Léky na prostatu by mohly zpomalovat postup Parkinsonovy choroby, zjistili vědci

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.

V Česku trpí Parkinsonovou chorobou přibližně padesát tisíc lidí. Nemoc je nevyléčitelná, včasným nasazením léků dodávajících chybějící látku dopamin nebo operací lze ale zmírnit příznaky. 

Zpomalit nebo zvrátit ztrátu neuronů, k níž při „Parkinsonovi“ dochází, současná léčba nicméně neumí.

Podle nové studie by to mohly změnit léky, které se běžně používají na léčbu nezhoubného zvětšení prostaty (benigní hyperplázie prostaty). 

Jedná se o terazosin. Přípravek příznaky tohoto mužského onemocnění pomáhá zmírnit pomocí uvolnění svalů močového měchýře a prostaty.    

Samotná studie vypadala tak, že autoři z několika univerzit analyzovali data tisíců pacientů, kteří trpěli zároveň zvětšenou prostatou a Parkinsonovou nemocí. Došli přitom k závěru, že terazosin by mohl aktivovat enzym s názvem PGK1 tak, aby bránil smrti mozkových buněk.  

Konkrétně  vědci studovali téměř tři tisíce nemocných s „Parkinsonem“, kteří brali současně terazosin nebo jiný lék cílící na PGK1. Poté tuto skupinu srovnali s více než 15 tisíci pacienty, kteří svou zvětšenou prostatu léčili přípravky, jež na PGK1 neměly žádný účinek. 

Autoři: Hovořit o léčbě je zatím předčasné

Výzkumníci následně došli k závěru, že u lidí, kteří brali terazosin nebo léky s podobným účinkem, byl postup Parkinsonovy choroby pomalejší. V té souvislosti ale dodali, že na dané téma je mimo jiné ještě potřeba uskutečnit klinické testy, s nimiž plánují začít ještě tento rok. 

Hlavní autor výzkumu Michael Welsh podle BBC uvedl, že i když je zatím předčasné hovořit o léčbě, jejich zjištění má potenciál v budoucnu změnit život lidí s Parkinsonovou chorobou.

„V současnosti nemáme žádnou léčbu, která by měnila progresivní průběh tohoto neurodegenerativního onemocnění,“ řekl Welsh. „To je hrozné, protože se stárnutím naší populace bude Parkinsonova nemoc stále častější,“ dodal s tím, že z toho důvodu se jedná o velmi zajímavou oblast výzkumu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Míchají i fermentují. Bioboti z Brna by mohli pomáhat vařit pivo

Vědci z brněnského institutu CEITEC VUT vyvinuli mikroskopické roboty, kteří by v budoucnu mohli zrychlit výrobu piva i zjednodušit kontrolu kvality potravin. Jejich magneticky ovládaní bioboti totiž dokážou během kvašení sami promíchávat kapalinu, urychlovat fermentaci a po dokončení procesu se navíc sami oddělit od výsledného produktu. Výsledky vydal tým Martina Pumery v časopise ACS Nano.
před 4 hhodinami

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
včera v 09:00
Doporučujeme

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
7. 8. 2026

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
7. 8. 2026

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
7. 8. 2026

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
7. 8. 2026

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.