V Pyrenejích prší z nebe mikroplasty. V horách je jich stejně jako v Paříži

Oblast Pyrenejí na hranici mezi Francií a Španělskem je nepříliš obydlené území, kde stále ještě příroda poráží civilizaci. Alespoň na první pohled. Dlouhodobý výzkum skotských vědců totiž ukázal, jak masivně znečištěné toto místo je. Hlavním viníkem jsou mikroplasty.

Na každém čtverečním metru v této oblasti našli vědci každý den průměrně 365 drobných kousků plastu. Jednalo se přitom o odlehlé místo ve značné nadmořské výšce. Výzkum trval pět měsíců a probíhal na přelomu let 2017 a 2018.

„Je to ohromné a současně děsivé, že jsme na této pyrenejské lokalitě našli tolik částeček plastů,“ uvedl hlavní autor práce Steve Allen ze Skotska, který výzkum vedl. Vydal ho v odborném časopise Nature Geoscience.

Soustředil se v této práci na mikroplasty o velikosti mezi 10 a 150 mikrometry všech tvarů – od vláken přes kuličky až po úlomky. Pro srovnání – lidský vlas má šířku asi 70 mikrometrů.

„Nepředpokládali jsme, že by tato studie mohla odhalit tak vysoké znečištění plastovým odpadem,“ komentoval výsledky její spoluautor Gael Le Roux.

Problém jménem mikroplasty

Plastový odpad se ukázal v tomto století jako velký environmentální problém. Do oceánů se každoročně dostane asi 12 milionů tun umělých hmot, další miliony tun zůstanou na pevnině na skládkách, ale i ve volné přírodě.

Protože plastům trvá desítky a někdy i stovky let, než se rozloží. Ale i potom jejich částečky zůstanou nadále přítomné v přírodě. Vědci teprve nyní pomalu poznávají, jaký je dopad těchto látek na životní prostředí nebo na lidské zdraví.

Například na začátku letošního roku vědci popsali, že se úlomky mikroplastů nacházejí ve vnitřnostech živočichů žijících až deset kilometrů pod hladinou. A jiný výzkum je zase objevil i na Antarktidě.

Hory špinavé jako Paříž

„Naším největším objevem je, že mikroplasty jsou přenášené atmosférou a pak padají k zemi až ve vzdálených horách, ve vysoké nadmořské výšce, velmi daleko od jakéhokoliv velkého města,“ zdůrazňují autoři. Nejbližší větší město, Toulouse, se od místa nálezu nachází více než sto kilometrů. 

Také nejbližší vesnice leží sedm kilometrů daleko. Z analýzy vzdušných proudů nad oblastí vyplývá, že se tam částice musely dostat ze vzdálenosti přes sto kilometrů. 

„A to znamená, že mikroplasty znečišťují atmosféru. Naše studie ukázala, že množství mikročástic v horách odpovídá jejich úrovni v oblasti Paříže,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
před 20 hhodinami

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026

Archeologové našli ve Velkém Meziříčí středověkou studnu a asi i základ pranýře

Ve středu Velkého Meziříčí letos archeologové odkryli zasypanou středověkou studnu a kruhový podstavec, který zřejmě sloužil jako pranýř. Našli také základy středověké pece. Oznámil to Šimon Kochan ze zapsaného ústavu Archaia Brno, který na místě pracuje. Záchranný archeologický výzkum doprovází postupnou obnovu náměstí a přilehlých ulic, která začala loni zjara. Stavební práce budou podle radnice dokončené příští rok.
19. 3. 2026
Načítání...