Znečištění vzduchu proniká i do mozků nenarozených dětí, prokázal nový výzkum

Vědci poprvé našli toxické částice pocházející ze znečištěného ovzduší v plicích, játrech a mozku nenarozených dětí dlouho předtím, než se poprvé nadechly. Podle autorů studie jsou tyto výsledky velmi znepokojivé, protože právě v této fázi vývoje je lidský organismus nejzranitelnější.

Znečištěný vzduch silně souvisí se zvýšeným počtem potratů, předčasných porodů, nízkou porodní hmotností a narušeným vývojem mozku, což už prokázala spousta starších výzkumů. Nová studie ale přináší přímé důkazy o tom, co konkrétně může být příčinou těchto negativních změn.  

Výzkum publikovaný v časopise Lancet Planetary Health analyzoval skupinu matek ze Skotska a Belgie, tedy ze zemí, které mají poměrně nízké znečištění ovzduší. Navíc ani jedna z nich nekouřila. Autoři využili tkáně 36 plodů získaných z dobrovolných ukončení normálně probíhajících těhotenství mezi sedmým a dvacátým týdnem těhotenství. Vzorky pupečníkové krve byly odebrány po šedesáti zdravých porodech.

Znepokojivá zjištění

Výzkum ukázal, že v každém krychlovém milimetru tkáně lidských plodů se našly tisíce částic černého uhlíku, které matka vdechla během těhotenství a které se pak krevním řečištěm a placentou dostaly až k dítěti.

Částice jsou tvořené sazemi ze spalování fosilních paliv v automobilech, domácnostech a továrnách. Našly se v každém zkoumaném vzorku plic, jater a mozkové tkáně a také v pupečníkové krvi a placentě. Koncentrace částic byla vyšší, pokud matka žila v místě s vyšší úrovní znečištění ovzduší ve srovnání s ostatními účastníky studie.

„Poprvé jsme prokázali, že nanočástice černého uhlíku se dostávají nejen do placenty v prvním a druhém trimestru těhotenství, ale následně se dostávají i do orgánů vyvíjejícího se plodu,“ uvedl profesor Paul Fowler z Aberdeenské univerzity ve Skotsku, který výzkum vedl.

„Ještě znepokojivější je, že se tyto částice dostávají i do vyvíjejícího se lidského mozku,“ dodal. „To znamená, že je možné, aby tyto nanočástice přímo interagovaly s řídicími systémy v orgánech a buňkách lidského plodu.“

Přesvědčivé důkazy

Že se drobné částečky toxických látek, které pocházejí ze znečištěného ovzduší, dostávají do placenty, se ví teprve od roku 2018 – ale vědci měli podezření už mnohem déle. Jen jim k tomu chyběly důkazy, protože se tento fenomén nesmírně špatně zkoumá. Prokázal to až tým profesora Jonathana Grigga z londýnské Queen Mary University of London. Pro deník Guardian nový výzkum pochválil: „Nová studie je velmi dobrá – přesvědčivě prokázala, že tyto částice se pak dostávají do plodů.“

Podle něj největší riziko představuje fakt, že tyto látky mohou proniknout až do mozků nenarozených dětí. „Má to pro dítě potenciálně celoživotní následky,“ varuje Grigg. „Je to znepokojivé, ale zatím nevíme, co se stane, když částice uvíznou na různých místech a pomalu se z nich uvolňují chemické látky.“ Podle něj je tedy zatím příliš brzy na nějaké větší závěry, naopak je zapotřebí dalšího výzkumu.

Neviditelný problém

Také rozsáhlá metastudie z roku 2019 dospěla k závěru, že znečištění ovzduší může poškozovat každý orgán a prakticky každou buňku v lidském těle. Už tehdy vědci prokázali, že drobné částice mohou pronikat i přes přes tzv.hematoencefalickou bariéru, která chrání mozek.  A miliardy jich byly nalezeny také v srdcích mladých obyvatel měst.

Problém je o to závažnější, že více než devadesát procent světové populace žije v místech, kde znečištění ovzduší překračuje hodnoty stanovené Světovou zdravotnickou organizací (WHO), což každoročně způsobuje miliony předčasných úmrtí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 43 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 18 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 21 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 23 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
včera v 10:47

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...