Léky na prostatu by mohly zpomalovat postup Parkinsonovy choroby, zjistili vědci

Přípravek, který se používá k léčbě zvětšené prostaty, by mohl být účinným pomocníkem také v boji s Parkinsonovou chorobou. Poukázala na to nová studie mezinárodního týmu vědců, kterou publikoval The Journal of Clinical Investigation. Autoři doufají, že jejich zjištění by v budoucnu mohlo změnit životy lidí s tímto neurodegenerativním onemocněním.

V Česku trpí Parkinsonovou chorobou přibližně padesát tisíc lidí. Nemoc je nevyléčitelná, včasným nasazením léků dodávajících chybějící látku dopamin nebo operací lze ale zmírnit příznaky. 

Zpomalit nebo zvrátit ztrátu neuronů, k níž při „Parkinsonovi“ dochází, současná léčba nicméně neumí.

Podle nové studie by to mohly změnit léky, které se běžně používají na léčbu nezhoubného zvětšení prostaty (benigní hyperplázie prostaty). 

Jedná se o terazosin. Přípravek příznaky tohoto mužského onemocnění pomáhá zmírnit pomocí uvolnění svalů močového měchýře a prostaty.    

Samotná studie vypadala tak, že autoři z několika univerzit analyzovali data tisíců pacientů, kteří trpěli zároveň zvětšenou prostatou a Parkinsonovou nemocí. Došli přitom k závěru, že terazosin by mohl aktivovat enzym s názvem PGK1 tak, aby bránil smrti mozkových buněk.  

Konkrétně  vědci studovali téměř tři tisíce nemocných s „Parkinsonem“, kteří brali současně terazosin nebo jiný lék cílící na PGK1. Poté tuto skupinu srovnali s více než 15 tisíci pacienty, kteří svou zvětšenou prostatu léčili přípravky, jež na PGK1 neměly žádný účinek. 

Autoři: Hovořit o léčbě je zatím předčasné

Výzkumníci následně došli k závěru, že u lidí, kteří brali terazosin nebo léky s podobným účinkem, byl postup Parkinsonovy choroby pomalejší. V té souvislosti ale dodali, že na dané téma je mimo jiné ještě potřeba uskutečnit klinické testy, s nimiž plánují začít ještě tento rok. 

Hlavní autor výzkumu Michael Welsh podle BBC uvedl, že i když je zatím předčasné hovořit o léčbě, jejich zjištění má potenciál v budoucnu změnit život lidí s Parkinsonovou chorobou.

„V současnosti nemáme žádnou léčbu, která by měnila progresivní průběh tohoto neurodegenerativního onemocnění,“ řekl Welsh. „To je hrozné, protože se stárnutím naší populace bude Parkinsonova nemoc stále častější,“ dodal s tím, že z toho důvodu se jedná o velmi zajímavou oblast výzkumu.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Veletrh vědy láká na jaderné reaktory i astronomii Středozemě

Na výstavišti v pražských Letňanech ve čtvrtek začíná Veletrh vědy. Potrvá do soboty. Nabídne stovku interaktivních expozic a desítky přednášek s diskusemi. Podesáté ho pořádá Akademie věd ČR (AV ČR), která na něm představí novinky ze současného výzkumu. Do programu se zapojuje i řada univerzit.
před 1 hhodinou

Český tým rekonstruoval evoluci covidu. Naznačil, že ze SARS pandemie nebude

Covidová pandemie změnila svět mnoha způsoby, z některých se společnost nevzpamatovala ani po šesti a půl letech. Patogen se rychle vyvíjel, což vedlo nejen ke vzniku řady konspiračních teorií, ale i komplikací ohledně léčby, očkování a opatření. Čeští a izraelští vědci v laboratorních podmínkách nyní zrekonstruovali, jak se koronavirus SARS-CoV-2 měnil a vyvíjel, a zároveň odhalili podmínky, které mohou vést ke vzniku vysoce nakažlivých variant.
před 3 hhodinami

Fyzici se pokusili rozříznout foton. Vznikla podivnost

Když polobožský hrdina Herkules bojoval s lernskou hydrou, zjistil, že ji přes svou nepřekonatelnou sílu nedokáže zabít. Za každou hlavu, kterou usekl, narostly dvě nové. Podobně, ale ještě mnohem hůř, se chovají podle odborného časopisu New Scientist fotony – těch totiž při každém rozseknutí vznikne rovnou nekonečno.
před 19 hhodinami

Šakali se šíří i kvůli úbytku vlků, mohou osídlit až tři čtvrtiny Evropy

Za šířením šakalů po Evropě stojí podle nového výzkumu kombinace změn klimatu a krajiny i dlouhodobý úbytek velkých predátorů, především vlků. Důležitou roli hraje člověk, jehož sídla poskytují bezpečnější prostor pro život. Výzkum, na kterém se podíleli vědci z brněnského Ústavu biologie obratlovců Akademie věd, zároveň naznačuje, že by šakali mohli v budoucnu osídlit až 75 procent evropského kontinentu, tedy téměř šestinásobek současné plochy výskytu. Studii publikoval časopis Nature Ecology & Evolution.
před 21 hhodinami

Mlha je živá. Obsahuje oceány bakterií, které pomáhají lidem

Mlha je mokrý vzduch, říká její definice. Ale co kdyby se na ni dalo pohlédnout jinak? Co kdyby při detailním pohledu připomínala spíš bublající oceán plný forem života, jež spolu divoce, byť krátce, interagují, množí se a umírají, a to všechno těsně na dosah lidí, kteří o tomto pozoruhodném mikrokosmu ani netuší? Přesně tuto představu mlhy popsala ve své studii doktorandka z Arizonské státní univerzity Thi Thuong Thuong Caová.
včera v 10:58

Gram měsíčního prachu patří Akademii věd, potvrdil soud

Měsíční prach náleží Akademii věd, potvrdil Nejvyšší soud (NS) v neobvyklém sporu. Vzorky měsíčního prachu se do Československa dostaly v 70. letech díky mezinárodní vědecké spolupráci se Sovětským svazem. Zůstaly v držení rodiny výzkumnice, která je tehdy od sovětských kolegů jménem Akademie převzala. Akademie se o tom dozvěděla v roce 2020 v souvislosti s žádostí o vývozní povolení. Podala žalobu a pražské soudy jí vyhověly. Dovolání podané dcerou vědkyně NS odmítl.
včera v 09:13

Jev El Niño v létě vznikne podle WMO na osmdesát procent

Pravděpodobnost výskytu meteorologického jevu EL Niño je letos od června do srpna osmdesát procent, což zvyšuje pravděpodobnost extrémního počasí, uvedla ve své pravidelné prognóze Světová meteorologická organizace (WMO).
2. 6. 2026

Hmyzem roku vyhlásili čeští vědci kudlanku nábožnou

Kudlanky se v české přírodě šíří více než kdy předtím, pronikají dokonce již i do hor. A navíc se na naše území už možná mohly dostat i další druhy, jež u nás nikdy předtím nenacházely vhodné podmínky. Vědci na to upozornili tím, že kudlanku nábožnou vyhlásili hmyzem roku.
2. 6. 2026
Načítání...