V Pyrenejích prší z nebe mikroplasty. V horách je jich stejně jako v Paříži

Oblast Pyrenejí na hranici mezi Francií a Španělskem je nepříliš obydlené území, kde stále ještě příroda poráží civilizaci. Alespoň na první pohled. Dlouhodobý výzkum skotských vědců totiž ukázal, jak masivně znečištěné toto místo je. Hlavním viníkem jsou mikroplasty.

Na každém čtverečním metru v této oblasti našli vědci každý den průměrně 365 drobných kousků plastu. Jednalo se přitom o odlehlé místo ve značné nadmořské výšce. Výzkum trval pět měsíců a probíhal na přelomu let 2017 a 2018.

„Je to ohromné a současně děsivé, že jsme na této pyrenejské lokalitě našli tolik částeček plastů,“ uvedl hlavní autor práce Steve Allen ze Skotska, který výzkum vedl. Vydal ho v odborném časopise Nature Geoscience.

Soustředil se v této práci na mikroplasty o velikosti mezi 10 a 150 mikrometry všech tvarů – od vláken přes kuličky až po úlomky. Pro srovnání – lidský vlas má šířku asi 70 mikrometrů.

„Nepředpokládali jsme, že by tato studie mohla odhalit tak vysoké znečištění plastovým odpadem,“ komentoval výsledky její spoluautor Gael Le Roux.

Problém jménem mikroplasty

Plastový odpad se ukázal v tomto století jako velký environmentální problém. Do oceánů se každoročně dostane asi 12 milionů tun umělých hmot, další miliony tun zůstanou na pevnině na skládkách, ale i ve volné přírodě.

Protože plastům trvá desítky a někdy i stovky let, než se rozloží. Ale i potom jejich částečky zůstanou nadále přítomné v přírodě. Vědci teprve nyní pomalu poznávají, jaký je dopad těchto látek na životní prostředí nebo na lidské zdraví.

Například na začátku letošního roku vědci popsali, že se úlomky mikroplastů nacházejí ve vnitřnostech živočichů žijících až deset kilometrů pod hladinou. A jiný výzkum je zase objevil i na Antarktidě.

Hory špinavé jako Paříž

„Naším největším objevem je, že mikroplasty jsou přenášené atmosférou a pak padají k zemi až ve vzdálených horách, ve vysoké nadmořské výšce, velmi daleko od jakéhokoliv velkého města,“ zdůrazňují autoři. Nejbližší větší město, Toulouse, se od místa nálezu nachází více než sto kilometrů. 

Také nejbližší vesnice leží sedm kilometrů daleko. Z analýzy vzdušných proudů nad oblastí vyplývá, že se tam částice musely dostat ze vzdálenosti přes sto kilometrů. 

„A to znamená, že mikroplasty znečišťují atmosféru. Naše studie ukázala, že množství mikročástic v horách odpovídá jejich úrovni v oblasti Paříže,“ dodávají autoři výzkumu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizovánopřed 13 hhodinami

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
před 14 hhodinami

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
včera v 08:00

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026

NASA stahuje posádku Crew-11 zpět na Zemi kvůli zdravotnímu stavu astronauta

Americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) se rozhodl pro předčasný návrat čtyřčlenné posádky mise Crew-11 z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) na Zemi kvůli zdravotnímu problému astronauta. Napsala o tom agentura AP. Člena posádky, který je nyní ve vesmírné laboratoři na oběžné dráze ve stabilizovaném stavu, NASA kvůli ochraně soukromí pacienta nejmenovala a nesdělila podrobnosti o jeho zdravotním problému. Návrat americko-rusko-japonské posádky na Zemi se uskuteční v příštích dnech.
8. 1. 2026Aktualizováno9. 1. 2026

Emise z letecké dopravy lze snížit bez úbytku cestujících, navrhují vědci

Pro výrazný pokles skleníkových plynů z letecké dopravy by stačilo zavést jen několik jednoduchých pravidel, tvrdí švédská studie. Letecká doprava tvoří sice jen asi čtyři procenta celkových emisí skleníkových plynů v Evropské unii, představuje ale jeden z nejrychleji rostoucích zdrojů. Vědci nastiňují tři teoreticky jednoduché změny, kvůli kterým by lidé nemuseli omezovat četnost cestování.
8. 1. 2026
Načítání...