Lékaři poprvé objevili mikroplasty hluboko v lidských plicích

Vědci poprvé popsali, že znečištění mikroplasty se může ukládat hluboko v plicích živých lidí. Miniaturní částice z umělých hmot se našly v nové studii téměř ve všech analyzovaných vzorcích.

Vědci uvedli, že znečištění mikroplasty je teď už prakticky všudypřítomné, takže se mu člověk nemůže vyhnout. A to podle nich znamená, že roste také riziko, které mohou tyto částice představovat pro lidské zdraví.

  • Mikroplasty je obecné označení užívané pro různorodé úlomky plastů o velikosti od 100 nanometrů až po pět milimetrů, které se vyskytují ve vodě, v půdě i ve vzduchu jako součást jejich znečištění.
  • Mikroplasty tvoří směs vláken, kuliček či zlomků nepravidelného tvaru, z nichž část je záměrně v takové podobě vyráběna (primární mikroplasty), ale většina vzniká postupným nalámáním, fragmentací větších kusů plastů (sekundární mikroplasty). Tyto mikroplasty se posléze hromadí v oceánech.
  • Nanoplasty jsou těmi nejmenšími druhy mikroplastů, jedná se o částice menší než 20 mikrometrů. Existuje řada podezření, že právě ony mohou působit největší škody kvůli schopnosti pronikat různými biologickými bariérami.

Vzorky lékaři odebrali z tkáně třinácti pacientům, kteří podstoupili operaci. Mikroplasty byly nalezeny u jedenácti z nich. Nejčastějšími částicemi byly polypropylen, používaný v plastových obalech a trubkách, a PET, používaný v plastových lahvích.

Mikroplasty se už v lidských plicích v minulosti našly – dvě předchozí studie zjistily podobně vysokou míru mikroplastů v plicní tkáni odebrané při pitvách. Tentokrát je to ale poprvé, kdy se povedlo prokázat, že se v takto vysokém množství mohou vyskytovat také v plicní tkáni živých lidí. Studie vyšla v odborném časopise Science of The Total Environment.

Už delší dobu se ví, že lidé tyto drobné částice vdechují, ale konzumují je i prostřednictvím potravin a vody. A současně některé výzkumy ukázaly, že zaměstnanci, kteří jsou delší dobu vystavení vysokému množství mikroplastů, bývají častěji nemocní.

Letos v březnu byly mikroplasty poprvé nalezeny v lidské krvi, což ukazuje, že tyto mikroskopické částice mohou touto cestou putovat po celém těle a mohou se tedy i usazovat v nejrůznějších orgánech. Reálný dopad na lidské zdraví ale zatím není známý. Vědci jsou přesto znepokojení, protože v laboratorním prostředí už poškození lidských buněk mikroplasty pozorovali. 

„Neočekávali jsme, že najdeme největší počet částic v dolních oblastech plic nebo částice takových rozměrů, jaké jsme našli,“ popsala hlavní autorka studie Laura Sadofská z lékařské fakulty univerzit v Hullu a Yorku ve Velké Británii. „Je to překvapivé, protože dýchací cesty jsou v dolních částech plic menší a očekávali bychom, že částice těchto velikostí budou odfiltrovány nebo zachyceny dříve, než se dostanou takhle hluboko.“

Podle této lékařky nové údaje představují významný pokrok, který přináší spoustu informací v oblastech znečištění ovzduší, mikroplastů a lidského zdraví. Mohly by se dát využít k vytvoření reálných podmínek pro laboratorní experimenty, které by dokázaly reálně popsat, jak velkou hrozbu pro liské zdraví mikroplasty představují.

Problém jménem mikroplasty

Do životního prostředí se vypouští obrovské množství plastového odpadu a mikroplasty znečišťují celou planetu, od vrcholu Mount Everestu až po nejhlubší oceány. Mikroplasty byly nalezeny v placentách těhotných žen a u březích potkanů rychle pronikají plícemi do srdce, mozku a dalších orgánů plodů.

Nedávný přehled vyhodnotil riziko vzniku rakoviny a dospěl k závěru: „Je naléhavě zapotřebí podrobnějšího výzkumu toho, jak mikroplasty a nanoplasty ovlivňují struktury a procesy v lidském těle a zda a jak mohou transformovat buňky a vyvolávat karcinogenezi, zejména s ohledem na exponenciální nárůst výroby plastů.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Za Neptunem by mohla být ještě planeta, říká slovenská vědkyně spojená s objevem trpasličí planety

Mladá slovenská vědkyně Danica Žilková pracuje na jedné z nejmodernějších a nejlepších astronomických observatoří světa v chilských Andách. Má tam pod kontrolou obří dalekohled, který objevuje nejen tajemství temné hmoty a vzdálených galaxií, ale také může najít asteroidy, jež ohrozí Zemi. V rozhovoru pro ČT24 říká: „Když jsem v noci na observatoři, někdy se cítím, jako bych řídila ponorku.“
před 6 hhodinami

Zemřela psycholožka Lydia Tischlerová, která prošla Terezínem i Osvětimí

Ve čtvrtek zemřela ve věku 97 let psycholožka Lydia Tischlerová. Její úmrtí potvrdil České televizi zdroj z jejího bezprostředního okolí.
20. 11. 2026‌‌

Grónsko letos přišlo o 135 miliard tun ledu

Přestože byly v Grónsku během letošního roku podmínky, které neměly vést k větší ztrátě ledu, přišel největší ostrov světa o desítky miliard tun zmrzlé vody. Příčinou jsou podle vědců lidmi způsobené změny klimatu.
20. 11. 2026‌‌

Čas strávený u videoher nedokazuje závislost, klíčová je ztráta kontroly, upozorňují experti

Intenzivní hraní videoher po vydání očekávaných titulů ještě neznamená automaticky závislost, rozhodující je ztráta kontroly nad hraním a dlouhodobé negativní dopady na reálný život. Vyplývá to z mezinárodních studií i výzkumu českých hráčů, na kterých se podíleli psychologové z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Univerzita o tom informovala v souvislosti s vydáním očekávané hry Grand Theft Auto VI (GTA 6) .
20. 11. 2026‌‌

Rakovina slinivky je stále zabiják. Neexistuje lék, Česko ale modernizuje péči

Jedna z nejobávanějších nemocí – rakovina slinivky břišní – je stále jen velmi špatně léčitelná, zlepšuje se ale diagnostika, což znamená, že se daří ji odhalovat dříve. Česká republika péči o nemocné v poslední době výrazně modernizovala.
19. 11. 2026‌‌

Nad mnoha městy už je vidět víc družic než hvězd, říká britská zpráva

Noční obloha už nikdy nebude jako dřív. Množství družic na oběžné dráze kolem Země je tak velké, že mění pohled na nebe – a zřejmě se to jen tak nezmění, ukazuje britský výzkum.
19. 11. 2026‌‌

Vědci dronem odebrali hleny keporkaků. Zkoumají jejich DNA

Skotští vědci zkoumající keporkaky používají dron, který odebírá hlen obsažený ve výdechové fontáně těchto kytovců. Sbírají tak vzorky DNA těchto mořských savců, informoval server britské BBC.
19. 11. 2026‌‌

Dosáhnout dna Hranické propasti vědcům pomůže nový robot

Vědci by mohli příští rok dosáhnout na dno Hranické propasti na Přerovsku, která je nejhlubší zatopenou jeskyní světa. Před čtyřmi lety se jim s robotem podařilo dostat do hloubky 450 metrů, níže kvůli technickým omezením nemohl. Příští rok však vědci plánují spustit pod vodu robota, který se může ponořit až do hloubky 1300 metrů, řekl František Kuda z Ústavu geoniky Akademie věd. Dno by podle něj teoreticky mohlo být zhruba v kilometrové hloubce, protože taková je mocnost vápence v nedalekém lomu.
19. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.