obsahovaly zlaté mince, šperky a další předměty o celkové hmotnosti sedm kilogramů, nálezci odevzdali do Muzea východních Čech v Hradci Králové. Zaručeně zlaté jsou mince o váze téměř čtyři kilogramy. Další kovové předměty vědci analyzují.
25. 4. 2025Aktualizováno25. 4. 2025

Rakovina krade motivaci. Vědci popsali, jak ovládne mozek

Lidé trpící rakovinou přicházejí o vůli bojovat, často marně hledají sílu dál žít. Až doposud věda předpokládala, že je to vedlejší dopad únavy z nemoci, ale teď našli přímo způsob, jak rakovina připravuje mozek o motivaci.
25. 4. 2025
Načítání...