Vědci zjistili, jak se na Arktidu dostávají mikroplasty. Podle nové studie se tyto drobné plastové částice šíří z evropských řek do arktických moří. Autoři studie zdůraznili, že je nezbytné, aby lidé začali lépe nakládat s odpady, a ochránili tak arktický ekosystém.
Mikroplasty, které pocházejí z vláken oblečení, pneumatik, kosmetiky a mnoha dalších zdrojů, byly nalezeny po celé planetě, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Podle mnoha studií je lidé konzumují v potravinách i ve vodě a také je vdechují. Vědci prokázali, že tyto drobné částečky škodí volně žijícím živočichům. Jejich dopad na člověka ale neznají, i když v laboratoři ukázali, že mohou poškozovat lidské buňky.
- Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
- Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
- Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit nejhorší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.
Nová studie v časopise Scientific Reports, kterou vedl Mats Huserbraaten z Institutu pro výzkum moře v norském Bergenu, naznačuje, že částice se do Severního ledového oceánu, severských moří a Baffinova zálivu rozšířily z Evropy.
Realita odpovídá modelu
Autoři studie pomocí modelování předpověděli, kolik mikroplastů se bude nacházet v určitých částech oceánu, a porovnali je se vzorky vody z těchto míst. Z jejich analýzy vyplývá, že mikroplastové částice kolují v Arktidě již nejméně deset let.
Výzkumníci ze západonorského Bergenu spojili modely oceánských proudů z let 2007 až 2017 se simulacemi pohybu plovoucích mikroplastů. Poté napodobili uvolňování drobných plastových částic z 21 velkých řek v severní Evropě a Arktidě každý den po dobu 10 let a předpovídali jejich pohyb pro několik desetiletí. Tato data porovnali se 121 vzorky mořské vody, které odebrali na 17 místech u západního pobřeží Norska v období od května 2017 do srpna 2018.
Vědci zjistili, že většina simulovaných částic je unášena dvěma hlavními cestami. Až 65 procent z nich míří podél norského pobřeží směrem k moři Laptěvů na severu Ruska. Poté se dostávají do Severního ledového oceánu, přes severní pól a nakonec oceán opouštějí přes Framský průliv východně od Grónska. Třicet procent se vydalo jiným směrem, přes Grónsko a pak dále na jih podél severovýchodního pobřeží Kanady.
Analýza mořské vody nalezené v každé z těchto oblastí odhalila, že rozložení mikroplastů odpovídá vědeckým modelům.
Výzkumníci ve studii varovali, že je nutné lépe nakládat s odpady, aby nebylo ohroženo zdraví arktického ekosystému. Mezi současné metody, které mají snížit uvolňování mikroplastů, patří přidávání například filtrů do praček, které částice zachycují. Lze je také odstranit některými úpravami odpadních vod a pitné vody.
