Mikroplasty zamořují oceány i živé tvory. Izraelští biologové zjišťují, jak jsou nebezpečné

Znečištění oceánů mikroplasty stále stoupá, věda ale dosud plně neodhalila, jak velký je dopad těchto miniaturních umělohmotných částic na zdraví organismů. Změnit to chtějí izraelští biologové, kteří tento fenomén studují na sumkách, bezobratlých tvorech evolučně podobných člověku.

Sumky jsou mořští živočichové velcí jako dlaň. „Jsou přisedlé k jednomu místu po celý svůj život a podobně jako pumpa filtrují vodu. Mohou nám poskytnout informaci o tom, jak vypadal ekosystém v jejich okolí po dobu jejich života,“ říká spoluautorka studie Gal Veredová z univerzity v Tel Avivu.

Sumkám se daří stejně v křišťálově čisté vodě jako ve vodách znečištěných průmyslovým odpadem. Rozborem jejich těl je možné zjistit množství znečištění v jednotlivých částech moří.

Podle vědců je dobré využívat právě sumky, protože byť vypadají zcela odlišně než lidé, z evolučního hlediska jsou člověku podobné. „I když vůbec nevypadáme jako oni, náš systém je podobný,“ vysvětluje Noa Šenkarová z oddělení zoologie telavivské univerzity. Poznatky získané z jejich organismů tak mohou být užitečnější než ty získané studiem jiných mořských živočichů, například ryb nebo mlžů.

Materiál, který přetrvá stovky let, používáme jednorázově, upozorňují vědci

Do oceánů se dostává ohromné množství plastového odpadu, OSN rychlost znečišťování přirovnala k tomu, jako by se každou minutu do moře vysypal plast z korby jednoho nákladního vozu. Pokud se situace nezlepší, bude za třicet let v mořích více plastů než ryb. 

Plast z vody nikdy nezmizí. Rozpadá se na mikročásti o velikosti rýžového zrnka a navazuje se na kapky látek, jaké se nacházejí v kosmetice nebo čisticích prostředcích. V této podobě je konzumují volně žijící zvířata a z nich pak vstupují do potravinového řetězce, vysvětlila Gal Veredová.

V Ejlatu v Rudém moři prohledávala mola a skály a na jedné cihle našla přisedlý celý trs sumek. V laboratoři v jejich tělech našla mikroplasty, jež kdysi možná tvořily původně plastové lahve nebo sáčky, které jsou odhozeny všude u pobřeží Izraele. „Člověk vytvořil materiál, který je schopen přetrvat stovky, tisíce let. A využívá ho jako výrobek na jedno použití, to je paradox,“ poukazuje Gal Veredová.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 10 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 14 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 15 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 17 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.