Mikroplasty byly nalezené ve střevech všech druhů mořských želv, ukázala nová studie

Částečky a drobná vlákna mikroplastů byly nalezeny ve střevech více než sto mrtvých želv z Atlantiku, Pacifiku i Středozemního moře. Dopady na želvy jsou přitom neznámé, vědci se ale obávají, že by mikroplasty mohly těmto zranitelným mořským tvorům značně škodit.

 Velká část nalezeného materiálu byla ve formě vláken; taková vlákna jsou používaná v oděvech, cigaretových filtrech a rybářských sítích, ale vědci také našli druhy plastů používané v kosmetice.

Vědci v této studii pátrali po umělohmotných částečkách o délce menší než 5 milimetrů. Zjistili, že v každé zkoumané želvě byla alespoň nějaká taková vlákna nalezena; celkem jich našli kolem osmi stovek. Týkalo se to všech sedmi druhů mořských želv.

Autoři zprávy navíc zdůrazňují, že jejich studie se týkala jen části střev každého zvířete, ve skutečnosti může být tedy stav ještě mnohem horší. V nejvíce katastrofickém scénáři by bylo množství mikroplastů v želvích střevech dokonce dvacetkrát vyšší, než bylo naměřené množství.

Kde se v želvách vzaly mikročástice?

Pravděpodobnými zdroji částic jsou podle vědců znečištěná mořská voda a usazeniny, ale také zřejmě i želví potrava, která mikroplasty ve svých vnitřnostech akumuluje. „Účinek těchto částic na želvy doposud není známý,“ uveda dr. Emily Duncanová z University of Exeter, která vedla studii.

„Jejich malá velikost znamená, že mohou procházet střevem, aniž by způsobily jeho zablokování, které se často objevuje u větších plastových kousků.“

Navazující práce by se měly zaměřit na to, zda mohou mikroplasty ovlivňovat vodní organismy – a také jakým způsobem, dodala. „Mohou totiž například obsahovat kontaminanty, bakterie nebo viry, nebo mohou ovlivnit želvu na buněčné, nebo dokonce subbuněčné úrovni. To vyžaduje ale další podrobnější výzkum,“ konstatovala Duncanová.

Závěry tohoto výzkumu byly publikovány v časopise Global Change Biology. Výsledky komentoval profesor Brendan Godley, také z univerzity v Exeteru: „Je opravdu velký problém, že mnohé, nebo dokonce všechny mořské želvy na světě v současné době nějakým způsobem pohlcují mikroplasty. Momentálně to sice není hlavní hrozba pro tento druh, ale jedná se o jasný signál, že musíme jednat, abychom lépe lépe kontrolovali odpad v mořích.“

Největší množství mikroplastů měly ve svých střevech želvy ze Středomoří, zjistila studie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Metan uniká ze sibiřského permafrostu stále rychleji, varují čínští akademici

Na Sibiři se uvolňuje velké množství metanu. Pokud se bude svět dále oteplovat, bude přibývat v atmosféře i tohoto plynu. Do roku 2050 by mohl zvrátit asi pětinu snah lidstva o omezení jeho emisí.
před 18 hhodinami

Reportéři ČT zkoušeli, co všechno zaznamenávají auta s čínskými technologiemi

Auta s čínskými technologiemi – i některá evropská či americká – jsou schopná natáčet a odesílat všechno, co se děje kolem i uvnitř, přímo čínským úřadům. Takové varování vydal už loni Národní úřad pro kybernetickou bezpečnost (NÚKIB). Někteří politici to bagatelizují a zákonné úpravy, které by bezpečnost posílily, stále chybí. Reportéři ČT se rozhodli vyzkoušet, co všechno auta vybavená těmito technologiemi zaznamenávají. Marek Martinovský a Jana Neumannová postavili jedno takové auto postupně před ministerstvo obrany, Úřad vlády i tajnou službu.
27. 10. 2026‌‌

Češi v Egyptě znovuobjevili velkolepé hrobky

Čeští archeologové pod vedením Miroslava Bárty z Českého egyptologického ústavu znovuobjevili zapomenuté hrobky starověkých úředníků Sabua a Ptahšepsese, kteří byli spjati s kultem boha Ptaha v Memfidě. Prozkoumali a zdokumentovali i dosud zcela neznámé části těchto staveb a jako první v moderní době objevili také pohřební komory ukryté hluboko pod zemí, oznámilo egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
27. 10. 2026‌‌

Pozorování ptáků může zpomalovat stárnutí mozku, tvrdí studie

Pozorování ptáků může prospívat duševnímu zdraví, podporovat paměť a zpomalovat úbytek kognitivních schopností ve stáří. Výzkumy naznačují, že tato činnost souvisí se změnami ve struktuře mozku a může být přínosná také pro lidi s demencí. Stále častěji se proto využívá jako součást péče o seniory, všiml si server BBC.
27. 10. 2026‌‌

Koncentrace skleníkových plynů jsou rekordní, říká WMO. Varuje i před těmi méně známými

Podle nové zprávy Světové meteorologické organizace (WMO) dosáhly v roce 2025 hladiny oxidu uhličitého (CO₂) a dalších hlavních skleníkových plynů v atmosféře bezprecedentních maxim. Znamená to další dlouhodobý nárůst teploty na Zemi.
27. 10. 2026‌‌

Změny klimatu a intenzivní zemědělství ničí české ptactvo, upozorňují ornitologové

Každý rok v Česku ubude 1,6 procenta ptáků. Od roku 1982 se už jejich početnost snížila o 13,4 procenta, tento jev se stále zhoršuje. Upozorňuje na to Česká společnost ornitologická (ČSO) v nově vydané knize Stav ptactva v Česku 2026. Na téměř sto stranách popisuje, kolik je u nás ptáků a jak se jim daří, jakým problémům musí čelit a jaká jsou řešení.
26. 10. 2026‌‌

Střevní mikrobiom může souviset s rozvojem mentální anorexie, naznačuje český výzkum

Mikroorganismy ve střevech hrají významnou roli v rozvoji mentální anorexie. Jsou důležité také pro zotavení z tohoto závažného psychického onemocnění. O výsledcích studií vědkyň z Mikrobiologického ústavu Akademie věd informovala akademie v tiskové zprávě. S různými poruchami příjmu potravy, mezi které anorexie patří, se loni v Česku léčilo více než deset tisíc lidí. Od roku 2010 se jejich počet podle údajů ministerstva zdravotnictví téměř zdvojnásobil.
26. 10. 2026‌‌

Experimentální vakcína výrazně snižuje riziko návratu melanomu

Očkovací látky na principu mRNA se nejvíc proslavily během pandemie covidu-19, od té doby ale vznikly i proti dalším nemocem. Teď oznámily dvě farmaceutické společnosti výsledky třetí fáze studie, která zkoumala účinnost proti rakovině.
26. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.