Mezinárodní ústav pro jaderný výzkum v Rusku vznikl před 65 lety, pracují v něm i čeští vědci

Nahrávám video

Jedno ze tří největších vědeckých center světa - Spojený ústav jaderných výzkumů v ruské Dubně (SÚJV) - slaví 65 let existence. Mezi zakládající země patřilo i Československo. Čeští experti pracují v instituci i v současnosti. Budou se například podílet na spuštění nového urychlovače částic.

To, jak vypadal vesmír na svém úplném počátku či odkud se bere hmotnost částic, vědci zatím nevědí. Pomoci v bádání jim v tomto ohledu mohou urychlovače částic. Ten v Rusku má být v provozu do dvou let.  

„Snažíme se co nejvíce přiblížit velkému třesku, to znamená momentu, kdy podle představy fyziků vznikl celý vesmír,“ uvedl vědec Vladislav Benda, který 27 let pracoval ve švýcarském CERNU a nyní je jedním z Čechů, kteří v ruské Dubně spouštějí konkurenční projekt. „Principiálně to je věc podobná. Ten v CERNU je samozřejmě nákladnější, složitější, ale princip je víceméně stejný,“ dodal Benda. 

Na novém urychlovači se podílí všech 18 členských zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů. Mezi ty zakládající patřilo v roce 1956 i Československo.

suvj.jpg
Zdroj: ČT24

„To, čeho si ceníme nejvíc, jsou naši pracovníci. Za posledních deset let u nás na vědeckých projektech pracovalo několik tisíc mladých talentovaných lidí,“ tvrdí ředitel SÚJV Grigorij Vladimirovič Trubnikov.

Ústav má přibližně čtyři a půl tisíce zaměstnanců - mezi nimi je zhruba 1200 vědeckých pracovníků a dva tisíce inženýrů a techniků. Své zastoupení má i Česko. „Máme tam asi třicet pracovníků, kteří tam žijí se svými rodinami,“ uvedl český velvyslanec v Moskvě Vítězslav Pivoňka. 

Český přínos

Rozpočet instituce, kterou tvoří sedm laboratoří, je zhruba pět miliard korun ročně, Česko posílá asi 130 milionů. „Loni jsme dosáhli na návratnost. Je to výjimečný rok, to se neopakuje. 125 procent příspěvku, který jsme dali, se nám vrátilo v zakázkách českým firmám,“ uvedl Ivan Štekl, vedoucí Ústavu technické a experimentální fyziky ČVUT v Praze. 

V minulosti čeští vědci v Dubně pomohli vynalézt způsob regenerace buněk po zásahu radiací nebo objevit několik nových prvků. Teď jejich pokračovatelé mimo jiné budují obří teleskop na dně bajkalského jezera. S jeho pomocí budou moci třeba zjistit, jak vypadá sluneční jádro. 

  • Jedná se o mezinárodní organizaci, která se zabývá experimentálním a teoretickým výzkumem v oboru jaderné a částicové fyziky. Sídlí v Dubně u Moskvy.
  • Ústav byl založen 26. 3. 1956, tedy dva roky poté, co u Ženevy vznikl CERN.
  • V SÚJV působila řada významných fyziků, mimo jiné nositel Nobelovy ceny za fyziku I. M. Frank nebo italský teoretický fyzik Bruno Pontecorvo.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA schválená mRNA vakcína může zásadně proměnit zvládání chřipky

Přes řadu sporů nakonec Spojené státy schválily první vakcínu proti chřipce, která je založená na technologii mRNA. Umožní reagovat rychleji na změny, jimiž tento virus prochází.
před 15 hhodinami

Plejtváci se pozoruhodně zotavují z desítek let velrybolovu. Vyhráno ale není

Datum 19. února 1986 se zapsalo do dějin tím, že se lidstvo rozhodlo zachránit velryby. Mezinárodní velrybářská komise toho dne vyhlásila zákaz komerčního lovu velryb. Nová data jihoafrických vědců potvrzují, že populace dvou druhů plejtváků se díky tomu začínají obnovovat.
před 18 hhodinami

Větší dům v pravěku neznamenal větší bohatství, zjistili brněnští archeologové

Čím větší dům, tím bohatší člověk – tohle pravidlo je dnes akceptované prakticky automaticky. Jenže v minulosti to neplatilo, ukázal výzkum brněnských archeologů. V době neolitu rozměrnější dům neznamenal ani větší bohatství, ani vyšší společenské postavení. Archeologové v nové studii popsali, že velikost domů neodrážela sociální nerovnost, ale spíše různé praktické role nebo odlišnou organizaci práce.
před 19 hhodinami

Voda může chybět i ve veletocích, varuje bioklimatolog

Letošní extrémní sucho, které postihlo významnou část Evropy, podle bioklimatologa a ředitele Ústavu výzkumu globální změny AV ČR – CzechGlobe Miroslava Trnky ukázalo, že zásadní problémy mohou mít i tak velké a obvykle vodnaté řeky, jako je Dunaj. Letošní sucho v povodí Dunaje se už v poslední době projevilo i u jiných významných toků. V roce 2022 postihlo Rýn, loni Labe a už opakovaně se s ním potýkají v povodí Pádu.
před 21 hhodinami

Když oteplování nezpomalí, může Indie čelit fatálním horkům, varuje studie

Člověk má problémy s adaptací, už když teploty překročí 37 stupňů, tedy jeho běžnou tělesnou teplotu. V Indii už ale místy teploty překračují i 45 stupňů, což znamená, že v takovém vedru už lidé bez pomoci techniky nemohou přežívat. Vědci se teď podívali, jak by to dopadlo, kdyby se naplnily pesimistické scénáře klimatické změny.
16. 8. 2026

Déšť stále nepřichází. Jak vypadá Česko bez vody, ukazují interaktivní mapy

Extrémní, výjimečné nebo výrazné sucho, tedy některý ze tří nejvyšších stupňů sucha, panuje v Česku na bezmála 90 procentech území. Hodnota platí pro hloubku do jednoho metru. Extrémní sucho je aktuálně na 60 procentech území.
15. 8. 2026

Vědci našli pod Krvavými vodopády v Antarktidě oázu pravěkého života

Život ukrytý pod ledovcem v Antarktidě má prastaré kořeny. Popsal to nový výzkum, který se pokoušel vysvětlit původ slavných Krvavých vodopádů.
15. 8. 2026

V Londýně nalezli mrtvého akademika Ardaye, který byl obviněn z plagiátorství

V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP. Někdejší nejmladší černošský profesor na této prestižní univerzitě byl nalezen v bezvědomí na adrese v londýnské čtvrti Battersea a prohlášen za mrtvého, upřesnil web Sky News.
14. 8. 2026Aktualizováno15. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.