V Pyrenejích prší z nebe mikroplasty. V horách je jich stejně jako v Paříži

Oblast Pyrenejí na hranici mezi Francií a Španělskem je nepříliš obydlené území, kde stále ještě příroda poráží civilizaci. Alespoň na první pohled. Dlouhodobý výzkum skotských vědců totiž ukázal, jak masivně znečištěné toto místo je. Hlavním viníkem jsou mikroplasty.

Na každém čtverečním metru v této oblasti našli vědci každý den průměrně 365 drobných kousků plastu. Jednalo se přitom o odlehlé místo ve značné nadmořské výšce. Výzkum trval pět měsíců a probíhal na přelomu let 2017 a 2018.

„Je to ohromné a současně děsivé, že jsme na této pyrenejské lokalitě našli tolik částeček plastů,“ uvedl hlavní autor práce Steve Allen ze Skotska, který výzkum vedl. Vydal ho v odborném časopise Nature Geoscience.

Soustředil se v této práci na mikroplasty o velikosti mezi 10 a 150 mikrometry všech tvarů – od vláken přes kuličky až po úlomky. Pro srovnání – lidský vlas má šířku asi 70 mikrometrů.

„Nepředpokládali jsme, že by tato studie mohla odhalit tak vysoké znečištění plastovým odpadem,“ komentoval výsledky její spoluautor Gael Le Roux.

Problém jménem mikroplasty

Plastový odpad se ukázal v tomto století jako velký environmentální problém. Do oceánů se každoročně dostane asi 12 milionů tun umělých hmot, další miliony tun zůstanou na pevnině na skládkách, ale i ve volné přírodě.

Protože plastům trvá desítky a někdy i stovky let, než se rozloží. Ale i potom jejich částečky zůstanou nadále přítomné v přírodě. Vědci teprve nyní pomalu poznávají, jaký je dopad těchto látek na životní prostředí nebo na lidské zdraví.

Například na začátku letošního roku vědci popsali, že se úlomky mikroplastů nacházejí ve vnitřnostech živočichů žijících až deset kilometrů pod hladinou. A jiný výzkum je zase objevil i na Antarktidě.

Hory špinavé jako Paříž

„Naším největším objevem je, že mikroplasty jsou přenášené atmosférou a pak padají k zemi až ve vzdálených horách, ve vysoké nadmořské výšce, velmi daleko od jakéhokoliv velkého města,“ zdůrazňují autoři. Nejbližší větší město, Toulouse, se od místa nálezu nachází více než sto kilometrů. 

Také nejbližší vesnice leží sedm kilometrů daleko. Z analýzy vzdušných proudů nad oblastí vyplývá, že se tam částice musely dostat ze vzdálenosti přes sto kilometrů. 

„A to znamená, že mikroplasty znečišťují atmosféru. Naše studie ukázala, že množství mikročástic v horách odpovídá jejich úrovni v oblasti Paříže,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 3 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 5 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 6 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 8 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled