Mezinárodní ústav pro jaderný výzkum v Rusku vznikl před 65 lety, pracují v něm i čeští vědci

Nahrávám video

Jedno ze tří největších vědeckých center světa - Spojený ústav jaderných výzkumů v ruské Dubně (SÚJV) - slaví 65 let existence. Mezi zakládající země patřilo i Československo. Čeští experti pracují v instituci i v současnosti. Budou se například podílet na spuštění nového urychlovače částic.

To, jak vypadal vesmír na svém úplném počátku či odkud se bere hmotnost částic, vědci zatím nevědí. Pomoci v bádání jim v tomto ohledu mohou urychlovače částic. Ten v Rusku má být v provozu do dvou let.  

„Snažíme se co nejvíce přiblížit velkému třesku, to znamená momentu, kdy podle představy fyziků vznikl celý vesmír,“ uvedl vědec Vladislav Benda, který 27 let pracoval ve švýcarském CERNU a nyní je jedním z Čechů, kteří v ruské Dubně spouštějí konkurenční projekt. „Principiálně to je věc podobná. Ten v CERNU je samozřejmě nákladnější, složitější, ale princip je víceméně stejný,“ dodal Benda. 

Na novém urychlovači se podílí všech 18 členských zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Mezi ty zakládající patřilo v roce 1956 i Československo.

suvj.jpg
Zdroj: ČT24

„To, čeho si ceníme nejvíc, jsou naši pracovníci. Za posledních deset let u nás na vědeckých projektech pracovalo několik tisíc mladých talentovaných lidí,“ tvrdí ředitel SÚJV Grigorij Vladimirovič Trubnikov.

Ústav má přibližně čtyři a půl tisíce zaměstnanců - mezi nimi je zhruba 1200 vědeckých pracovníků a dva tisíce inženýrů a techniků. Své zastoupení má i Česko. „Máme tam asi třicet pracovníků, kteří tam žijí se svými rodinami,“ uvedl český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. 

Český přínos

Rozpočet instituce, kterou tvoří sedm laboratoří, je zhruba pět miliard korun ročně, Česko posílá asi 130 milionů. „Loni jsme dosáhli na návratnost. Je to výjimečný rok, to se neopakuje. 125 procent příspěvku, který jsme dali, se nám vrátilo v zakázkách českým firmám,“ uvedl Ivan Štekl, vedoucí Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. 

V minulosti čeští vědci v Dubně pomohli vynalézt způsob regenerace buněk po zásahu radiací nebo objevit několik nových prvků. Teď jejich pokračovatelé mimo jiné budují obří teleskop na dně bajkalského jezera. S jeho pomocí budou moci třeba zjistit, jak vypadá sluneční jádro. 

  • Jedná se o mezinárodní organizaci, která se zabývá experimentálním a teoretickým výzkumem v oboru jaderné a částicové fyziky. Sídlí v Dubně u Moskvy.
  • Ústav byl založen 26. 3. 1956, tedy dva roky poté, co u Ženevy vznikl CERN.
  • V SÚJV působila řada významných fyziků, mimo jiné nositel Nobelovy ceny za fyziku I. M. Frank nebo italský teoretický fyzik Bruno Pontecorvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příznaky Alzheimera odhalí rychlý test. Zkuste si ho

První příznaky demence může odhalit nový test kognitivních funkcí, jako je paměť nebo porozumění. Ve věku 65 až 80 let je teď součástí preventivní prohlídky u praktického lékaře, dostupný je i na internetu. Trvá jen několik minut, informovala Společnost všeobecného lékařství České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP).
před 21 mminutami

WHO zkoumá možnosti vakcín a léčby proti epidemii eboly v Kongu

Světová zdravotnická organizace (WHO) zkoumá, zda by některé kandidátské vakcíny, tedy očkovací látky ve fázi výzkumu, nebo léčebné postupy, mohly být použity k potlačení epidemie eboly v Kongu (Demokratické republice Kongo). Informovala o tom v úterý agentura AFP. Organizace již dříve vyhlásila nárůst počtu případů vysoce nakažlivé hemoragické horečky za mezinárodní zdravotní stav nouze.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Kde leží hranice medicíny? Odpovědi hledal nový pořad Daniela Stacha Na dosah

Česká televize spouští nový diskusní pořad Na dosah. Bude se snažit přiblížit zásadní společenská témata, která mají potenciál rozdělovat společnost tak, aby odborníci i obyčejní lidé mohli hledali shodu. První díl se v úterý 19. května od 20:07 na ČT24 věnuje medicíně, která občas může vypadat jako všemocná – ale zatím taková rozhodně není.
před 21 hhodinami

Svět je dle expertů k pandemiím náchylnější než před covidem

Ani po epidemii eboly v západní Africe před necelými deseti lety, pandemii covidu-19 a nouzové situaci kolem infekčního onemocnění mpox (dříve opičí neštovice) není svět bezpečnějším místem před propuknutím nových pandemií. Uvedlo to mezinárodní expertní grémium na úvod výročního zasedání Světového zdravotnického shromáždění, které je orgánem Světové zdravotnické organizace (WHO). Šéf WHO Tedros Adhanom Ghebreyesus prohlásil, že svět nyní zažívá nebezpečné časy.
před 22 hhodinami

Po týdnu tréninku se lidský mozek naučí přijmout nemožné. Včetně létání

Člověk neumí vlastní silou létat. Nikdy to neuměl, a pokud se genetika nestane opravdu neskutečně pokročilou, nebude to umět nikdy. Lidský mozek je na tento fakt naprogramovaný miliony let evoluce našeho druhu. A přesto – náš mozek je tak neuvěřitelně přizpůsobivý a současně učenlivý, že se dá přesvědčit k tomu, že jeho nositel létat umí. A dokonce pak podle toho mění své další funkce. Prokázal to pozoruhodný experiment čínských vědců.
včera v 10:19

Historička: „Bílí“ migranti z Ruska nakopli československou vědu i techniku

Když do Československa přišli po první světové válce ruští emigranti, nabídla jim nově vzniklá republika vzdělání, pomoc i zázemí. A oni se jí za to odvděčili špičkovými výkony v technických oborech, popisuje v rozhovoru pro ČT24 historička Dana Hašková.
včera v 08:20

Klíšťata ve městech jsou infikovanější než v lesích, upozorňují vědci

Klíšťata ve městech jsou prokazatelně až dvakrát infikovanější než ta ze 150 lesních lokalit po celém Česku, kde pracovníci Státního zdravotního ústavu sbírají a testují vzorky. Vědci je hledají pozemním sběrem, informace získávají i přímo od lidí prostřednictvím aplikace Klíšťapka nebo webu Klíšťata ve městě. Za tři roky nasbírali více než dvanáct tisíc klíšťat. Některou z bakterií bylo infikováno 44 procent z nich, čtvrtina pak boreliózou.
včera v 06:30

Auta jsou dál největšími znečišťovateli měst. Problémem jsou filtry pevných částic

Automobilová doprava zůstává hlavním znečišťovatelem ovzduší v tuzemských městech. Přesto se situace i díky přísnějším zákonům v posledních letech výrazně zlepšuje. Hlavním problémem ale stále zůstávají nefunkční, nebo dokonce chybějící filtry pevných částic, a to u naftových i benzinových aut. Poukázala na to měření vědců z ČVUT a z Akademie věd.
18. 5. 2026
Načítání...