Bílý dům vědcům utnul předplatné odborných časopisů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončila milionové financování německého vědeckého vydavatelství Springer Nature, které dlouhodobě dostávalo platby za předplatné prestižních vědeckých žurnálů od několika federálních agentur, zjistil web Axios.

Vědci z amerických agentur, které se věnují lidskému zdraví, musejí posuzovat obrovské množství informací, mezi něž patří údaje z odborných studií v kvalitních časopisech. Právě v nich najdou nejkvalitnější výzkumy, které jsou ale zamčené – aby se člověk k výsledkům výzkumu dostal, musí zaplatit. Zaměstnanci amerických federálních úřadů to teď nebudou moci v případě jedné významné skupiny časopisů udělat.

Zpravodajský investigativní web Axios zjistil, že administrativa Donalda Trumpa zrušila smlouvy s německým vydavatelstvím Springer Nature. To se zaměřuje právě na vydávání odborné vědecké literatury a kromě popularizačního časopisu Scientific American publikuje hlavně „rodinu“ žurnálu Nature. Celkem vydává asi tři tisíce titulů.

Tím hlavním je samotný Nature, který patří už desítky let mezi ty nejpřednější odborné časopisy na světě. Dostat se na obálku je snem většiny světových vědců – ale jen málokterému se to povede.

Právě v tomto žurnálu vyšla celá řada přelomových výzkumů, například v něm fyzici popsali vlnovou povahu částice, existenci neutronu nebo štěpnou jadernou reakci. Biologové v něm zase poprvé informovali o existenci DNA a ukázali strukturu proteinu, ale také oznámili první klonování savce – slavné ovce Dolly. A vyšly zde také první výzkumy o ozonové díře, kompletní lidský genom nebo základy moderní vědy o tektonice. Na původní články o podobných objevech si teď budou muset americké úřady nechat zajít chuť.

Podle Axiosu má vydavatelství s federálními agenturami uzavřeno devatenáct smluv, mezi nimi je poskytování předplatného v hodnotě 5,2 milionu dolarů (111 milionů korun). Škrtání smluv pro Springer Nature má dosáhnout milionových částek, není ale zatím jasné, na co přesně dopadnou a jakých konkrétních titulů se budou týkat.

Axios uvádí, že ministerstvo spravedlnosti poslalo už začátkem letošního roku vydavatelství Springer dopis, v němž zpochybnilo jeho redakční postupy a obvinilo ho, že ve vědeckých debatách vystupuje stranicky a neoprávněně obhajuje svá stanoviska. V dopise také měly zaznít otázky týkající se údajných vazeb nakladatelství Springer na Čínu, financování ze strany tamní komunistické strany a možné cenzury.

Samotný Trump se k situaci nevyjádřil, ale na sociální síti X ji komentoval jeho syn Donald Trump mladší, který napsal, že evropský vydavatel publikoval „šílenosti o genderu“. Jako příklad uvedl článek, který popisuje, jaké typy označování používají zástupci různých genderů a jak je používat v odborné literatuře.

Problémy vydavatelství

Vydavatelství Springer se ohledně svých vědeckých žurnálů potýká s kritikou ze strany vědců už řadu let. Týká se mnoha různých aspektů – od cen předplatného, přes ceny za to, že zde badatelé mohou své studie vydat, až po chyby v editoriálním přístupu, tedy v tom, že recenzenti leckdy připustí k vydání i nepříliš kvalitní výzkumy, které by kontrolou neměly projít.

Tyto chyby vedly k tomu, že loni společnost Springer Nature musela stáhnout stovky chybných výzkumů, které publikovala v časopisech s otevřeným přístupem, a to právě kvůli chybným recenzním řízením a dalším problémům s kvalitou a spolehlivostí. Na to už firma reagovala tím, že v červnu 2025 oznámila nový transparentní proces recenzního řízení výzkumných prací přijatých k publikaci v časopise Nature.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Rok 2025 byl třetím nejteplejším v historii měření

Rok 2025 byl třetím nejteplejším rokem v historii měření. Průměrná globální teplota dosáhla 14,97 stupně Celsia. Byl tedy jen nepatrně (o 0,01 °C) chladnějším než rok 2023 a o 0,13 °C chladnějším než rok 2024, který byl vůbec nejteplejším rokem v historii měření. Uvedla to meteorologická služba Evropské unie Copernicus. Posledních jedenáct let bylo zároveň jedenáct nejteplejších let v historii měření.
před 2 hhodinami

Virus HIV se učí odolávat jedinému léku. Tvrdě za to ale platí

Vědci z americké společnosti Gilead Sciences, která má jediný účinný lék na HIV, otestovali, jestli se tento virus této látce nedokáže přizpůsobit. Výsledky naznačují, že ano, ale současně ukazují, že to ve skutečnosti nemusí být příliš nebezpečné.
před 12 hhodinami

Stárnoucímu Česku dojdou mladí lidé, ukazují velká data

Během pouhých deseti let začne odcházet do důchodu silná generace Husákových dětí. Přinese to zásadní demografickou proměnu, která změní celou českou společnost. Nejenže bude méně lidí na to, aby vydělávali na penze stále rostoucí skupině, ale především bude potřeba mnohem více sociální péče pro seniory.
10. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

První lidé lovili pomocí jedu už před 60 tisíci lety

Lidé druhu Homo sapiens na jihu Afriky používali už před šedesáti tisíci lety otrávené šípy. Dokázali to švédští vědci na základě nálezu takových zbraní na území dnešní Jihoafrické republiky. O nejstarším nálezu svého druhu informovali v článku, který zveřejnil odborný časopis Science Advances.
12. 1. 2026

„Sedmé nebe“ je úplně nový druh vesmírného objektu

Galaxie, která selhala, respektive oblak temné hmoty z počátku vesmíru – tak astronomové popisují vzdálený kosmický objekt, který objevili. Dali mu název Cloud-9, což by se dalo do češtiny nejlépe přeložit jako „Sedmé nebe“.
11. 1. 2026

Čeští vědci navrhli řešení klimatické změny. Klíčem je kácení severských lesů

Vědci navrhli prozkoumat možnost ukládání uhlíku pomocí splavování masy vykácených stromů do Severního ledového oceánu z lesů, které rostou v povodí sibiřských veletoků Obu, Jeniseje a Leny a severoamerických řek Yukonu a Mackenzie. V této oblasti se nachází asi sto gigatun uhlíku, který je uložený ve dřevě stromů. Vykácením přibližně jednoho procenta těchto lesů a splavením kmenů do oceánu by bylo možné snížit množství emisí o jednu gigatunu, tedy desetinu emisí vypuštěných lidstvem za rok.
10. 1. 2026

Dvacet pod nulou, nebo jen pět? Předpovědi počasí na příští týden se silně liší

Úspěšnost předpovědí počasí se v posledních letech zásadně zlepšila. I tak se ale vyskytne situace, která představuje i pro nejmodernější předpovědní modely a zkušené meteorology značnou výzvu. Momentálně se týká příštího týdne.
9. 1. 2026

Genetická šifra mistra Leonarda. Vědci možná získali jeho DNA

Mezinárodní vědecký tým našel s pomocí velmi detailních analytických metod stopy DNA na kresbě připisované renesančnímu géniovi Leonardu da Vincimu. Mohly by patřit samotnému mistrovi a univerzálnímu učenci, k identifikaci jeho DNA ale ještě zbývá daleká cesta. O studii informoval časopis Science.
9. 1. 2026
Načítání...