Mezinárodní ústav pro jaderný výzkum v Rusku vznikl před 65 lety, pracují v něm i čeští vědci

Nahrávám video
Události: Ruský CERN
Zdroj: ČT24

Jedno ze tří největších vědeckých center světa - Spojený ústav jaderných výzkumů v ruské Dubně (SÚJV) - slaví 65 let existence. Mezi zakládající země patřilo i Československo. Čeští experti pracují v instituci i v současnosti. Budou se například podílet na spuštění nového urychlovače částic.

To, jak vypadal vesmír na svém úplném počátku či odkud se bere hmotnost částic, vědci zatím nevědí. Pomoci v bádání jim v tomto ohledu mohou urychlovače částic. Ten v Rusku má být v provozu do dvou let.  

„Snažíme se co nejvíce přiblížit velkému třesku, to znamená momentu, kdy podle představy fyziků vznikl celý vesmír,“ uvedl vědec Vladislav Benda, který 27 let pracoval ve švýcarském CERNU a nyní je jedním z Čechů, kteří v ruské Dubně spouštějí konkurenční projekt. „Principiálně to je věc podobná. Ten v CERNU je samozřejmě nákladnější, složitější, ale princip je víceméně stejný,“ dodal Benda. 

Na novém urychlovači se podílí všech 18 členských zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Mezi ty zakládající patřilo v roce 1956 i Československo.

suvj.jpg
Zdroj: ČT24

„To, čeho si ceníme nejvíc, jsou naši pracovníci. Za posledních deset let u nás na vědeckých projektech pracovalo několik tisíc mladých talentovaných lidí,“ tvrdí ředitel SÚJV Grigorij Vladimirovič Trubnikov.

Ústav má přibližně čtyři a půl tisíce zaměstnanců - mezi nimi je zhruba 1200 vědeckých pracovníků a dva tisíce inženýrů a techniků. Své zastoupení má i Česko. „Máme tam asi třicet pracovníků, kteří tam žijí se svými rodinami,“ uvedl český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. 

Český přínos

Rozpočet instituce, kterou tvoří sedm laboratoří, je zhruba pět miliard korun ročně, Česko posílá asi 130 milionů. „Loni jsme dosáhli na návratnost. Je to výjimečný rok, to se neopakuje. 125 procent příspěvku, který jsme dali, se nám vrátilo v zakázkách českým firmám,“ uvedl Ivan Štekl, vedoucí Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. 

V minulosti čeští vědci v Dubně pomohli vynalézt způsob regenerace buněk po zásahu radiací nebo objevit několik nových prvků. Teď jejich pokračovatelé mimo jiné budují obří teleskop na dně bajkalského jezera. S jeho pomocí budou moci třeba zjistit, jak vypadá sluneční jádro. 

  • Jedná se o mezinárodní organizaci, která se zabývá experimentálním a teoretickým výzkumem v oboru jaderné a částicové fyziky. Sídlí v Dubně u Moskvy.
  • Ústav byl založen 26. 3. 1956, tedy dva roky poté, co u Ženevy vznikl CERN.
  • V SÚJV působila řada významných fyziků, mimo jiné nositel Nobelovy ceny za fyziku I. M. Frank nebo italský teoretický fyzik Bruno Pontecorvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 9 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 11 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 14 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
před 21 hhodinami

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...