Průměrný dospělý člověk žijící v USA za rok sní přinejmenším padesát tisíc částic mikroplastů. Tvrdí to první velká studie na toto téma, která vyšla ve vědeckém žurnálu Environmental Science and Technology. Podle autorů má největší dopad na přijímání mikroplastů pití nápojů v plastových lahvích a jejich množství navíc může být ještěš vyšší, protože všechny potravinové zdroje se nepodařilo analyzovat.
Dospělý Američan pozře ročně padesát tisíc částí mikroplastů. Největší problém je balená voda
Zdravotní dopady konzumace mikroplastů jsou stále ještě neznámé, přinejmenším u lidí. Některé studie ale upozorňují, že u některých druhů organismů existuje negativní vliv drobných plastových částeček na jejich zdraví.
Podle vědců si mikroplasty zasluhují další pozornost už proto, že na sebe mohou vázat škodlivé látky. Vliv na lidský organismus zatím vědci neznají, ale právě to je podle nich riziko. Pokud nejsou známé informace o tom, jaký je dopad konzumace mikroplastů, nemohou vědci vyhodnocovat jejich riziko – mikroplasty si ale zasluhují další pozornost už proto, že na sebe mohou vázat škodlivé látky.
Znečištění mikroplasty nejčastěji vzniká, když se klasické plasty rozkládají nebo opotřebovávají. Vědci je už našli prakticky všude, od velehor, opuštěných ostrovů až po oceánské dno.
Dítě ze rok pozře čtyři pětiny mikroplastů jako dospělý
Nový výzkum, který vyšel v odborném časopise Environmental Science and Technology, se zakládal na datech ze šestadvaceti starších prací, které měřily množství mikroplastů v rybách, jídle, nápojích i ve vzduchu. Jednalo se tedy o takzvanou metastudii.
Experti sebrané výsledky srovnali s fakty o tom, jak se Američané stravují a co jedí – a výsledek říká, že dospělý člověk žijící v Americe (na základě „skenovaného“ jídelníčku) za rok pozře asi 50 tisíc částic, dítě kolem 40 tisíc.
Vědcům se ovšem podařilo testovat jen patnáct procent kalorických zdrojů, z nichž se skládá strava běžného Američana. „Spoustu zdrojů kalorií jsme nepoznali, existuje mnoho mezer, které ještě musíme vyplnit,“ připustil Kieran Cox, který výzkum vedl.
Mezi potraviny, které starší studie neanalyzovaly, přitom patří mnohé zásadní: pečivo, maso, mléčné a vaječné výrobky. A i ty by podle Coxe mohly obsahovat značné množství částic mikroplastů. „Ano, ve skutečnosti se jejich spotřeba může pohybovat kolem stovek tisíc.“
Problém jménem balená voda
Nejlepší data měli vědci k dispozici o vodě. Ukázalo se, že balená voda obsahuje průměrně až dvaadvacetkrát více mikroplastů než voda kohoutková. Pokud by někdo pil pouze balenou vodu, tak by se mu do těla dostalo přes 130 tisíc částic jen z tohoto zdroje. Naopak jen z kohoutkové vody by se do těla člověka dostaly za rok pouhé čtyři tisíce částic.
Věda sice zatím kvůli novosti problému neví, co se děje s mikroplasty, které člověk vdechne, ale nová studie zdůrazňuje, že většina plastů se oproti dřívějším poznatkům nevdechne, ale dostane do těla právě potravou a vodou.